Ibis hnědý se k nám velmi vzácně zatoulá a nejčastěji se objevuje v mokřadech a u vypuštěných rybníků. Jeho nejbližší hnízdiště jsou v deltě Dunaje u Černého moře, což je vzdušnou čarou asi 1000 km, ale více než 2600 km pokud k nám letí proti proudu Dunaje a řeky Moravy, což je velmi pravděpodobné.

Místo pro přírodu Na Skřivánku nedaleko Jihlavy právě uzavřelo jednu etapu své historie a otevřelo novou. Dobrovolnický den na začátku listopadu byl symbolickým završením kampaně na výkup této unikátní mokřadní lokality do vlastnictví Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) a zároveň zahájením její revitalizace. Lidé se tak přímo v terénu mohli dozvědět, proč je ochrana a obnova mokřadů tak důležitá, a sami si vyzkoušet, jak o ně pečovat.

Při likvidaci invazních dřevin často rozhoduje správná volba herbicidu. V odborných i praktických kruzích se vedou dlouhodobé diskuze, zda je účinnější glyfosát, nebo přípravky typu Garlon. Ačkoli se na první pohled zdají podobné, jejich účinek i mechanismus působení se výrazně liší.

Letošní cílený monitoring velmi vzácného brouka trnoštítce horského na území Národního parku Šumava potvrdil jeho životaschopnost. Vyskytoval se na většině lokalit, na kterých ho entomologové našli už před dvěma lety a jeho výskyt potvrdili na několika nových místech. Tento, pro entomology „broučí Modrý Mauricius“, se vyskytuje jak na jižní části Šumavy, tedy na Stožecku a Novopecku, tak i na druhé straně Národního parku v oblasti Modravy a Prášil.

Na začátku listopadu odstartovalo hlasování v jubilejním patnáctém ročníku ankety Alej roku, kterou organizuje ekologická organizace Arnika. Do soutěže bylo letos přihlášeno 59 alejí a stromořadí ze čtrnácti krajů České republiky. Hlasování prostřednictvím online formuláře potrvá do 28. ledna 2026, kdy se rozhodne o celkové vítězce a vítězkách v jednotlivých krajích.

Čtyři dobrovolnické dny, stovky lidí a jedno společné téma – pomoc brdské krajině zvládnout měnící se klima. Mezinárodní projekt LIFE Adapt Brdy letos přilákal do Brd stovky dobrovolníků všech generací, ať už při výsadbě stromků, obnově prameniště nebo poznávání toho, jak spolu voda a les tvoří propojený systém. Nešlo tedy jen o práci samotnou, ale i o pochopení souvislostí, proč les potřebuje vodu a voda potřebuje les, a proč to potřebujeme i my, lidé.

Velkou úrodu kvalitních plodů všech ovocných lesních dřevin letos hlásí Semenářský závod v Týništi nad Orlicí. Lesy ČR v říjnu začaly zpracovávat jedenáct tun planých hrušek, jablek, třešní i malviček vzácných oskeruší. Z nich vzejdou statisíce stromků, které zpestří remízky i lesy a podpoří biodiverzitu.

Na základě dosavadních výsledků monitoringu Hnutí DUHA Šelmy se i v roce 2025 potvrdilo narození vlčat v několika oblastech České republiky, které organizace dlouhodobě sleduje. Po pěti letech byla reprodukce potvrzena na Kokořínsku a Ralsku. Naproti tomu v Novohradských horách se vlčí mláďata letos zatím potvrdit nepodařilo. Monitoring je zaměřen pouze na vybrané modelové oblasti a neslouží proto k určení celkového počtu vlků v ČR.

Provozovatel přenosové soustavy se zapojil do projektu zajištění bezpečných hnízdišť pro raroha velkého, který realizuje Oblastní muzeum v Ústí nad Labem. Na jeho stožárech velmi a zvlášť vysokého napětí bylo v rámci projektu nainstalováno 100 hnízdních podložek pro tohoto celosvětově ohroženého dravce, který v České republice doposud hnízdil pouze v omezeném počtu. Projekt přinesl velmi potěšitelné výsledky – v ČR letos prokazatelně zahnízdilo rekordních 8 párů, z toho 6 využilo právě tyto uměle vytvořené podložky.

Další dvě koryta toků obnovily v Moravskoslezském kraji Lesy České republiky v rámci programu Vracíme vodu lesu. Pojmou více vody, což je v době klimatické změny zásadní opatření, ale svědčí i vodomilným živočichům.