Stát podpoří rušení odvodňovacích systémů. Chce zlepšit vodní režim a biodiverzitu aktualizováno

Odvodňovací systémy se ruší samy, protože se o ně od revoluce nikdo nestaral. Z obdobných důvodů se ruší i systémy závlahy:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zavla%C5%BEov%C3%A1n%C3%AD

Meliorace a odvodňovací kanály se samy nezruší. Možná zarostou ale nezruší

Jak kde. Většinou se ruší samy nerovnoměrně, tudíž nežádoucím způsobem. Někde vodu odvedou pryč a jinde ta voda kvůli m ucpání m nebo přerušení potrubí vytéká a způsobuje mokřinu.
Ideální je ty trubky vykopat úplně, nechat pozemek pár let, aby bylo vidět například nějaký pramen na pozemku nezkreslený nějakým odtokem o 10 - 50 metrů částečně funkčními trubkami a potom se podle toho zařídit.

Konečně

No vymyslet a realizovat levné a účinné regulace odvodnění-zavodnění by bylo záslužné.

Já to tak dramaticky nevidím. Drenáře na pozemku mám a nemám s tím problém. Hloubka cca 80 cm a pokud z vyústění vytéká voda, tak je půda zpravidla již tak nasáklá, že neodvedením přebytečné povrchové vody by mohlo dojít k vyhnívání kořenů plodin v krajním případě k odplavování části ornice.

My jsme zase opačná případ, meliorace provedeny v podhorských prameništních oblastech, doslova na hlavu.
Pokud chceme adaptovat krajinu na sucho, musí ven a čím dříve , tím lépe.

Přesně tak. Mám na pozemku 110 let staré drenáže a nemít je, tak
mám ve sklepě půl metru vody a na zahradě mi poroste tak leda rýže.
Ať si majitelé udělají s pozemky co chtějí, pokud tím ale neohrozí
pozemky sousedů. Pokud by soused tu drenáž přerušil, tak jemu to
vadit nebude, ale mne "utopí". Myslím si, že je opět zaděláno na
spory a možná i diktát, kdy mi budou chtít aktivisté z pole udělat
bažinu.

Přečtěte si metodiku na konci článku, ať tu nešíříte poplašnou zprávu. Plně souhlasím s panem Vinklerem výše, to samo bylo prováděno u nás - totální tupá zhovadilost.

O melioracích svého pozemku si musí rozhodnout
vlastník pozemku a nikoliv Graňák, který mu tam
do ní hodí balík slámy a nebo nějaký ouřada od
psacího stolu. Víte ono je lépe odvádět vodu z přívalového lijáku spodem přes drenáž, než po povrchu i s ornicí. Pokud je půda nasycená a není
z ní drenáží odváděná voda spodem, tak poteče po
povrchu. Ta voda tekoucí spodem neodnáší ornici,
protože prošla filtrací a vytéká u mne průzračná.
Jen si zlikvidujte meliorace a pak budete zase
brečet, že vám po průtrži mračen tečou po polích
potoky s ornicí. Já zůstanu u drenáží a nasycení
půdy organikou, která zadrží co snese a přebytek
vody odteče. Bez organiky nemá to rušení drenáží
význam, protože ta půda té vody více nepojme a
vyschne vám i tak. Chvíli budou stát kaluže na
povrchu udusané půdy bez organiky, ale do podzemí
ta voda nezasákne. Organika je základní problém
a nikoliv podle vás zbytečné drenáže, které do
doby než se přestalo s hnojením chlévskou mrvou
půdu nijak nevysušovaly a nebyla ani taková eroze půdy jako nyní, když půda vodu odmítá přijímat!

Drenáž snižováním půdní vlhkosti urychluje rozklad organické složky půdy vlivem oxidace a přispívá tak k její mineralizaci. Mineralizované živiny (N,P,K...) se pak vyplavují do hlubších horizontů a kontaminují spodní vody.

Zase zaměňujete příčiny a důsledky, apropos pokud si má rozhodovat vlastník (cože najednou taková úcta k soukromému vlastnictví?), tak běžte s nějakýma přehradama do...

Stojíte si za tímto příspěvkem o půdní vlhkosti? Určitě byste byl schopen lepšího vysvětlení jejího vlivu na rozklad organiky. Proc je tedy cernozem, provzdušňovaná, vzniklá v suchém podnebí, kvalitnější půda než glej? P. Macháček má pravdu, že organika je zásadní pro udržení vody a minerálů v půdě. A jako bonbónek přehrady že, bez nich to nejde...:)

"Vybudováním podpovrchového drenážního odvodnění dochází ke snížení hladiny podzemní
vody a provzdušnění půdního profilu, což má za následek změnu oxidačně – redukčních
poměrů a zrychlenou mineralizaci organické hmoty." Zdroj: VÚMOP (Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd) - tudíž stojím - pan Machaček, stejně jako vy, nemá tušení o čem mluví - výkřik "organika" hovoří za vše.

Když už nevíte kudy kam, tak vypíchnete jedno zkratkovité slovo
a vyžadujete plné znění pojmu. Jen
si odstraňte ty drenáže a poznáte,
kudy pak ta voda z dešťů i s ornicí
poteče. Mi zůstává ornice na pozemku
a odtéká pouze přebytečná voda. A
ona ta ORGANICKÁ HMOTA se sice
luhuje a oxiduje, ale totéž dělají
průmyslová hnojiva s tím rozdílem,
že nezadržují vodu. No a jalovina
nemá sice co vyluhovat a oxidovat,
ale pro rostliny je zoufalstvím.

Vidím, že se to neobejde bez přednášky, poněvadž jste evidentně hluboce nevědomý. Odmítám psát do sloupečku na dvě slova tudíž vás odkazuji na nové vlákno níže, které doplním v zápětí.

Mimochodem, poněvadž jste si neráčil povšimnout, já se do problematiky vodního režimu v rovinách vůbec nemíchám, tudíž buďte té dobroty a nemíchejte se do problematiky vodního režimu v podhorských a horských oblastech, víte o tom totiž kulové. Pěkně děkuju

"... meliorace, což je souhrnný název pro různá opatření ke zlepšení úrodnosti půdy. Meliorací může být jak odvodnění zamokřené půdy, tak i zavlažování půd s nedostatkem vláhy nebo vápnění silně kyselých půd. Odvodňovací systémy se na našem území začaly stavět za první republiky. Největší boom nastal během 70. a 80. let min. st... "
Zdroj: šedý rámeček v článku. Smysl meliorací - zlepšení kvality. OK, přehnalo se to, ale daly by se využit i při suchu místo ničení. Někdo tu už psal, že 80lete hliněné drenáže jsou rozpadlé, tak jde o ty moderní z 80.let, z PVC.
Zavodnění půdních horizontů nepřispívá k tlení a aerobnímu rozkladu biomasy, nýbrž hnití, anaerobnímu pomalejšímu rozkladu a oglejení půd. Takže slovo "změna" ve vaší citaci neznamená změnu k horšímu. I sucho ten rozklad zpomaluje, jenže správným směrem, vznikají huminové komplexy, které vážou minerály K, Ca. Krom dalsich faktoru, hlavne teploty, coz pominu. P z půd spodní vodu nekontaminuje, protože je v nerozpustných solich, krom hodně zasolených půd. Ta věta s výkřikem o kontaminaci NPK z vysušených půd je mimo. Po jilovité zhutněné půdě voda steče a nezasákne, pískem proteče, o udržení vody a minerálů se opravdu stará biomasa v různém stupni rozkladu neboli organika.

Těžko můžete využít pro zavlažování odvodňovací potrubí na plochách se svažitostí pět a více stupňů - což jsou právě všechny podhorské a horské oblasti. Slovo změna samozřejmě znaměná změnu k horšímu, proto taky VÚMOP navrhuje rušení...
Sucho rozklad organické složky urychluje, odkážu vás na publikaci Živá půda vydanou AV Čr, pokud se vám cokoli z rezultátů v publikaci obsažených nebude líbit, můžete pak konfrontovat Prof Miloslava Šimka (jednu z největších kapacit tuzemského půdoznalství), jistě ho utlučete argumenty

Rozklad organické složky urychluje optimální vlhkost. Musí být současně přístupný kyslík i voda.
Pokud půda úplně vyschne, rozklad se zastaví. Jako v NP ČSS, kde biomasa na zemi z opadů stromů často úplně prosychá, zatímco na stromech, které mají kořeny hluboko, biomasa dál roste a na podzim zase spadne. Takže se na zemí hromadí, dokud nepřijde oheň... V úplně zamokřené půdě není kyslík a biomasa tam podléhá přeměně, která většinu biomasy zakonzervuje.

Sucho rozklad organické složky urychluje, odkážu vás na publikaci Živá půda vydanou AV Čr, pokud se vám cokoli z rezultátů v publikaci obsažených nebude líbit, můžete pak konfrontovat Prof Miloslava Šimka (jednu z největších kapacit tuzemského půdoznalství), jistě ho utlučete argumenty

Jde hlavně o ten kyslík.

prý prší stejně jak před léty, tak když odstraníme meliorace objeví se zase mokřiny všude tam kde byly dříve a bude po problému se suchem?
tomu někdo věří ?
meliorace obvykle někde vyústí na povrchu, sleduje to někdo a vyhodnocuje kolik vody odtéká a jak jsou funkční ,dříve než se začne vrtat do země?
pochybuji

už se připravují firmy co budou meliorace rušit, vyřídí celou dotaci a vše pojede podle známého scénáře, jak u všech jiných dotací,
tunely a tunýlky

Bohužel to tak asi bude.
Dokud lidé nezjistí, že například odstraněním meliorace přijdou o významnou část půdy, protože ta se přemění na mokřinu. Jen je otázka, jestli i na úpravu té mokřiny budou dotace, protože v rámci efektivního využití půdy je i mokřinu třeba stabilizovat nějakým regulačním melioračním opatřením. Pokud to nebude, může se za delšího vlhkého počasí mokřina šířit daleko do pole nebo louky a znemožnit obdělávání, zatímco za běžného a suchšího počasí může být mokřina jen velmi malé rozlohy.

Nie clekom, pretože bude väčší výpar.
Pršať bude v lete hlavne nárazovo počas búrok a taká voda nestihne zasiaknuť do podzemia (ak ju nezadržíte remízkami a poldrami).
Druhá vec - ak niekto potrebuje vysušiť príliš zamokrený pozemok, nieje nutné aby drenáže viedli do potoka a riek, dá sa v terénnej depresii či na úpätí svahu vybudovať jazierko, kanál alebo mokraď kde sa bude voda zhromažďovať.

Nemám nic proti tomu, aby pozemky nebyly odvodňovány. Za neskutečné považuji to, aby se jejich rušení odehrávalo na základě dotací. Jdeme ode zdi ke zdi, napřed se vše meliorovalo, teď se zase budou meliorace rušit. Kdyby se nechaly být, během nějakou dobu by zarostly, zanesly se a tím by to skončilo - což se vlastně již dlohodobě děje. Jak se to bude realizovat v případě, že majitelé sousedních pozemků nebudou se zrušením souhlasit? Asi si někdo myslí, že když se zruší meliorace, bude půda v pořádku, ale to není pravda. V našich půdách chybí organika, život, to je třeba tam vrátit. Bude to jako se soláry, kde najednou nevadí, že mají být budovány i na půdách vysoké bonity?

👍

Je potřeba regulace. A ne rušit, ale upravit a instalovat ovládací prvky. Jinak je to jen tunel na peníze a majitel půdy spláče nad výsledkem. Prší pořád stejně, ale s více výkyvy. Pomůže jen regulace.

To mi hlava nebere, meliorace přece odvádí přebytečnou vodu, ale půdu nevysušuje nijak, pokud z ní necrčí, neodvádí nic.
Jenom vedou někam k potoku nebo aspoň čůrku a tam udělat malé hrázky a tam tu vodu zachytit, ne na poli.

U nás je nasycení půdy vodou na 130 %. Neměli jsme potíže ani v suchých předkovidových letech. Je tak těžké napsat, že to stát podpoří jen tam, kde je to potřeba? Takhle to vypadá, že je celá čr poušť.

Otevřte si tu metodiku na konci článku, máte to v kapitole 2.1

To jsem zvědav, jakým způsobem se bude prokazovat ekosystémové zlepšení krajiny. Když se rušení meliorací má dotovat a tudíž vše se musí udělat rychle, dokud je sotace k dispozici a nepropadne. Na cestování vody v půdě a trudíž někde vznik mokřina jinde suchých míst má vliv obrovské množství parametrů v půdě . Všelijaké místní propustné a nepropustné vrstvy a žíly a kdovíco ještě.
Tyto věci se ale vělice těžko dajé zjistit předem , ty se zjišťují dlouhodobým mnohaletým pozorováním krajiny za různých režimů počasí, od velmi vlekhého s množstvím srážek až po suché.
A pokud se odstraněním meliorace objeví na pozemku nějaký meliorací skrytý pramen, nepomůže ani vytvoření nějaké místní mokřiny či tůňky či soustavy tůněk, protože bude třeba naopak řešit odtok, který bude rozlohu toho krajinného celku stabilizovat. Jinak bude ve vlhkém období rozmáčena půlka pole a v suchém tam zůstane třeba jedna maličká tůňka.

Máte pravdu. Opět se opravuje i to, co opravovat místy nemá smysl,
protože chci vidět nadšení zemědělců, když budou na poli objíždět
desítky kaluží a tahat kombajny z bláta. Drenáže nedělali pouze
komunisti, ale už prazemědělci v Mezopotámii a sloužily k zavodnění
vysychající půdy odspoda. Mí předci před 110 léty nebyli komunisté,
ale hospodáři, kteří dobře věděli, že bez drenáží bude ten pozemek
cyklicky bažinou. Teče mi přes něho potok a úkolem drenáží je držet hladinu vody v půdě na úrovni hladiny potoka. Samotný půdní profil
je leckde drenáží, ale pouze pokud je o půdu řádně pečováno. Pokud
je ornice díky 30.leté absenci organických hnojiv opět jílem, tak
suchem rozpraská a hlubokými puklinami srážková voda proteče do
štěrkového podloží a přes něho do řeky. Pokud je tomu současně s
naplněním řeky a štěrkového podloží, tak se pukliny zatáhnou a na
povrchu je kaluž vedle kaluže. Voda v řece už je pak i týden na
normálu stejně, jako v tom štěrkovém podloží, ale kaluže zůstávají.
Je to důkaz devastace ornice a nikoliv dílo drenáží. Ale ono ta absence organické hmoty v půdě je potřeba bagatelizovat, když už
se na tom možná titíž "vědci" v minulosti podepsali. Pamatuji
na "boj" s hnojem na polních hnojištích, hnojení hnojem dobytka
a chovem dobytka vůbec jako zbytečnosti, když můžeme jíst pouze
rostlinnou stravu. Pak navrhnou pálit slámu v teplárnách a nebo
dokonce kotlíky na zrní. Nakonec pak na poli pěstovat bez hnoje kukuřici pro bioplynky a jiné magořiny. Dejte magorům moc a ti
pak pouze vybíjejí klín klínem, než aby uznali počáteční chybu.

Tak já žiju v MS kraji v místě, kde byl profil v dobách ledových "zhoblován" severským ledovcem. Navíc matečná hornina místní půdy jsou většinou pískovce a jílovce. Někde výš to je tuším godulské souvrství, kde v těch pískovcích bývá ještě vápenec a níže by to měly být permské vrstvy, kde bývá v pískovci spíš železo. Každopádně je ale tady spíš jílovitá nepropustná půda, kde po těch pískovcích, jak se kdysi uložily v pobřežních mořích splachem z tehdejších hor, zůstaly propustné vrstvy a žíly. Ty vrstvy se potom časem vrásněním všelijak zešikmily a naklonily a nakonec nějaký špičatější reliévy vybrousil do obla ten ledovec. Výsledek je ten, že můžete být klidně prakticky na vrcholku svahu a přesto tam prýští intenzívní pramen, protože terén mírně stoupá na 100 nebo 500 metrů o metr nebo dva a nějaká podzemní propustná téměř vodorovná vrstva či žíla z toho povrchu o metr, dva výš půl kilometrů daleko stahuje podzemní vodu zrovna tam, kde je na povrchu výchoz té propustné vrstvy nebo žíly. Jinde to je uprostřed svahu, kde na 100 metrů svah klesá o až 10 metrů a jinde to je úplně na úpatí hory. Ale nikdy nevíte, kde kontrétně, dokud tam nestrávíte mnoho hodin buď za dlouhodobě mokrého počasí - máte tam kaluže a mokřiny. nebo za teplých letních večerů za cca středního sucha a bezvětrna - vystupující voda se projeví místním chladem.
Jsem měl možnost nějaké meliorace, v době, kdy se dělaly u nás, pozorovat. A tam, když se na poli trubkami netrefili úplně přesně doslova na půl metru do pramene, tak tam ten pramen a občasná mokřina i po melioraci byl dál. A to s eoni netrefovali, protože meliorovali plošně. Tuším co 12 nebo 15 metrů vyhloubili po spádnici rýhu a položili potrubí, jak jim od stolu nakreslili či co.

Jste tu? Výborně... můžeme začít:

Půdní organická hmota, jak ji nazýváte "organikou" je v drtivé většině tvořena produkty autotrofních organismů, a to do míry řádově překonávající vstupy v podobě hnoje, kompostu... Drtivou většinu organické složky, která do půdy vstupuje tvoří zbytky rostlin a produkty kořenového systému - exsudáty (pamatujete, to už jsem vám tu nejednou sdělil) - dle některých autorů tvoří exsudáty až 80% veškeré organické hmoty, která do půdy vstupuje. Co se s tou hmotou dále děje? Podstatná část je mineralizována, podstatná část je metabolizována půdním edafonem a část je přeměněna do podoby huminových kyselin... K čemu však dochází vlivem intenzivního zemědělství (které tady tak rád adorujete, protože jste si mohl díky němu válet šunky někde na celnici)? Vlivem nadbytku dusíku dodávaného v podobě minerálních hnojiv dochází k tomu, že je eliminována schopnost rostlin syntetizovat exsudáty, kterými by živily půdní edafon, jenž by jim tímto v synergii s půdním sorpčním kompexem a kyselinami zpřístupňoval živiny v půdě obsažené (viz objem fosforu v naších půdách, který je imobilizovaný ačkoli by s vhodnější agrotechnikou dostačoval na staletí produkce). Aby jste pochopil, v čem je problém je potřeba se podívat na druhou stranu "rovnice" kde výnosy (dopované minerálním dusíkem) sice dosahují hodnot v minulosti nevídaných, avšak jsou vykoupeny drancováním půdní organické hmoty. Tento proces nezačal, jak se mylně z ideologických důvodů domníváte, před třiceti lety, nýbrž v době hlubokého socialismu, což ostatně potvrzují i data půdoznalců z poloviny osmdesátých let, kdy byl deficit organické složky půdy odhadován na cca 160 t/ha - tudíž počátky rozpadu komplexu půdní organické hmoty je přímo svázán s počátky intenzifikace zemědělství. Od té doby se problém prohlubuje, tudíž myšlenka, že podíl organické složky půdy lze snadno vyřešit zvýšením produkce statkových hnojiv je lichá. Ostatně lze ji snadněji a za podstatně nižších nákladů nahradit zeleným hnojením v podobě leguminóz a druhově bohatých meziplodinových směsek. Nepopírám pozitivní vliv statkových hnojiv na zlepšování půdních vlastností (poněvadž dobře vím, jak často se jako tonoucí chytáte každého stébla) nicméně ani ho vzhledem k výše uvedenému nepřeceňuji.
Když to zjednoduším ad absurdum: Půda je momentálně ve stavu hladového, který drží v rukou misku kaše, vy mu tu misku vezmete a podáte mu lžíci této kaše a zbytek sežerete sám.

A jak do toho vstupuje odvodnění? Jednoduše: množství organické hmoty v půdě je ovlivněno řadou faktorů, nicméně nejvýznamněší (pokud se bavíme o fyzikálních faktorech) jsou teplota a voda. Čím větší teplota (jak aktuální že ano?), tím rychlejší rozklad organické hmoty. Jak se půda chladí? Jejda odparem - co potřebujeme aby k odparu a tím i ochlazení půdy docházelo? Vodu - blbý že? A voda sama? Čím je vyšší vlhkost půdy, tím je vyšší obsah organických látek (tady se mýlí Jarka). A co udělalo odvodnění podhorských a horských oblastí (což je mimochodem to o oč mi celou dobu jde, ačkoli vy si to stále vztahujete na tu vaši štěrkovou lavici se spodní vodou stabilně někde kolem 2 m pod zemí)? Přerušilo kapilární vzlínání, tudíž razantně změnilo míru provzdušnění půdy (což je jeden aspekt rychlešího rozkladu organické hmoty) a výrazně negativně omezilo možnosti půdy se ochlazovat pomocí odparu (což je druhý aspekt rychlešího rozkladu organické hmoty). Ty vaše "meliorace" což ve skutečnosti meliorace vůbec nejsou, vlivem spádu daného reliéfem podhorských a horských oblastí umožňují pouze odvodňování.

Další nesmysl, který vám nyní vyvrátím, je ta vaše povrchová vodní eroze: zásadním faktorem, který ji ovlivňuje (mimo půdní struktury, kterou jste intenzivním zemědělstvím zbavil organické hmoty a půdního edafonu) je reliéf a v něm délka nepřerušených odtokových linií - a ejhle, jsme u kolektivizace a zcelování pozemků, díky které máme krásně dlouhé (v některých případech i na kilometry) odtokové linie, na nichž se nám může voda rozběhnout tak, že ji nezastaví ani sebelépe organickou hmotou zásobená půda. Myslím, že už jsem vám psal, že r 1997 u nás působila největší škodu cca 5 km dlouhá jako střela rovná meliorační svodnice která na té délce má převýšení okolo 100m. Pročpak asi?

Závěrem jedna osobní douška: Jistěže o rušení, či nerušení odvodňovacích systémů má rozhodovat někdo, kdo je dostatečně erudován, má bohaté zkušenosti a zná reliéf, bohužel pro vás tyto požadavky splňuji spíše já, než nějaký nedouk žijící 100 km daleko v nížině bez sebemenších znalostí místních poměrů.

Ps: čekám na vyjádření, jak jste to myslel s tím soukromým vlastnictvím. Zatím totiž budíte dojem, že pokud by se to teoreticky mohlo týkat vás (ačkoli by to využívání vašeho majetku patrně pouze omezilo), tak jste kapitalističtější než Klaus, ale jakmile by se to týkalo jiných tak by jste jejich majetky klidně pohřbil pod třiceti metry vody (což by zcela jistě využívání jejich majetku nadobro znemožnilo). Doufám, že mi tento paradox objasníte, v opačném případě mi jistě nebudete mít za zlé, že vás začnu považovat za sobecké čuně.

Děkuji za pozornost

Jé, vy jste mě předběhl. Vy mluvíte o hnojení obhospodařování půdě, já o přírodních procesech. Tohle už je mnohem lepší výklad než ta zkrátka o ničem nahoře.
Čím je vyšší vlhkost půdy, tím je vyšší obsah organických látek (tady se mýlí Jarka). Jak? Organika záleží na vstupech, využití půdy, biotě, ne vlhkosti vzduchu.

Jarko! do paroma jaká vlhkost vzduchu? Trvalé zamokření má negativní vliv na půdu, ale to se děje pouze v rovinách. Na svažitých pozemcích (což je celou dobu to podstatné téma), ale k trvalému zamokření nedochází, tudíž to nemá na kvalitu půdy vliv, protože voda vlivem gravitace odtéká. Tady je třeba rozlišovat vodu gravitační a vodu kapilární. Ptáte se "čím"? - čím vyšší je množství vody v půdě, tím vyšší je schopnost rostlin vodu přijímat a v ní rozpuštěné živiny - tím vyšší je objem produkce exsudátů, tím vyšší je tvorba půdních agregátů - tím vyšší je poměr kapilární vody v půdě - tím vyšší je schopnost půdy odolávat suchu. Samozřejmě všeho moc škodí (nad limit půdní vodní kapacity), nicméně u strukturované ornice voda překračující limit rychle odtéká vlivem gravitace. Na svazích nemusí být ani strukturovaná, stejně odteče, avšak na rozdíl od strukturované půdy jí odteče více.

Kurník, Kubo, v tom článku o svazitých půdách nic není. Mmch. mám pozemek na svažitý půdě a je zamokřený a dole podmáčeny, vím, co by potřeboval, aby k něčemu byl, zatím je přírodní. To by mě zajímalo, jestli vy už máte ten mokřad vybudovaný, o kterém pořád mluvíte. Přece víte, že na jednom polí ve svahu můžete mít několik kvalit půdy. PS: půdní vlhkost, ok.
Spojím to s horním příspěvkem. Nepotřebuji nikoho utloukat argumenty, popovídám si o zádrži vody v půdě a rozkladu organiky i s vámi. Když se vám nelíbí slovo organika, jak se vám líbí mnohem neurčitější slovo uhlík v půdě? Mně z toho nesmyslu berou všichni čerti, obrazně řečeno.

Přečtěte si tu metodiku, odkaz na ni máte na konci článku. Mokřad vybudovaný nemám, nemám kde. Nicméně už jsem jeden vybudoval kámošovi a druhý (druhému kámošovi) jsem zaštítil pomocí know-how.
Takže se vám drží voda dole pod kopcem, že ano? Jestli nevíte co s tím, vykopejte tůň - uděláte něco pro přírodu a navíc vám to stáhne vodu i z blízce přiléhajícího svahu. Několik kvalit půdy můžete mít i na rovině a nebo taky nemusíte (ani na svažitém pozemku) to je hodně specifická věc.
Osobně preferuju termín půdní organická hmota - sice je to delší, ale dokonale to popisuje daný předmět a zároveň neevokuje odvětví chemie

:-) vidím, že v praktických nápadech se shodujem.

Když je pramen dostatečně intenzívní, je zamokřená půda v určitém rozsahu i ve svahu. Záleží to jednak na pramenu, na jeho intenzitě a asi i na kvalitě vody toho pramenu neboli co si s sebou voda vezme z propustné vrstvy, kterou prolíná a protéká. A jednak na propustnosti půdy. A přirozeně to záleží na svahu. Ale pokud je pramen dostatečně intenzívní, bude trvale zamokřená půda i v prudším svahu. I Takovém, který už nejde obdělávat stroji.

Popsal jste tu lokalitu přesně, i když ji osobně neznáte, vč. obdělávatelnosti.

Vy jste si ve mně našel vrbu ochotnou vás vyslechnout a oponovat,
ale já vás zklamu. Už mne to nebaví, protože jakékoliv unáhlené
radikální změny při zásazích do krajiny není možno dělat bez
zkušeností majitelů a pamětníků pamatujících si předchozí stav.
Oni vám rádi poví, proč se drenáže dělaly. Z plezíru neplýtvali
prostředky lidé nikdy a to ani ti komunisté na rozdíl od dnešní
doby, kdy se dotuje kdejaká kravina. Nynější podhorské pastviny
a nebo pouze ladem ležící půda bývala totiž ornou půdou na které se
pěstovaly brambory, len, obilniny atd. Ty vyžadovaly jiné podmínky
než půda ležící ladem, kde nějaké podmočení nevadí. Takže si ty
drenáže klidně zrušte, protože už tam asi brambory nikdy nebudou
a tak ani neshnijí v přemokřené půdě. Taky tam nebudete na poli
nechat zavadat vytrhaný len a nebo slámu z obilnin. Na to bylo
třeba, aby tam nečvachtalo a půda po lijáku rychle osychala.
Pokud oráte a sázíte brambory po vrstevnici, tak potřebujete aby
mezi řádky voda zasákla a nestála, protože v době zrání potřebují
brambory sucho a nikoliv mokro a plísně. Tak si dělejte co chcete,
ale už neházejte jiným do drenáží balíky slámy, protože udělat to
mi, tak se se zlou potážete. Jinak přehrada se nestaví nikdy z plezíru a pouze za nějakým účelem, ale ani o ně se nebojte. Ony
ani ty naplánované se už u snědeného krámu nepostaví. Prostě
na to není a nakonec se ti potížisté hodí, protože to na ně
vláda svede, že to nelze postavit. Mi je to celkem fuk, já
mám v záplavovém pásmu místní vodoteče s obrovským poldrem sice
zahradu, ale poldr to zadrží, ale jiní to štěstí, že je hotovo,
nemají. Opravili po povodních domy a s hrůzou sledují každé větší deště. Chodí se koukat na řeku a mnozí ani v noci nespí pouze
proto, že pár lidí nemuselo obětovat své domovy a pozemky. U nás
tisíce lidí přišly o domy kvůli těžbě uhlí, kvůli výstavby cest, železnic a továren. Taky si poplakali, ale chápali, že je to
oběť pro celou společnost, což vy asi nepochopíte a mne nazýváte
sobeckým čunětem. Můj děda přišel o jeden dům za války, když mu
Němci postavili na dvůr dělo, které Rusové při odstřelování
rozbili i s domem a o druhý, když byl vykoupen kvůli těžbě
cihlářské hlíny. Vy mi tedy chcete říci, že jsem sobec? Nejste
nakonec sobec vy, když bráníte stavbám protipovodňových nádrží,
které ochrání tisíce lidí? A nebo vodárenských nádrží, které
statisícům dodávají vodu? Být v době výstavby Kružberku, Šancí
a Morávky takoví jako vy, tak Ostravsko pije rybniční vodu!
Zkuste se zamyslet hlavně sám nad sebou, zda tím sobce nejste
vy a vám podobní. Jinak my jsme se s bratrem vzdali i nároků na
půdu v restitucích, protože nejsme hamižní lidé a moc dobře víme,
že pole dědovi nikdo nezabavil, ale že je daroval státu proto,
že pochopil marnost dřiny na 2 hektarech na soutoku Odry a Olše.
Lpění na majetcích není mojí parketou na rozdíl od jiných, kteří
mne osočují jako sobce. Nechte si svá moudra a kritizování mé
osoby, protože tvrdím: Hoď kamenem, kdož jsi bez viny!

Hmm, takže zase jen bláboly a ani jeden argument, natož odborný, jak jinak

Pravda je blábol? Zkuste vyvrátit jedinou věc, kterou jsem napsal svými slovy a nesnažte se mne ohromit tím, že umíte opisovat cizí moudra. Čím
byly ty pozemky kdysi? Jaké byly před meliorací? Jaké mají být a k čemu vlastně budou? Předci se
obracejí v hrobech, když jejich potomci dělají z
polí mokřiny a nechávají půdu ležet ladem ! Tomu
se dnes říká hospodaření s dědictvím po předcích?
Ale jděte, tomu se říká línost, neschopnost a
nebo záměr, jak kupovat kdejaký prd ze zahraničí
a hrát si na ekology tím, že necháme vše na matce
přírodě.

Pokud budu mluvit o té největší "zmeliorované" ploše u nás: Do sedumdesátých let tam byly tři rybníky za sebou a hektary mokřadu (jak by se dnes hodila ta retenční kapacita, že?) - nač taky jiného využít trvale podmáčenou plochu - pak přišel nějaký váš ekvivalent, rozboural hráze a nadělal odvodnění...
Na orné, která byla orná před bolševikem se žádné odvodnění nedělalo, sem tahle manýra došla až v sedumdesátých letech, tak jako třeba na Šumavu. O tom, jaké výměry měly jednotlivé půdní bloky za časů předků a jaký vliv to mělo na míru eroze by jste mohl vědět i vy, ne? Myslím, že předkové by vzali bejkovec především na vás.
Nemusím nic opisovat, půdoznalství jsem studoval, a věnuju se mu - dříve profesně, dnes zájmově - pěknou řádku let, mám to v hlavě - vy tam nemáte nic než "poručíme větru dešti".
Cituji:"jakékoliv unáhlené radikální změny při zásazích do krajiny není možno dělat bez zkušeností majitelů a pamětníků pamatujících si předchozí stav" - a co dělali vaši ideologičtí souputníci? Přesně tohle - a ještě máte drzost dělat hlupáky z těch, kteří chtějí napravit chyby, které tihle "hurá" budovatelé nadělali - jste stejně křivej prospěchářskej lhář jak Babiš.

Pokud já mám vyvracet ty vaše řečičky, tak vy vyvracejte co jsem napsal výše v příspěvku 22.1.2023 13:23 - tak šup šup

Celou dobu se bavíme o drenážích polí a luk
a najednou je argumentem rušení rybníků? Proč
k tomu došlo a co je místo nich ani slovo.
To udělali z plezíru a bez dalšího užitku?
Tu stovky hektarů rybníků vysušil a půdu
drenážoval hrabě Larisch kvůli pěstování cukrovky a nikoliv komunisté. I mé drenáže
dělali lidé před 110 roky. Jak píšu, nikomu
nebráním si z pole udělat močál, ale pouze
za své stejně jako s OZE a jinými kravinami.
Tu se prostě plýtvá státními prostředky na
soukromé projekty, které mají často pochybný
efekt pro společnost. Bažina za domem s komáry potěší možná ekologistu, který tam nebydlí,
ale místní ji raději vysušili a nebo z ní
udělali rybník, kde ryby sežerou komáří larvy
na rozdíl od plytké tůně bez ryb. Byl jste
někdy v meliorované krajině obory Soutok?
Kdopak melioroval tu krajinu stejně jako
okolí Lednice a nebo Litovle se spoustou
kanálu, které odvodnily krajinu pro stavbu
města? To byli taky komunisté? Jste pouze
ideolog, který si našel jediného viníka
a chce napravovat co a po kom? Já vysoušení
rybníků neschvaluji, právě naopak jsem pro
budování i těch větších zvaných přehrady,
protože co jiného je rybniční soustava na
Třeboňsku a jinde. Tehdy jim to stačilo pro
pohon mlýna a chov ryb a nyní jsme přidali
zachycování povodní, pitnou vodu a rekreaci.
To, co kdo studoval tu může napsat každý co
chce, pokud to nelze ověřit a taky neznamená,
že má sice titul, ale má zcestné úvahy. Co
"odborník" ze stejné školy, to jiný názor a vizitkou je výsledek. Sebelepší teoretik v praxi často selže a naopak praktik samouk uspěje. Sedláci kdysi nestudovali žádné školy a školou jim byla praxe a otevřené oči při pozorování přírody. Učebnicí mého dědy byl
katolické kalendáře do kterých si psal své
poznámky o setí, sklizni atd. Nahlížel do
nich zpětně a porovnával jednotlivé roky
podle srážek a teplot. Pozorováním tak dospěl k tomu, nad čím dnes šílí "vědci". Ono jednou je tak, jindy tak, úroda střída neúrodu i se suchy a povodněmi. Obojí lze mírnit těmi melioracemi s možností odvodnit i zavodnit.
Za deště vzal motyku a prokopával strouhy na poli podle toho, kde už voda stála a kam
ji po prokopání mohl ještě pustit. To je ale
dnes utopií, aby někdo běhal s motykou po poli stejně, jako by se nazpět rozkouskovaly pole mezemi. Kdo to bude orat a sklízet, když je
v zemědělství pár procent lidí? To není jako kosou obsekat okraje polí pro dva metry široký samovaz a nebo orat pole koňmi pod korunami stromů na mezích. Celý vyspělý svět jde cestou velkých celků a intenzivního hospodaření. To
co zde prosazují někteří aktivisté je utopické
zpátečnictví a slepá ulička pokroku. Bohužel
snílci a hlupáci tomu věří, ale realisté nikoliv. Tak se jen vracejte nazpět, ale na
svém a za své. Nařizoval bolševik a nyní zase
zelený "menševik", protože zeptat se lidí, zda
návrat k motyce a nižším výnosům a nebo mít
dostatek potravin a méně dřiny, tak vám poví
asi tak co? Že se chtějí vrátit ke dřině na
poli? Ano, ale pouze ti, co to nikdy nezažili.
Mám za humny Polsko jako vy a vidíte tu změnu za posledních 30 let? Rozorávají meze a kupují si velké stroje jako naši velcí zemědělci. Už
se nikdo nevrací k orání koňmi a voly, mimo
pár volů, kteří bez dotací krachují.

Celý vyspělý svět jde cestou velkých celků a intenzivního hospodaření.

Presne podľa toho pôda aj dopadá všade na svete. Zasolená, bez ornice, bez vody. Bez umelých hnojív na niektorých miestach urodí sotva nejakú trávu. Nemyslite, si, že intenzívne poľnohopodárstvo môže pokračovať takto ďalších 500 rokov. Zhuntuje pôdu kompletne a potom adios.

Agentura Ochrany přírody a krajiny nemá co zpracovávat odborné posudky na rušení melioračních zařízení, protože prostě a jednoduše na tuto problematiku nemá odbornou erudici. Je to příliš složitý zásah do již ustálených vodních poměrů, než aby se v tom rýpali "odborníci" z agentury.
Bohužel 99% zdejších přispěvatelů pořád nechápe princip fungování meliorace, tudíž z toho vycházejí bludy typu" vysychání polí".