Zpráva o klimatu jako příručka pro přežití lidstva

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

„Klimatická časovaná bomba tiká. Zpráva IPCC je ale návodem, jak tuto klimatickou časovanou bombu zneškodnit. Je to příručka pro přežití lidstva. Ukazuje, že udržení hranice 1,5 stupně oteplení je dosažitelné. Bude to ale vyžadovat obrovský skok v klimatických opatřeních,“ pokračoval Guterres.

Poslední zpráva dává dohromady poznatky z šesti předchozích zpráv, které byly zveřejněny v průběhu let 2018 – 2022. Každá z nich byla trochu jinak tematicky zaměřená: na adaptaci, mitigaci, fyzikální základy změny klimatu, oceány a kryosféru, pevninu a na hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia.

Současná zpráva zdůrazňuje naději, že ještě není pozdě. Důraz na naději je zásadní proto, že je aktivizující. A výrazná a efektivní opatření jsou potřeba právě teď. Následujících osm let bude do velké míry určovat, zda se podaří klimatickou změnu zvládnout v míře, kterou je lidská společnost schopna vstřebat.

Naděje ale bude opodstatněná jen tehdy, pokud se klimatická opatření masivně urychlí. V každé zemi, v každém odvětví je potřeba rychlý a výrazný pokles emisí skleníkových plynů před rokem 2030. Máme-li nárůst průměrné globální teploty zastavit na hranici 1,5 stupně Celsia, musí globální emise CO2 do roku 2030 klesnout o 48 % a emise metanu o třetinu.

A to se zatím neděje. Do fosilních paliv stále proudí větší objem finančních prostředků než do klimatických opatření.

Investice do zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se musí vzrůst až šestkrát. A v tom mohou hrát jednotlivé státy zásadní roli. Jednak tím, že samy budou investovat zeleně a financovat klimatická opatření, zároveň se musí změnit finanční systém. Banky i národní banky musí uznat rizika spojená s financováním klimaticky riskantních opatření. A za třetí je potřeba finančně pomoci zemím, které změnou klimatu trpí nejvíce, popsal indický ekonom Dipak Dasgupta.

„Musíme se posunout od klimatické prokrastinace ke klimatické aktivizaci,“ vyjádřila poselství současného poznání o klimatu výkonná ředitelka UNEP Inger Andersen. Okno příležitosti, které máme, se uzavírá.

Naději vidí klimatičtí vědci zejména v dramatickém poklesu cen nízkouhlíkových technologií v letech 2010-2019, zejména energie ze slunce (-85 %) a větru (-55 %) a lithium-iontových baterii (-85 %). Investice do těchto technologií ale musí být několikanásobně vyšší. Znalosti, nástroje i finanční prostředky pro řešení klimatické krize lidstvo má, uvádí nová zpráva IPCC. Razantní postoj musí nyní bezodkladně zaujmout vlády, a to i na poli mezinárodních vyjednávání.

„Velký prostor pro zlepšení je například v energetické efektivitě. Spotřebu energie je v některých sektorech možné snížit o 40 – 70 % v příštích dvaceti letech. A to by výrazně přispělo ke snížení emisí skleníkových plynů,“ uvedl předseda IPCC jihokorejský ekonom Hoesung Lee.

Podle dalších autorů je nynější zpráva jiná ve větším důrazu na to, co se dá dělat. Řešení, která pomáhají zpomalit změnu klimatu, navíc vytvářejí zdravější prostředí a pracovní příležitosti.

V Praze byla Souhrnná zpráva AR6 (6th Assessment Report) IPCC představena na tiskové konferenci v Kampusu Hybernská. Vystoupil na ní bývalý politik Bedřich Moldan, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na MŽP Pavel Zámyslický, klimatolog Radim Tolasz z ČHMÚ a právnička Hana Müllerová a ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Michal Marek. Úvodní slovo zaznělo od ministra životního prostředí ČR Petra Hladíka.

„Koncentrace CO2 je nejvyšší za 2 miliony let. A koncentrace metanu a oxidu dusného nejvyšší za 800 000 let. Vymírání flory a fauny na planetě je způsobeno růstem extrémně vysokých teplot a s tím souvisejícími hromadnými úhyny na souši i v oceánech. Nejde jen o faunu a flóru, ale ve všech regionech má nárůst extrémních veder za následek úmrtnost a nemocnost u lidí,“ zmínil Radim Tolasz některé ze závěrů zprávy IPCC.

„Podle nejnovějších zpráv klimatická změna a její dopady postupují rychleji a jsou závažnější, než věda popisovala ještě před několika lety. Z toho vyplývá, že my bychom velmi potřebovali urychlit vývoj politických a právních odpovědí na klimatickou změnu,“ zmínila právnička Hana Müllerová z Centra pro klimatické právo a udržitelnost ÚSP AV ČR.

„Když se podíváme na to, jaké závazky dosud státy světově přijaly, tak ty ve svém celku nestačí na to, aby se oteplení se vešlo do té hranice, na kterou cílíme, tj. 1,5, respektive 2 stupně Celsia,“ zmínila Müllerová.

Podle těch reálných závazků směřujeme spíše ke globálnímu oteplení 2,2 – 3,5 stupně Celsia. Radim Tolasz nicméně doplnil, že to je už v kuloárech klimatologů považováno za optimistický scénář. Připomněl také, že oteplení v České republice je přibližně dvakrát vyšší, tzn. nárůst globální teploty o 2,5 stupně Celsia znamení + 5 stupňů v ČR.

„Adaptace má své limity. Můžeme se sice spoléhat na to, že zintenzivníme přizpůsobení se změně klimatu v nejrůznějších sektorech, ale pokud nebudeme zároveň snižovat emise, dosáhneme adaptačních limitů, za kterými už adaptace není možná,“ upozornila Hana Müllerová.

Představa, že v České republice jen vyměníme plodiny a místo brambor a pšenice budeme pěstovat víno a olivy, je zřejmě mylná. Michal Marek poukázal na to, že nejde jen o pěstované plodiny, ale o samotnou zemědělskou půda. Ta představuje velký potenciál pro ukládání oxidu uhličitého, pokud funguje jako zdravý ekosystém.

I čeští odborníci zdůraznit potřebu pozitivního přístupu.

Přečtěte si také |

António Guterres: Prohlášení k závěrečné syntéze 6. hodnotící zprávy IPCC. Nesmíme ztratit ani den

„Adaptace mají řadu pozitivních vedlejších efektů jako například zlepšení zemědělské produktivity, zlepšení zdraví, zvýšení potravinové bezpečnosti nebo zachování biologické rozmanitosti,“ uvedl Radim Tolasz. Zmínil také příklady opatření oceněné v programu Adapterra, které mohou být inspirací ostatním.