Když s Petrem Maradou stojíte na poli a posloucháte jeho vyprávění, jak vypadá naše zemědělská krajina a jak by vypadat měla, není to jen akademické tlachání od kavárenského stolku. Petr Marada přeměňuje necitlivým přístupem pošramocenou krajinu na něco více funkčního a udržitelného. A taky malebného.

Rozhovor s Petrem Maradou vznikal mezi poli, i při pojídání meruněk, plodů stromů vysázených jako krajinný prvek na původně nekonečném polním lánu. Jsme na katastru obce Šardice. Fotografové lokalitu přezdívají moravské Toskánsko. Pokud tu něco fotí, je to zvlněná krajina a zpravidla také něco z díla Petra Marady.

Když si člověk přečte článek Za silnice kvetoucí! Britové budují kolem asfaltu luční pásy, vytane mu na mysli otázka, proč se něco takového nevyzkoušelo i u nás. Nápad s ozeleněním silnic a dálnic květinovými pásy, které by daly hmyzu prostor k životu a potravu, zní lákavě. Dobrou zprávou je, že podobný projekt u nás také proběhl. Přečtěte si rozhovor s jedním z jeho realizátorů, Vladimírem Hulou z Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity, o tom, jak si naše motýlí dálnice stojí dnes.

Co nám může o suchu říct antropologie, věda zabývající se člověkem? Například to, že při přemýšlení o suchu přehlížíme důležité části příběhu. Antropoložka Markéta Zandlová, zkoumající sucho na jižní Moravě, tvrdí, že příběh klimatické změny nevyprávíme celý. Zapomínáme mluvit o příčinách klimatické krize a sucha, a zaměřujeme se jen na to, jak se přizpůsobit.

Petr Klimeš studuje poměrně málo probádané mravence z pralesů Nové Guineje a Bornea, jako modelovou skupinu pro výzkum ekologii společenstev, se specializací na mravence žijící v korunách tropických stromů. „Začal jsem tak prvotními otázkami, proč je tolik druhů v původních pralesích, a mnohem méně v lesích, co vyrostou v sukcesi po jejich vykácení. Na to teď díky mému výzkumu známe odpověď, že ani tak nejde o rozmanitost druhů stromů v tropech, ale spíše o rozmanitost hnízdních příležitostí a dostatečné výšky vegetace pro mravence,“ říká Klimeš.

České zemědělství je terčem velké kritiky za to, jakým způsobem zachází s půdou. Často se objevuje volání po více zemědělských hospodářstvích rodinného typu, která by s pozemky hospodařila šetrně a udržitelně, podobně jako je tomu v Rakousku. Je to možné i u nás? Jak vypadá půda, když se na ni podíváme skrze vlastnické a nájemní vztahy? O tom jsme si povídali s jedním ze zakladatelů Nadace Pro půdu Janem Valeškou.

Manželé Ken a Martha Laingovi založili před čtyřiceti lety v kanadském Ontariu farmu Orchard Hill Farm. Jsou tu průkopníky principu komunitou podporovaného zemědělství a patřili mezi první farmáře, kteří začali v Kanadě hospodařit ekologicky. V rozhovoru vysvětlují, jak získali ekonomickou stabilitu, jakou roli má oxid uhličitý v půdě, jak ho v ní uchovat a proč je důležité pracovat v souladu s přírodou.

Mnohá města v letošním roce omezila kvůli suchu sekání trávníků. Nejčastěji zmiňovaným záměrem bylo podpořit zadržování vody a výskyt hmyzu. Povedlo se to? Má nesečení travnatých ploch ve městech i nějaké nezamýšlené důsledky? Na to jsme se zeptali odbornice na zakládání a údržbu travnatých ploch Marie Strakové.

I dospělé vzrostlé stromy mají probém vypořádat se s přetrvávajícím nedostatkem vláhy v půdě. Přitom právě na ně spoléháme, že nám pomohou vypořádat se s horkem a suchem. Je potřeba starat se o stromy jinak, než jsme byli doposud zvyklí? Je potřeba zalít strom na zahradě?

Obnovu lesa významně ovlivňuje početní stav spárkaté zvěře. Stavy spárkaté zvěře v lese ovlivňuje myslivost. Zatímco lesnictví je hospodářská činnost, myslivost je činností zájmovou. Hospodaření v lesích tak není zcela v rukou majitelů lesních pozemků, protože nad stavy srnců, daňků nebo jelenů nemají kontrolu. O tom, jaké jsou souvislosti myslivosti se stavem lesů, jsme si povídali s Danielem Pitkem, sedlákem a bývalým lesníkem.

Smrkové lesy dlouho poskytovaly velké množství dřeva a svým vlastníkům dobré zisky. Sucho a teplo posledních let ale vedly ke kalamitnímu rozšíření lýkožrouta, který smrkové porosty decimuje. O tom, jak se v současnosti mění podoba lesa, jsme si povídali s lesníkem a zemědělcem Danielem Pitkem.

Rozhovor neprobíhá v kanceláři nebo kavárně. Daniel Pitek nás vozí po lesích v okolí Milešovky a ukazuje nám, jak před třiceti lety vysazený smrkový les usychá kvůli lýkožroutu lesklému, jak hned vedle prosperuje les, kde se nestihlo nic vysázet a kam si zalétla bříza, pod kterou už se na světlo tlačí vysázené buky a třešně. Dlouhou dobu strávíme i v listnatém vzrostlém různověkém lese, kde náš rozhovor začíná.