Dnes vstupuje v platnost nařízení Evropské unie, podle kterého se na mokřadech nesmí k lovu používat olověné broky. Na otravu jedovatým olovem v Evropě každoročně zahyne odhadem milion ptáků. To se díky nařízení má změnit. Členské státy a lovci měli dva roky na to, aby se na změnu připravili. O zákazu používání olova na mokřadech v EU informuje Česká společnost ornitologická.

Mořští biologové a odborníci na ochranu mořských korálů, ornitologové, geologové, rybáři a podnikatelé, kteří nabízejí vyjížďky lodí za pozorováním delfínů. Vypadá to jako dost nesourodý shluk profesionálů z různých nesouvisejících oborů. Zvlášť když si v jejich čele představíme i zaměstnance ministerstva zemědělství. Ale přesně tahle různorodá sestava se před lety pustila na malém sopečném ostrůvku do boje s hlodavci. A nakonec vyhrála.

Kdyby les pořádal soutěž krásy svých stromů, tyto by to asi nevyhrály. Ukazují totiž spíš originální charakter, než pro daný druh typické vlastnosti. Stojí křivě, mají rozpraskanou kůru posetou vydlabanými dutinami, ztrouchnivělé větvě. Mnohdy už ani nežijí. Byť jsou plné života. Tyto tzv. biotopové stromy jsou ale pro lesy v Německu důležité.

Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta, kde je velké množství rozmanitých druhů, nebo ta, kde jeden druh převládne? A vydrží déle druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo v němž se naopak odlišují?

Na živočichy, kteří si parazitismus vybrali jako svou životní strategii, většinou nepohlížíme zrovna hezky. Zpráva o tom, že i na ně neblaze doléhají klimatické změny, se tak jeví pozitivněji, než ve skutečnosti je.

Biologové v současné době stále častěji přicházejí se zjištěními, že za mnoha procesy v živém světě stojí nečekaní hráči: prvoci. Studie, publikovaná nedávno týmem českých vědců ukazuje, že významnými hráči v koloběhu prvků ve světových oceánech je málo známá a dlouho zcela přehlížená skupina, tzv. diplonemy.

Smrk ztepilý je v poslední době na ústupu vzhledem k rozsáhlým kalamitám ve smrkových monokulturách. Jeho další pěstování v nižších polohách do 500 m n. m. se považuje za vysoce rizikové i vzhledem k probíhající změně klimatu, která má a bude mít dopad na pěstování lesů. U nás však stále existuje významný podíl nesmíšených smrkových mlazin založených v minulosti, o něž se vyplatí pečovat a využít jejich produkční potenciál.

Představte si, že při procházce přírodou chcete oslnit svého partnera encyklopedickou znalostí českých obojživelníků a při spatření první skřehotající žáby vědoucně pronesete: „Hle, skokan zelený, latinsky Rana esculenta!“. Jenže na vašeho partnera to dojem neudělalo. Naopak, pozdvihne obočí nad vaší nevzdělaností.

I špatně sestavený experiment může přinést zajímavé výsledky. Pokud víte, jak je pro zvídavou nebo panickou veřejnost interpretovat. A přesně tenhle zádrhel se pojil se slavnými experimenty biologa Johna Calhouna.

Prakticky po celém světě trpí chovná včelstva na tzv. mor včelího plodu, závažné onemocnění včelích larev. Ve Spojených státech amerických je ale situace obzvlášť tristní a za nakažené je tu považováno každé čtvrté včelstvo. Biotechnologická společnost Dalan Animal Health nyní přichází s řešením. Včelím očkováním.