Případ podivné smrti obyčejného zajíce - výsledek pitvy
Ředitelka odboru Ochrany zdraví a pohody zvířat Krajské veterinární správy Lenka Hanušová potvrdila, že kultivací i analýzou DNA byl u zajíce potvrzen pozitivní výsledek na bakterii Francisella tularensis, která způsobuje tularemii.
Tularemie je nebezpečná zoonóza, nemoc zvířat, která je přenosná na člověka. V katastru obce Mnetěš a sousedních vsích byla proto přijata mimořádná veterinární opatření, vymezujících ohniskovou oblast nákazy a její ochranné pásmo. Výskyt tularemie u zajíců v okrese Litoměřice je přitom velmi ojedinělý. „Za období 2011-2019 tu byly nahlášeny jen dva případy,“ potvrzují z Ústřední veterinární správy Státní veterinární správy v Praze.
Zůstává otázka, zda je potvrzením tularemie u zajíce vysvětlena jeho smrt. Jde totiž o to, zda zajíc zemřel na tularemii, anebo zda zajíc nakažený tularemií zemřel (i) na otravu, která by lépe vysvětlovala zajícovy křeče.
Otravu veterináři při pitvě nezkoumali. Jednak proto, že provedení takových analýz je finančně náročné, jednak je důležité před jejich zahájením mít podezření na konkrétní látku nebo její skupinu. Veterináři potřebují dopředu vědět, co mají testovat, aby mohli vyloučit konkrétní látku.
Podezření na konkrétní skupinu chemických látek mohlo vzejít od pracovníků inspekce Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (UKZÚZ), kteří jsou k tomu kompetentní a kteří analyzovali vzorky půdy a rostlin, odebrané na místě nálezu zajíce.
Jak potvrdila tisková mluvčí ústavu Ivana Kršková, po analýze vzorků její kolegové konstatují, že úhyn zajíce nemohl souviset s přípravky na ochranu rostlin, použitých na obdělávaných pozemcích. Tedy na poli, které bylo podle dostupných záznamů v agronomickém deníku 21. 5. 2020 (tj. týden před pozorovaným úhynem zajíce) ošetřeno fungicidem Bell Pro.
Přečtěte si také |
Případ podivné smrti obyčejného zajíceJak ale tvrdí místní obyvatelé, pole bylo stříkáno až o týden později, den před nálezem zajíce. To zemědělec Martin Minarčík odmítá. „Ten den se v pšenici žádná technika nemohla pohybovat, protože jsme na spodních blocích plečkovali kukuřici,“ říká Minarčík s tím, že datum aplikace, zapsané v agronomickém deníku, odpovídá skutečnosti. „Nemohu si dovolit napsat do deníku nepravdivou informaci. Neumím si vysvětlit, jak na to stříkání někteří občané Mnetěše přišli. Není to pravda,“ hájí se Minarčík.
Pro Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský je věc jasná. „Obecně je pravděpodobnost otravy tohoto typu z řádně použitých přípravků na ochranu rostlin extrémně nepravděpodobná,“ říká Kršková. „Konkrétní výsledek nejsme oprávněni sdělit, můžeme však znovu zopakovat, že úhyn nemůže souviset s použitím přípravků na ochranu rostlin. Ostatně u inkriminovaného zajíce se prokázala tularemie, ne?“
Projevy tularemie
Otázkou tedy zůstává, zda křeče zajíce, zaznamenané na krátkých videích, souvisí s finální fází tularemie, nebo jsou projevem nějaké otravy. Konzultovaní odborníci, profesoři veterinární medicíny, jsou s hodnocením videí velmi opatrní. „Symptomy mohou znamenat tularemii, nebo nějakou otravu,“ říká Zdeněk Hubálek. „Pokud je sérologie na tularemii pozitivní, definitivně rozhodnout by mělo bakteriologické vyšetření.“ František Treml dodává: „Osobně jsem nikde v přírodě nepozoroval chování zajíců nemocných tularemií, a z odborného hlediska odmítám na základě chování zvířete diagnostikovat jakoukoliv nákazu.“ Tomáš Jarosil z Odboru ochrany zdraví a pohody zvířat UVS SVS popisuje klinické projevy tularemie následovně: „Onemocnění je charakterizované zejména náhlou vysokou horečkou, letargií, anorexií, ztuhlostí, omezenou pohyblivostí a ztrátou plachosti. Puls a dýchání je zrychlené. Dalšími příznaky mohou být kašel a průjem. Jedná se o nespecifické příznaky, na jejichž základě není možné rozhodnout, zda se jedná o tularemii.“Jediný, kdo si myslí, že zajíc nepošel na tularemii, je veterinář František Břeň. „Tularemie je nemoc, která probíhá jako bakteriální onemocnění postihující parenchymatózní orgány, tedy játra, slezinu, dále lymfatické žlázy a podobně. Bakterie nepoškozuje mozek ani periferní nervy. I když to zřejmě výjimečně nelze vyloučit. Proto se domnívám, že ty křečové projevy, zaznamenané na videu, nesouvisí s tularemií.“
Není důvod hledat jiné vysvětlení
Podle UKZÚZ nebylo zjištěno žádné pochybení a nebyl proto dán podnět, na základě kterého by ÚSV SVS provedl dodatečný toxikologický rozbor. Pole sousedící s lokalitou U Ovčína nebylo ošetřeno jinou látkou, než která byla řádně zaznamenána v agronomickém deníku. A protože u zajíce byla prokázána nákaza tularemií, není dodatečný toxikologický rozbor zapotřebí. Zajíc tak bude nejspíš brzy vyřazen z chladicího boxu veterinárního ústavu, kde je dosud uložen.
Zástupci občanského sdružení Mnetěš, kteří na případ zajíce upozornili média, ale nepovažují za jednoznačně prokázané, že zajíc uhynul pouze z důvodu probíhající infekce tularemie. „I když ani tuto variantu pochopitelně nelze rozporovat,“ tvrdí zástupce sdružení Martin Hinterholzinger. „Vědecké studie už nepochybně prokázaly souvislost mezi aplikacemi zemědělské chemie a zdravotním stavem zvěře, a její schopnosti odolávat typickým infekcím.“
A poukazuje na jednu okolnost, kterou případ zajíce ukazuje v obecné rovině. „Jednoznačně tu je úplná bezmoc obyvatel v přístupu k zásadním informacím o používaných velmi nebezpečných toxických látkách v blízkosti veřejně přístupných ploch, kde se běžně pohybují naše děti,“ říká Hinterholzinger.
Ze zjištění, že zajíc měl tularemii, necítí satisfakci ani zemědělec Martin Minarčík, hospodařící na poli U Ovčína. „Bohužel stále jsou aktivní články i reportáže, které mě spojují s tím, že šlo o nějaký nedovolený a jedovatý postřik, který měl za příčinu úhyn zajíce a ohrožení místních dětí. Autoři těchto článků a reportáží to zatím neuvedli a ani neuvedou na pravou míru, protože závěr by byl nudný. Tedy že v přírodě uhynul zajíc na běžnou nemoc.“
Martin Minarčík zmiňuje, že v minulosti hlásil aplikaci postřiků zcela dobrovolně, když zastával v Mnetěši úřad starosty. „Aby nemusely paní učitelky čelit nedůvodným obavám některých rodičů. Naivně jsem si myslel, když se v minulosti nikdy nic nenašlo, že mým odchodem z obecního úřadu věc utichla. Letos jsem opět dostal neprávem vyhubováno, přestože tam aplikace v tu dobu nebyla. Pro klid učitelek a ostatních rodičů budu muset asi vše znovu dobrovolně hlásit,“ říká Minarčík. „Problém je, že na základě mého dobrovolného ohlášení je pak postřik bedlivě dozorován a čeká se na jakékoliv drobné pochybení odborné firmy, která postřik aplikuje. Takže to způsobuje spíše komplikace, kterým ostatní zemědělci, kteří dodržují pouze zákon, vystaveni nejsou,“ dodává Minarčík.
Údaje, které se o aplikaci postřiků zapisují to zemědělského deníku, jsou neveřejné. „Můj názor a zkušenost je, že je to v pořádku, mohl by to někdo zneužít. Nevidím opravdu žádný důvod, proč bych měl veřejnost informovat, že jdu ošetřovat soukromé pozemky mimo zastavěné území, pokud je vše v souladu se zákonem a aplikaci provádí odborná firma. Správné nastavení těchto záležitostí je věcí zákonodárců,“ říká Martin Minarčík s tím, že pokud mu zákon stanoví jakoukoliv povinnost, pak ji vždy dodrží. „Zda má stát nastaveny dobře veškeré parametry k postřikům, netuším ani neovlivním, jsem však dle svého mínění čestný a poctivý zemědělec,“ říká Minarčík.
Případ podivné smrti obyčejného zajíce má svůj konec, byť zcela jednoznačné rozluštění nemá. A ani asi mít nebude. Tělo zajíce poputuje z chladícího boxu do kafilerie a s ním i možnost zjistit, na co zvíře přesně zemřelo. Martinovi Minarčíkovi zůstane pocit, že i když zemědělec dělá všechno tak, jak mu legislativa nakazuje, stejně pro některé lidi zůstane univerzálním viníkem. Martinovi Hinterholzingerovi a jeho sousedům zůstane nespokojenost s tím, že nemají žádnou šanci se včas dozvědět, kdy a čím se postřikuje pole v bezprostředním sousedství cesty, po které chodí jejich děti.
Přečtěte si také |
Jak se žije zajícům v české krajině? Všude číhá ne úplně pěkná smrtreklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (114)
pavel peregrin
29.6.2020 07:29Martin Grof
2.7.2020 09:21 Reaguje na pavel peregrinOlda Horák
6.7.2020 23:18 Reaguje na pavel peregrinchtěl bych Vás opravdu uklidnit, že romány od pana spisovatele Martina Grofa (zcela jistě se takto nejmenuje) jsou směšné a mají za účel očernit pana Martina Minarčíka. Ten se jistě sám vyjádří, výsledky kontrol již má a představte si, že neporušil vůbec nic a ani nebyl nijak sankciován. Víte, jsou žně, a tak zmíněný zemědělec nemá čas na sepisování slohů jako tady pan Martin Grof a další. Tato vykonstruovaná kauza proti zemědělci je opravdu trestuhodná. Víte on tady ten pan Martin Grof, kdyby tisíci slovy popsal, že hovno je růžové, půl národa mu snad uvěří. Mějte pěkný večer. Olda Horák
Martin Grof
7.7.2020 15:22 Reaguje na Olda HorákMilan Milan
29.6.2020 07:44Jarek Schindler
29.6.2020 08:31 Reaguje na Milan Milandavid matoušek
29.6.2020 08:35 Reaguje na Jarek SchindlerHunter
29.6.2020 08:49 Reaguje na Jarek Schindlerpavel peregrin
29.6.2020 09:25 Reaguje na HunterA podle mého mínění nejcitelnější je řádný flastr. Kdyby si takový kverulant musel zaplatit 100 000,- ze svého, šmahem by ubylo nepodložených obvinění a pomluv, protože by si to každý setsakramentsky rozmyslel.
Hunter
29.6.2020 10:02 Reaguje na pavel peregrinKrejcar Stanislav
20.7.2020 08:08 Reaguje na HunterJan Škrdla
29.6.2020 12:32 Reaguje na Milan MilanTen veterinář uvedl, že křečové projevy na videu nesouvisí s tularemií. Nikde není uvedeno, že by zpochybňoval to, že zajíc byl nakažený tularemií.
Jan Šimůnek
29.6.2020 10:43Řada obcí má SMS informační systém (mohou se k němu připojit i chataři a chalupáři), kterým by se informace donesla s velmi krátkým zpožděním.
pavel peregrin
29.6.2020 11:26 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
29.6.2020 15:23 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
29.6.2020 16:31 Reaguje na Jan ŠimůnekCo se týká domácích zvířat- to sorry jako, protože ani ta nemají na pozemku co dělat a riziko nese výlučně chovatel.
Majka Kletečková
29.6.2020 17:04 Reaguje na pavel peregrinA kdyby na kraji pole nebo cesty rostla nějaká jedlá houba, tak tu bych asi neměla sbírat, ať se nedavno stříkalo nebo ne.
Petr Pavel
30.6.2020 05:41 Reaguje na pavel peregrinViktor Šedivý
1.7.2020 08:20 Reaguje na Petr PavelMajka Kletečková
29.6.2020 13:06 Reaguje na Jan Šimůnekrýpal lesní
29.6.2020 10:44Jak zjištěno, zmíněný tvor zahynul v posledním tažení s křečemi v pozorovacím úhlu objektivu mobilního fotoaparátu takřka v přímém přenosu, svým skonem vzbudil pochybnosti a tyto byly dle výsledků předchozího článku jistě řádně a se vší pečlivostí prozkoumány, vyhodnoceny, okomentovány příznivci přírody i příznivci chemie, a bylo demokraticky odhlasováno a v následné diskusi zde také demokraticky usneseno ( včetně výhružek zastáncům jiného než vítězného názoru ), že tento osrstěný jedinec patrně bídně pošel v následku svého prostopášného života, zanechav spoustu potomků s různými zaječicemi, poté, co se do sytosti nažral ekologicky pěstovanou a EU dotovanou plodinou. Skoro by to vydalo na dojemný článek, jak nyní, v časech těžkých, pečujeme o život svých drahých a blízkých čtyřnožců, a že neunikne bedlivému oku orgánů ani taková náhlá podezřelá událost.
Ale ono to má, jako většina věcí, nějaký háček. Zde dokonce dva.
První háček je v tom, že by se mělo v případě takové události opravdu vyšetřit, zda onen neblahý tvor, trpící tularemií ( dosti častou nemocí ), neměl vnitřní orgány napadené nějakým chemickým koktejlem. Ono totiž existence této choroby nevylučuje, že se něčím "nedorazil". Řečí moderní lékařské vědy v aktuálním prostoru lidském, nezemřel by na Covid, ale s Covidem. Potud tedy první výhrada k oné chemii. Et post omnia quae vide.
A druhý háček spočívá v samotném faktu, že příroda je v porovnání s jinými lety, dřívějšími, dosti zasažena nemocemi, které se šíří a jsou nebezpečné člověku. Je jich vícero, ona tularemie je jednou z nich. V každém případě tedy nelze doporučit pytlačit zajíce k obědu na čundru. Lhostejno, zda má v sobě chemický koktejl, či sbírku mikrobů, bakterií, či virů. Sunt omnia et arietum filiorum Dei.
Mimochodem, kdy jste naposledy viděli pravého čundráka, který projde přírodou aniž by po něm zůstala nějaká pozorovatelná stopa ? Nu, zdá se, že tento druh je stejně na vyhynutí, jako zmíněná drobná perná a srstnatá.
S posledním odstavcem článku tedy nelze jinak, než zplna hrdla souhlasit. Ono to totiž nemuselo být to pole U Ovčína.
Řešení je známo, IT technika jej umí, uzákonění i zpřístupnění on-line by nebyl problém, "jen se to nějak nedaří realizovat", a některým se ani LIPS nezamlouvá.
Omnia autem ex stabit in aeternum.
Mimochodem, máte rádi zdravý, dobrý, český, ekologický med ?
<rýpal lesní>
Hunter
29.6.2020 10:58 Reaguje na rýpal lesnírýpal lesní
29.6.2020 14:09 Reaguje na HunterProto jsou životem odkázáni na nás. K naší škodě. Neb jednou budeme na jejich místě. Ale budeme mít legislativu.
<rl>
rýpal lesní
29.6.2020 14:09 Reaguje na HunterProto jsou životem odkázáni na nás. K naší škodě. Neb jednou budeme na jejich místě. Ale budeme mít legislativu.
<rl>
Karel Zvářal
29.6.2020 12:502.) Katastr obce je nudlovitý, zajoch klidně mohl dojít ze sousedních polí (300-400m). Uváděný zemědělec jistě není posledním hospodářem pod Řípem.
Kdysi mi traktoriska donesl zraněnou poštolku, prý mu při obracení sena narazila do kabiny. Kloub v ohbí křídla měla silně napadený mušími larvami, zřejmě v důsledku zásahu proudem. Rána byla velká, otevřená, svalovina z velké části vykousaná. Vytahovat desítky larviček bez pinzety nešlo, proto jsem ji do rány aplikoval Biolit (na hmyz...). Nebylo to šťastné řešení, neb po chvíli poštolka začala tuhnout a během půl hodiny skonala v křečích-( Netuším, jak insekticidy působí na savce, ale pro ptáky mohou představovat smrtelné nebezpečí.
Petr Pekařík
30.6.2020 10:41 Reaguje na Karel Zvářalpavel peregrin
29.6.2020 14:18Jan Šimůnek
29.6.2020 15:34 Reaguje na pavel peregrinTakže že o tom, že by tato postřiky byly neškodné, si dovoluji hluboce pochybovat. A faktem je, že pokud by takováto konkrétní informace byla k dispozici, tak by nebyl problém zvířata zavřít a zavřít se dají i ty včely.
Ovšem pokud je "duch zákona" naplněn tím, že se včelař někdy v únoru dozví, že pole "někde" v té a v té lokalitě budou "někdy" v březnu až červenci desetkrát stříkány přípravkem toxickým (mj.) i pro včely (a jiní dotčení se nedozvědí ani to), tak prostě není něco v pořádku. Ta informace by měla být přesná na úrovni dne a pole (polí).
A je to jenom lenost a neschopnost zemědělců, že odmítají takové informace poskytovat.
pavel peregrin
29.6.2020 16:36 Reaguje na Jan ŠimůnekMajka Kletečková
29.6.2020 17:16 Reaguje na pavel peregrinKdyž bych věděla dopředu, kdy hrozí nebezpečí, tak bych kočku včas chňapla a na určitou dobu zavřela do sklepa nebo na půdu.
Majka Kletečková
29.6.2020 17:20 Reaguje na Majka KletečkováŽe by měli konvenční zemědělci strach z toho, že ty jejich chemické koktejly přece jen nejsou tak nevinné?
Lukas B.
29.6.2020 18:01 Reaguje na Majka Kletečkovápavel peregrin
29.6.2020 19:34 Reaguje na Majka KletečkováPetr Pekařík
30.6.2020 10:37 Reaguje na Majka KletečkováMajka Kletečková
11.7.2020 21:05 Reaguje na Petr PekaříkMám dojem, že myslivcům chemické postřiky polí prováděné konvenčními zemědělci vyhovují, protože zabíjí micinky ilegálně zaběhlé na pole.
pavel peregrin
29.6.2020 19:33 Reaguje na Majka KletečkováPetr Pavel
30.6.2020 05:45 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
30.6.2020 08:27 Reaguje na Petr Pavelrýpal lesní
4.7.2020 17:30 Reaguje na pavel peregrin2. Kombinaci SŠZ, agronoma a nemyslícího přítele myslivců beru jako žert.
3. Kolik lidí máte pod sebou vybavených motyčkami ? Víte, v tom je ten problém. Ne v té chemii. Ta chemie je důsledek.
4. Na MENDELU se to učí jinak, mají i kurzy. V Praze a okolí asi učí spíš ekonomii. Z Pardubic je dost chemie i tak samo o sobě. Ale nejsou ty babky a motykama, ty co to umí a mají praxi jsou již v důchodu.
5. Každá z těch babek totiž takového zajíce viděla vyskočit z pod nohou mnohokrát za směnu a jen leknutím zařvala : fuj, to jsem se lekla ...
Chtělo by to vylézt z kanceláře a jít do polí pane agronome a místopředsedo. :o)
<rýpal lesní>
Jan Škrdla
29.6.2020 19:35 Reaguje na pavel peregrinDále z článku vyplývá, že se zajíc neotrávil na poli pana Minarčíka (Pod ovčínem). Mohl se otrávit na jiném poli, jiného zemědělce, ale taky nemusel. Mohla to být kombinace více faktorů. Na tuto otázku článek odpověď nedává.
Jinak aplikace přípravků na ochranu rostlin má svá pravidla. Např. za silného větru by se stříkat nemělo, zejména v blízkosti okrajů půdních bloků. Fakt si nejsem jistý, jestli to všichni zemědělci dodržují.
pavel peregrin
30.6.2020 08:31 Reaguje na Jan ŠkrdlaA co se aplikace týká, máte pravdu, ale to samé jsem již psal a každý to musíme dodržovat, jinak se vystavujeme postihu.
Luboš Vaněk
29.6.2020 22:45 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
30.6.2020 08:28 Reaguje na Luboš VaněkJan Tauš
29.6.2020 19:15to už bude bývalý starosta vysmátý na nebesské procházce svými lány. Ano, kupujte českou mouku, české obiloviny, možná nedopadnete jako ten králík. Howgh
pavel peregrin
29.6.2020 19:31 Reaguje na Jan TaušJarmila Buková
29.6.2020 21:00 Reaguje na Jan TaušPetr Pavel
30.6.2020 05:52 Reaguje na Jarmila BukováFio Srach
30.6.2020 08:24 Reaguje na Petr Pavelpavel peregrin
30.6.2020 08:32 Reaguje na Petr PavelPetr Pavel
30.6.2020 08:55 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
30.6.2020 10:31 Reaguje na Petr PavelKatka Pazderů
30.6.2020 16:44 Reaguje na Petr Pavelmichal rysavy
1.7.2020 23:04 Reaguje na Petr PavelJinak mám půdu, jak ornou, tak ostatní, kde rostou stromy a kam si lidé jezdí nabrat do svých kamínek. Ale o nějaký zájem problematiky v místě, nějaká obnova či slušnost (odpadky), se nikdy nedočkám. Na orné vím, co se má. Jezdím se vzdělávat a problematiku řešíme více než Vy, někde z gauče. By bylo dobré, kdyby místo jména, bylo uvedené zaměstnání, jako na volebních lístcích (stejnak si tam můžete napsat cokoliv)..
Jarek Schindler
30.6.2020 08:01 Reaguje na Jan TaušJaroslav Štemberk
29.6.2020 21:11Lukas B.
1.7.2020 11:10 Reaguje na Jaroslav Štemberkono postupně se do obecného povědomí dostává, psa by si neměl pořizovat ten, kdo nedokáže zajistit, aby pes nadměrně neobtěžoval okolí. dojde snad jednou i na kočku - zatím jsou takové ty "kočičí mámy" co mají deset-dvacet polodivokých koček, které jsou schopny vyvraždit perimetr stovek metrů od bydliště považovány za kladné bytosti.
Radim Polášek
3.7.2020 17:52 Reaguje na Lukas B.Problém potom je to, že na těch zahradách majitelé obvykle zlikvidovali prakticky všechny ovocné vysokokmeny a polokmeny, kde byli ptáci před kočkou jaký takž v bezpečí. Taky málo udržované husté křoviny, kde se kočka na ptačí hnízda nízko nad zemí sídlicích ptáků špatně dostávala, vymizely. Jediná výjimka jsou husté vyšší jehličnany, které dnes, co jsem viděl, využívají k úspěšnému přespávání hejna vrabců. Ale jinak na zahradách, ovocné zákrsky, drobné prostříhané keříky drobného ovoce, nějaké metrové okrasné keříky, tam ptáci před kočkou v bezpečí nejsou. Navíc každý týden hoblované anglické trávníky vyhánějí ze zahrad i hlodavce, takže kočka nemá na takových zahradách jako kořist nic jiného než ptáky, kteří se tam ještě opováží přiletět. Jediný pták, kterému toto moc nevadí, je snad pouze rehek, protože umí zahnízdit ve výklencích ve zdi, pokud mu je majitel domu poskytne.
Jinak ale jsem zaznamenal, že se do zahrad šíří taky straky, další pohroma pro drobné ptáčky a jejich hnízda.
Majka Kletečková
11.7.2020 21:47 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkNikdo z nás nemá radost, že kočka zabije i mladé kosy pobíhající po zemi, co se teprve učí létat. (Naši kočku vždy v té době zavřeme do sklepa, ale kočky ze sousedních zahrad zapracují místo ní.) Ostatní ptáky u nás tahle šelma většinou neohrozí, protože je kočičí přítomnost odradí od zahnízdění a nebo se na ně kočka do ptačí budky vysoko na stromě nedostane.
Pokud by se vám, pane Štemberku, podařilo prosadit zákon, že v celé ČR se nesmějí pouštět kočky ven, tak pak by to určitě mělo pozitivní vliv na počty ptáků.
Kdyby se vám ale podařilo prosadit, aby se např. (nejen)na polích používalo méně chemie, aby byla pestřejší mozaikovitá krajina protkaná remízky místo velkých širých a monotónních lánů, tak by byla krajina zdravější a mohlo by v ní přežít ještě mnohem víc vzácných ptáků.
Katka Pazderů
30.6.2020 16:46Lukáš Jurečka
30.6.2020 17:54Ale ti zemědělci jsou propíraní ze všech stran. Nejlépe formou spekulací typu "ASI" to nebyla nemoc apod.
Přál bych všem diskutujícím si vyzkoušet být v kůži těch, kteří berou zemědělství jako své životní povolání. Musí se snažit dodržet všechna opatření, příkazy, zákazy, výjimky, pravidla, zásady a nařízení, které se neustále mění a zpřísňují. Při tom vypěstovat plody, které splňují normy a kvalitu, prodat je a tímto způsobem se uživit. Za posledních 10 let byly jen 2 roky, kdy se dalo uživit bez dotací. Jsme v podstatě nucenými "závisláky" na dotacích. Štvanou zvěří, do které se trefují mnohdy lidé, kteří o tom nic neví a ještě mají pocit, že jsme přítěží.
Mléko a maso prodáváme spoustu let za nižší ceny než jsou ceny v Německu a stejně se na pulty nedostanou, protože řetězce dají nižší cenu cizímu zboží (když je vlastní majitelé z ciziny). Naši lidé se nedívají na původ, ale na cenu a nepřemýšlí, komu tím škodí....bohužel.
pavel peregrin
1.7.2020 07:03 Reaguje na Lukáš JurečkaMartin Grof
1.7.2020 14:18Hunter
1.7.2020 17:57 Reaguje na Martin Grofpavel peregrin
1.7.2020 19:35 Reaguje na Martin GrofHunter
1.7.2020 20:17 Reaguje na pavel peregrinMartin Grof
2.7.2020 00:20 Reaguje na pavel peregrinmichal rysavy
1.7.2020 23:28 Reaguje na Martin GrofCo se týče chemie okolo nás. Jestli jste z té vesnice, víte kdy a čím stříká váš soused? Když tam pěstují ovoce na stromech, zeleniny na zahrádkách? Hlavně že na cizím za vsí chcete mít přehled, ale co se děje vně, to přehlížíte.. PS: proč se tedy nejedná s vlastníkem (církev) pozemků, ať tam vytvoří pastviny. Jak bylo dřív...
Martin Grof
2.7.2020 01:08 Reaguje na michal rysavyMartin Grof
2.7.2020 01:38 Reaguje na Martin GrofJan Olejníček
2.7.2020 08:58 Reaguje na Martin GrofMartin Grof
2.7.2020 10:52 Reaguje na Jan OlejníčekMajka Kletečková
2.7.2020 11:16 Reaguje na Martin GrofMyslím, že my občané bychom měli mít možnost se včas dozvědět, jaká chemie se aplikuje v bezprostřední blízkosti míst, kde se pravidelně nebo občas vyskytujeme.
Hunter
2.7.2020 11:22 Reaguje na Martin GrofMartin Grof
2.7.2020 15:03 Reaguje na HunterHunter
2.7.2020 11:23 Reaguje na Martin GrofMartin Grof
2.7.2020 15:14 Reaguje na Jan OlejníčekJarek Schindler
2.7.2020 17:39 Reaguje na Martin GrofRadim Polášek
3.7.2020 18:01Pokud se nejednalo o organismus zvetšelý stářím , což u zvířat žijících v přírodě obvykle nebývá nebo o organismus poničený nějakým dlouhodobým chronickým problémem, jsou křeče u umírajícího zvířete dost běžné.
Například v případě tularémie byl organismus toho zajíce určitě otráven, protože v případě kolapsu jater a ledvin zvíře končí na vysokou koncentraci toxických zplodin látkové výměny v organismu. Což se v konečné agónii jeví velmi podobně jako nějaká otrava pesticidy.
Majka Kletečková
11.7.2020 23:05 Reaguje na Radim PolášekJestli jsem to dobře pochopila, tak otrava pesticidy má lví podíl na žalostném celkovém stavu zaječí populace u nás.
Břetislav Machaček
3.7.2020 23:10v zemědělství bez chemie a moderní techniky obhospodařit půdu,kterou
před válkou obdělávalo více než třicet procent obyvatel?Kdo se z ekologů
chopí pluhu,opratí koně a půjde ručně okopávat řepu či brambory?Kecat
umí každý,ale dřít na poli nikdo nechce.Vinou ekology prosazené zelené
energetiky z biomasy a přidávání řepkového oleje a kvasného lihu
do paliv,se výměra těchto energetických plodin znásobila na úkor těch,
které byly pro přírodu daleko vhodnější.S tržním poklesem stavů dobytka
a z racionalizací v jeho ustájení(další úspora pracovní síly a práce,co
mudrlantům zrovna nevoní)pokleslo množství statkových hnojiv a tím humusu
a přírodních živin v půdě.Narostla spotřeba těch umělých,k tomu chemie
na ochranu těchto plodin a s tím spojené přehmaty i utajené havárie.
Zajíc podle pitvy uhynul na tularémii,ale kolik zvířat,ryb a hmyzu umírá
na následky chemie se nikdy nezjistí.Zemědělci se pouze chovají tržně
a pěstují to,co vynáší díky zelené energetice a jiným zhovadilostem.
Havárie a přehmaty se bohužel stávají a nikdy se jim zcela nezamezí.
Největší "havárií"v naší přírodě je OZE a neuvážené experimenty
s různými návraty původních druhů(jaké je rozhodné datum pro původní
a nepůvodní druhy?)a jejich nekritická obhajoba na úkor druhů jiných.
Mnohé tak zavání lobingem(OZE),jiné zviditelňováním(návrat velkých šelem,praturů,divokých koní atd.)a jiné čirým ekoterorismem(blokace
obchvatů měst a ničením lidských životů v postižených městech a obcích).Můžete mne zkritizovat,ale pokud se bude ochrana přírody
zabývat podobnými věcmi,tak i přes masivní medializaci ztratí
i mnohé stávající zastánce.Ti se nakonec přikloní ke stranám
s realistickými plány,jak pečovat o přírodu.Utopie patří do
"scifi"a né do života v 21.století.Jinak nikdo ze zastánců
ochrany všemožných predátorů nevidí smrt zajíčat,nemá řešení
jak je chránit před výkonnou zemědělskou technikou a stále
vyšší dopravou.Pláč,nad jedním zajícem a dokonce umírajícím
na jejich přírodní nemoc,se rozmázne,ale o těch tisících
zajíčat končících jako potrava přemnožených predátorů ticho.
Pamatuji statisíce zajíců,ale to byli ochránci přírody těmi
ochránci a ne experimentátory,lobisty a snílky o návratu do
divočiny.
Jarek Schindler
4.7.2020 13:26 Reaguje na Břetislav Machačekrýpal lesní
4.7.2020 16:42 Reaguje na Jarek SchindlerA předchozímu jásajícímu panu pavlu peregrinovi, jen jedno - Kombinovat Roundup s Harvade 25F, který nazývá regulátorem dozrávání ač je to prostředek pro potlačení konkurenčního plevele ( a ano, tím nestíní a umožní dozrávání ) je jen nepochopení zemědělského inženýra. V pitných vodách máme atrazin ( reziduum k roundup ) a další, mix chemických látek, děcka mají alergie a vykazují ne zrovna zdravé parametry, ale koho by děsil jeden zajíc, že. On je to jen vrcholek ledovce, pánové.
A k těm předchůdcům ( Brontíci,l Tis i ČSOP ), mocní a ekonomičtí šíbři si s nimi vytřeli zádel, a výsledky vidíme denně. U nás skládka čeká na řešení 30 let, a pamětníci toho stavu vymírají, jako ti zajíci. V r. 1989 byly priority jiné si vzpomínám.
Žádného "blokaře" jsem zatím nespatřil, ale při jednání jsem viděl spoustu gaunerů, kteří uměli i křivit legislativu, aby prosadili svoje. Bez ohledu na to, co za negativa to přinese. A umí si to ovlivnit jinudy. Za peníze.
Tak asi tak.
<rýpal lesní>
pavel peregrin
4.7.2020 17:20 Reaguje na rýpal lesnírýpal lesní
4.7.2020 18:20 Reaguje na pavel peregrinPřipojuji pro osvěžení paměti link :
https://www.uroda.cz/regulator-dozravani-usnadni-sklizen/
Atrazin je reziduum dříve používaných již zakázaných pesticidních látek, pochopitelně, zmíněn byl jako reziduum zachycené, mutagenní s prokázaným rizikem pohlavních změn, karcinogenity a mj. i zakázané látky s poločasem rozpadu 2 roky ( tj. za pět let ještě neodbouráno cca 3% ) , stejně jako zmíněný pesticid Harvade 25F ( dimethyphyn ) ukončen v roce 2001 ,crompthoncorp.com jistě znáte. Roundup zakázán 2018, ponechán na základě lobyistických tlaků MZe 2019. "Náhrada se těžko hledá". A spousta dalších. Ještě dlouho budou otravovat prostředí, i svými rezidui. Parafrázujíce, atomová bomba také nemá náhradu. Ale nikdo ji nechce, ale jsou jí plné sklady.
Ano, po celém světě se prosadil způsob, který jste užíval, a který nerespektuje zásadu nezatížení rezidui a dalšími vlivy na jednotlivé složky přírody. Abych byl spravedlivý, průmysl ne tom není jinak ( resp. o moc líp ). Cestou je vyrovnat následky s možností přírodní eliminace dopadů, a kde je možné, pomoci technicky a tyto snížit. A to obsahuje i zákazy takových prostředků, které poškozují přírodu a tráví živočichy ať tak, či onak. Ten vrcholný predátor to totiž v potravním řetězci akumuluje. Pánové manažeři i ministerští asi chodí do jiných obchodů, ale jedy jsou všude.
Vyjádření pana Machačka však nepovažuji za vyvážené a vůbec ne za střízlivé, protože využívá negativ ( OZE atd ) k argumentaci toho, aby se ekologický pohled dostal pod tlak argumentace chybami, ale nevidí ( či nechce vidět ), že tento pohled je rozumným ( ale odmítaným ) kompromisem, řešící problém, ač je to řešení v mnoha ohledech již pozdní. Ekonomický zájem pak diktuje řešení jiné, to, které nás dostává čím dále hlouběji do neřešitelnosti.
Doufám, že bylo pochopeno.
Radost z nastálého stavu nemám, prohospodařilo se 30 let neřešení. Úspěchy byly, mohlo jich být více. Unijní pánové pijí vodu z ledovce za - v přepočtu - 250Kč/3dl.
Já to vidím jako problém. Z pohledu živote na Zemi.
Takže takto na vysvětlenou. Zemědělství má na nynější vzpomenuté situaci zásadní vliv, a žel, trpí problémy, které vlastně situaci zhoršují. Nejinak je to v lesích, stavebnictví, dalších odvětvích. Je to systémový problém, který byl posílen, ne vyřešen.
<rýpal lesní>
pavel peregrin
4.7.2020 19:17 Reaguje na rýpal lesnípavel peregrin
5.7.2020 13:41 Reaguje narýpal lesní
6.7.2020 10:41 Reaguje na pavel peregrin<rýpal lesní>
rýpal lesní
6.7.2020 11:12 Reaguje na pavel peregrinBřetislav Machaček
4.7.2020 22:07 Reaguje na Jarek Schindler"ochranářích"a "ochranářích" jsem psal v poslední větě,
ale záměrně jsem je konkrétně nejmenoval.Jmenovat někoho
konkrétně je pouze píchnutím do vosího hnízda a ihned
se stanete terčem jeho útoků.Mnohým dnes chybí
schopnost dohody a kompromisu.Lze se přece dohodnout i
při blokaci staveb tak,že se vytvoří náhradní lokality
pro ohrožené živočichy a rostliny.Nikomu se nelíbí
zničení jeho oblíbeného místa a přesto se je třeba
mnohdy podvolit většině.O tom je přece demokracie.
Bohužel mnou popsaná činnost ohledně OZE,blokací
a zviditelňování,začíná převládat a stává se taky
nástrojem politického boje.Vláda je tím zloduchem,
který podporuje řepku,ale náhle je zle,když chce
šlápnout na kuří oko solárním baronům a řekne,že
s tím řepkovým olejem v naftě plní pouze nařízení
z EÚ prosazené Zelenými.Opozice si pak přihřívá
polívčičku možností si do vlády kopnout taky,ale
sama má máslo na hlavě ze svých dřívějších činů.
Pokud by si odpůrci přehrad přečetli pozorně vládní
materiál k té ochraně pozemků pro budoucí stavbu
těch přehrad,tak není proti čemu protestovat.Jednak
k tomu se stávajícím tempem nedojde ani za 5O let
a navíc ty pozemky uniknou jakékoliv jiné zástavbě.
Navíc si rýpnu ještě do těch vůdců.Asi se neuchytili
ve státní správě a tak se uchýlili do neziskovek,ale
do placených funkcí.Tam pak vymýšlejí nové a nové
projekty a žádají další a další dotace a granty.
Musejí svou činnost náležitě"prodat" a tak je TV
a tisk plný jejich "úspěchů".Je mi pouze líto
manipulace směrem k laické veřejnosti,když nemá
možnost vidět a slyšet odbornou oponentůru.Pak
čteme úzkostlivé články o myslivcích-vrazích
pejsků a koček,o rybářích žádajících tlumení
vyder,kormoránů a volavek,aby přežili lipani,
střevle a pstruzi potočáci.To se pustí v TV
ilustrační snímek roztomilého Vydrýska,ale
neukáží se zbytky jeho hostiny,když vydrancoval
chovný potok od vytírajících se ryb.Takže pouze
manipulace s názory veřejnosti ve svůj prospěch.
Mnohé tím osloví,ale člověk žijící celý život
v přírodě jim nenaletí,protože zná ta pro i proti.
Všeho moc škodí a i toho ekologična začíná být
zbytečně moc.Může se tak nakonec stát zcela
věc opačná,že se po "zelených"nesmyslech lid
naštve a otočí se směrem k technokratům.
Jarda Vesničan
5.7.2020 17:52 Reaguje na Břetislav MachačekMajka Kletečková
11.7.2020 23:09 Reaguje na Břetislav MachačekMartin Grof
4.7.2020 18:09Jarmila Buková
4.7.2020 19:37 Reaguje na Martin GrofMartin Grof
4.7.2020 21:15 Reaguje na Jarmila BukováJinak bych si dovolil nesouhlasit s tvrzením PP o vylepšeném ekotoxickém profilu v současnosti užívaných POR. Vzhledem ke stále stejnému způsobu účinku POR - trvalá změna metabolismu buněk, zásah do jejich DNA, RNA, enzymatických reakcí, lze velmi těžko hovořit o jejich současné nižší toxicitě. Kdyby POR neuměly měnit metabolismus buněk a jejich vzájemnou interakci, nemohly by být účinné a zabíjet živé organismy.
pavel peregrin
5.7.2020 13:47 Reaguje na Martin Grofrýpal lesní
6.7.2020 11:03 Reaguje na pavel peregrinMartin Grof
6.7.2020 16:44 Reaguje na pavel peregrinPOR jsou však podstatně nebezpečnější, dostávají se do těla vdechnutím nebo kontaktem přes kůži (to antibiotika většinou neumí). POR jsou paradoxně nebezpečné i ve velmi nízkých koncentracích, protože jimi zasažené a nevyhnutelně trvale poškozené buňky v organismu často přežijí, ale přestanou správně plnit svoji funkci. Dobře je zdokumentovaný negativní účinek velmi nízkých koncentrací POR na endokrinní soustavu (kolísání produkce hormonů, poruchy růstu, množství a pohyblivost spermií atp.). Dále může dojít k poškození imunitního systém (imunosuprese, poškození sleziny, brzlíku, lymfatického systému, alergie), nervové soustavy (různé poruchy vývoje, poruchy spánku, trvale snížené kognitivní funkce, ADHD), poškození krvetvorby atd. Pochopitelně nejvíce jsou ohroženy malé děti a těhotné ženy nekontrolovatelně vystavované opakovaným expozicím neznámých koncentrací POR. Každý zodpovědný člověk by neměl bagatelizovat tyto potenciálně velmi závažné dopady na zdraví i celou přírodu. Cílem tohoto komentáře není vyhrocování emocí ani snaha o pranýřování jednotlivého zemědělce nebo řadových pracovníků celého odvětví, ale potřeba šíření povědomí, jakým způsobem se stavíme k tomu nejcennějšímu - zdraví našich dětí a k funkčnosti a udržitelnosti celého ekosystému. Na půdních blocích v okolí naší obce letos naprosto dominuje kukuřice a řepka pěstované pravděpodobně pro energetické využití. Většina zde přispívajících odborníků moc dobře zná obsah bezpečnostních listů herbicidů, fungicidů a insekticidů, které se používají k ochraně těchto porostů. Do užívání ve volné přírodě průmyslová lobby prodává mnohdy nedostatečně informovaným lidem opravdu velmi nebezpečné účinné látky. Obviňovat jednotlivce nemá smysl, i když až konkrétní situace nejlépe poukáže na poruchu celého systému. Statistika četnosti kontroly (zdroj ÚKZÚZ) nakládání s POR u hospodařících subjektů v katastru naší obce vykazuje 1,08 kontroly jednoho subjektu za 5 let.
Porovnání s antibiotiky tedy velmi pokulhává. Například v tom, že se v naprosté většině případů k jejich konzumaci rozhodne každý dobrovolně a je při tom kontrolován lékařem. Nikoho jiného užíváním svých léků nijak přímo nepoškodí, i kdyby se s ním držel za ruku.
Vzhledem k v principu stále stejným biochemickým mechanismům využívaným účinnými látkami POR si může jenom nedostatečně informovaný jedinec myslet, že "novější" POR mohou být méně nebezpečné. Jejich účel a metoda je v zásadě stále stejná nebo velmi podobná s jednoznačným cílem zahubit živý organismu rozvrácením jeho vnitřního metabolismu. Z tohoto poznání nepochybně vyplývá, že možnost objevení šetrnějších POR není na pořadu dne, nemohly by totiž plnit svojí funkci.
rýpal lesní
6.7.2020 10:49 Reaguje na Jarmila BukováJoseph Chlor
6.7.2020 12:20 Reaguje na Martin GrofAž na to že nevím, jak by měl informovat tak, aby co nejvíc potenciálních návštěvníků eventualně nebezpečnými látkami zasažené lokality, se tuto informaci dozvědělo včas a účinným způsobem.
Napadá mě jedině kombinace nějakého on line registru pozemků plus oplocení a výstražné tabulky, možná nějaká typologie (dle škály potenciality) plus tabulky (ale ani ty nemohou být všude, krajina obvykle nemá jeden vchod a jeden východ), respektive nějaká výstraha, zelená -v pořádku až červená - zamořeno.
Ostnatý drát !!!
A je to.
Karel Zvářal
5.7.2020 13:58Takže vesele DOMA používáme toxické materiály, které ptáky dokonce usmrcují (tráví). A podobně tomu je i v zemědělství. Zvěř nerozumí varování, nepoužívá ochranné masky a rukavice, nemá možnost výběru pastvy, nechodí na prohlídky k lékaři. Dochází tak ke kumulaci toxinů, až dojde k exitu. Na člověka jdoucího mezi ošetřenými poli to tak dramatický dopad ve většině případů nemá, leč bagatelizovat tento problém rozhodně není namístě. Zn. Tutlat a zametat.
https://www.ifauna.cz/okrasne-ptactvo/nemodforum/r/detail/654989/pozor-na-teflon
rýpal lesní
6.7.2020 11:08 Reaguje na Karel ZvářalMartin Minarčík
8.7.2020 12:05v současné době jsem silně zaneprázdněn započatou sklizní obilovin, ale přesto musím reagovat. Jelikož jsem znechucen, jaké lži a pomluvy se tady o mě píší a straší se laická veřejnost, rozhodl jsem se Vás seznámit se skutečnými závěry mimořádné kontroly Cross compliance, které byly u mě provedeny na základě dvou podnětů „samozvaných odborníků na používání přípravků na ochranu rostlin“. Tyto pány „odborníky“ můžete shlédnout v demagogické reportáži pořadu A Dost pana Jana Tuny na Televizi Seznam. Nyní jsou veškeré závěry této reportáže a jejich tvrzení zcela vyvráceny a to šetřením orgánu, na který se sami obrátili.
První kontrola proběhla dne 22.5.2020 na základě podnětu ze dne 20.5.2020 pro údajný úlet postřikové jíchy z ošetřeného porostu kukuřice. Mezi tímto blokem kukuřice a domy stěžovatelů jsem na základě svého vyhodnocení (z vlastní vůle a na své náklady pro dobro všech) vysel nektarodárný biopás v šíři 5m. Již v den kontroly bylo zcela patrné, že pouze plevele v kukuřici byly správně zasaženy a začínaly vadnout, kdežto nektarodárný biopás plnohodnotně vegetoval. Závěr této kontroly je, že nebylo zjištěno žádné pochybení, podnět byl neopodstatněný a moje činnost byla vyhodnocena zcela v souladu se zákonem.
V průběhu již zahájené mimořádné kontroly přijal ÚKZÚZ další podnět, a to dne 29. 5. 2020, který se týkal použití POR na veřejné cestě v těsné blízkosti odpočinkového místa (dvě lavičky pod lípou), kde byl místními obyvateli zjištěn odumřelý kus (flek) trávy a bylo zde také natočeno video zajíce, který umíral na jasné příznaky tularemie). Zajíc byl vyšetřen a byla prokázána tularemie (v reportážích a vyjádřeních byl původně zajíc zcela jistě otráven postřikem). Na prověřovaném bloku pšenice proběhlo poslední ošetření přípravkem na ochranu rostlin dne 21.5.2020, což někteří „odborníci“ zpochybnili v reportážích, aniž by doložili jakýkoliv důkaz. Co bylo použito za přípravky na tomto bloku samozřejmě inspektoři ÚKZÚZ měli zaznamenáno již na výpisu z evidence, který jsem jim odevzdal dne 22.5.2020 při první kontrole, kdy jsem ani netušil, že nějaká druhá kontrola bude. V pšenici bylo vynecháno ošetření přípravkem fungicidem Bell pro 30m od začátku pole. Dle věty H360Df mám vynechat 20m. Výsledky rozboru rostlin pšenice toto prokázaly. Ve vzorku pšenice odebraném ve vzdálenosti 0 - 10 m od okraje porostu nebyly tyto látky vůbec detekovány. Minimální množství ú.l. Boscalid bylo detekováno ve vzorku travního porostu bez příznaku poškození, a to 0,0053 mg/kg a také ve vzorku suché odumřelé trávy, a to 0,015 mg/kg. Vzhledem k nulovým hodnotám obsahu uvedených ú.l. ve vzorku pšenice 0 - 10 m odebraném na okraji porostu se však v tomto případě nemůže jednat o úlet. Pravděpodobným vysvětlením je, že došlo ke zcela minimální kontaminaci při přejezdu postřikovače (pneumatiky) mezi dvěma díly půdních bloků.
Ostatní minimální množství reziduí (látky povolené, nikoliv zakázané), která byla detekována v odumřelé trávě a některá po okolí fleku (v množství 0,0....mg/kg a v množství 0,00....mg/kg - možná při dešti vyplavené po okolí místa odumřelé trávy, nikoliv aplikací POR postřikovačem do pšenice)jak bylo prokázáno, nesouvisí se mnou ani s mou činností. V tomto místě dochází pouze k přejezdu techniky nikoliv s její manipulací (příprava, seřízení, atd.). Kromě toho je toto místo všem veřejné a tedy všem volně přístupné! V případě, že by mě měl zájem někdo úmyslně poškodit nebo chtěl mít námět pro svoji reportáž, tak je přímo ideální.
Závěrem bylo kontrolními orgány konstatováno, že odumřelá suchá plocha trávy v lokalitě odpočinkové zóny u cesty na Říp v k.ú. Mnetěš nesouvisí s aplikacemi POR na půdním bloku pšenice, který užívám, ani jiných mých pozemků. Veškeré mé jednání bylo v souladu se zákonem.
Oběma kontrolami nebylo prokázáno porušení článku 55, věta první a druhá Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS v návaznosti na § 49 odst. první písmena b) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů.
Musím konstatovat, že aplikaci mi provádí vždy profesionální firma, která za 27 let mého podnikání nikdy nezasáhla necílový porost. Bylo zcela jasně prokázáno mé řádné jednání všemi kontrolními orgány, tj. zajíc měl dle vyšetření tularémii (zaječí nemoc), zkoumaný vypálený flek v trávě nesouvisí s mojí zemědělskou činností a v rámci aplikace POR byly dodrženy veškeré právní předpisy vztahující se k aplikaci POR a nebylo shledáno žádné pochybení.
Toto je mé prohlášení a již se k tomuto smyšlenému očerňování a poškození mé osoby nebudu zde vyjadřovat a na anonymní jména reagovat.
Martin Minarčík
ÚKZÚZ ve věci chemií spáleného travnatého porostu konstatoval zasažení místa různorodou směsí aktivních látek POR. Že by tato zjištěná kontaminace travnatého pozemku, kam si chodily opakovaně hrát děti z místní MŠ a ZŠ, byla v souladu s platnou legislativou, dokument v žádném svém závěru nekonstatuje. Dále bylo pouze sděleno, že nebyla prokázána přímá souvislost výskytu této směsi reziduí POR s aplikacemi na přilehlém půdním bloku s tím, že pozemek je veřejně přístupný, a proto mohlo dojít zasažení této plochy v důsledku činnosti jiného subjektu. Také nebylo údajně možné přiřadit ke zjištěné směsi reziduí POR konkrétní přípravky.
Jak jsem již opakovaně uvedl ve svých dřívějších vyjádřeních, za „viníka“ zjištěného stavu nepovažujeme jednotlivého zemědělce, ale celý systém. (V konkrétní lokalitě však dlouhodobě hospodaří výhradně pan MM.) ÚKZÚZ dále sdělil, že projednal s MM jako možné řešení situace změnu přístupové trasy na obhospodařovaný půdní blok.
Pokud je skutečným autorem výše uvedeného prohlášení pan MM, tak de facto písemně potvrdil, že s odstupem dvanácti dnů po provedené aplikaci fungicidu Boscalid na obhospodařovaném půdním bloku byla zjištěna chemickými rozbory vzorků rostlinného materiálu rezidua této látky na sousedících travnatých necílových rekreačních pozemcích. Tato látka patří mezi v zákoně definované POR, které musí být z důvodů toxicity a vysoké nebezpečnosti aplikovány ve vzdálenosti nejméně 20 m od hranice ošetřovaného půdního bloku a pozemků, kde se mohou pohybovat zranitelné skupiny obyvatel (děti a těhotné ženy). Dále si dovoluji podotknout, že fungicid byl dle vlastního tvrzení MM zjištěn ve všech odebraných rostlinných vzorcích. Tvrzení o kontaminaci pozemku koly příslušné techniky odpověď ÚKZÚZ neobsahuje. V každém případě byla celkem logicky jako velmi pravděpodobný zdroj kontaminace MM i ÚKZÚZ potvrzena příslušná aplikační technika a její pohyb přes necílové pozemky. Nicméně prováděcí předpisy jednoznačně a srozumitelně stanoví, že při aplikaci těchto POR nemají být zasaženy necílové pozemky. Za součást procesu aplikace je nezbytné počítat i jakoukoliv manipulaci s příslušnou technikou naplněnou takto nebezpečnou chemikálií. Asi nebude úplně podstatné, jestli se na necílové pozemky látka dostane úletem jíchy nebo jiným způsobem – např. úkapy z postřikovače uvolněnými v důsledku přejezdu terénní nerovnosti nebo jiné související manipulace. Z veřejně přístupných mapových podkladů i ze záběru dronu je docela zřejmé, že sledované místo bylo velmi pravděpodobně opakovaně využíváno k manipulaci i přejezdům příslušné techniky na ošetřovaný půdní blok.
Rezidua, česky zbytky, zůstatky, mohou být logicky s odstupem zjišťovány ve zdánlivě nízkých koncentracích. Původní koncentrace v okamžiku kontaminace však mohla být odlišná. Vliv na postupný úbytek Boscalidu a jeho degradaci ovlivňuje nepochybně více faktorů. Předepsané dávkování se pohybuje v množství cca 200g na jeden hektar. Autor zákonné úpravy určitě vycházel ze znalosti předepisovaných koncentrací POR a stanovil pro Boscalid minimální ochranné pásmo v šíři 20m. ÚKZÚZ tedy konstatoval ve své zprávě zasažení necílových pozemků různorodými účinnými látkami POR, ale ani slovem nezmínil, že by zjištěná situace byla v souladu s platnými předpisy. V otázce posouzení možnosti dopadů na lidské zdraví odkázal ÚKZÚZ tazatele na Ministerstvo zdravotnictví.
Děti se tedy opakovaně dostaly zcela prokazatelně do kontaktu s neznámými koncentracemi různorodých POR a nikdo, kromě hospodařícího zemědělce, tomu nemohl nijak zabránit. MM byl v minulosti požádán o dobrovolné poskytování informací o chystané aplikaci postřiků alespoň pro potřeby místní MŠ a ZŠ, aby se děti mohly vyhnout nežádoucí interakci s POR. Ředitelka MŠ a ZŠ ve svém vyjádření potvrdila, že MM svůj závazek už dva roky neplní.
K problematice uhynulého zajíce nabízím pro ilustraci pohled na diskusní fórum myslivců: http://www.myslivecke-forum.cz/index.php?str=vypsanidiskuze&id=381
Majka Kletečková
11.7.2020 23:25 Reaguje naMyslivci a lovci zde na ekolistu popírají negativní vliv zemědělské chemie na zdravotní stav zajíců. Naprosto tento jejich postoj nechápu.