Klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě
„Celkově jsme v prvních osmi měsících projektu nashromáždili přes tři tisíce klíšťat z městských a příměstských parků a lesoparků. Otestovali jsme je na přítomnost pěti druhů bakterií, které mohou způsobovat onemocnění člověka. Téměř polovina klíšťat, přesně 44 procent, bylo infikováno alespoň jednou z bakterií,“ říká vedoucí projektu Václav Hönig z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. Bakterie způsobující lymeskou borreliózu vědci nacházeli nejčastěji, a to u 26 procent klíšťat.
Aktivitu klíšťat sledují vědci průběžně po celý rok ve vybraných parcích v Praze, Ostravě a Českých Budějovicích. Nárazově jednou za sezónu sbírají klíšťata i ve všech ostatních krajských městech ČR.
„Výrazný rozdíl jsme zaznamenali mezi jednotlivými parky i jejich částmi podle toho, zda se jednalo o centrální městské udržované parky nebo spíše o lesoparky s křovinami a stromy. Na různých místech jsme našli od 1 až po 72 klíšťat na sto metrů čtverečních,“ říká Václav Hönig s tím, že nejvíc se vyskytují v méně udržovaných částech parku. Na pravidelně sekaném trávníku byly nálezy klíšťat ojedinělé.
Ačkoli lze předpokládat, že v městských parcích bude výskyt klíšťat nižší než v lesích, není tomu tak.
„V průměru jsme ve všech krajských městech nalezli 15 aktivních klíšťat na sto metrů čtverečních, což je výrazně více, než nacházíme v lesích,“ říká vedoucí NRL pro desinsekci a deratizaci SZÚ Martin Kulma. „Zajímavé je, že jsme ojedinělá aktivní klíšťata našli i v teplejších dnech prosince, ledna i února,“ dodává.
V laboratořích BC AV ČR a SZÚ pak byla pomocí metody PCR klíšťata testována na přítomnost bakterií způsobujících onemocnění člověka a zvířat. Kromě původce lymeské borreliózy (Borrelia burgdorferi sensu lato) se vědci zaměřují na příbuzné borrelie způsobující návratné horečky (B. myiamotoi), dále původce anaplazmózy (Anaplasma phagocytophilum), neoehrlichiózy (Neoehrlichia mikurensis) a rickettsiózy (Rickettsia sp.).
„Zdravotní riziko spojené s nemocemi přenášenými klíšťaty máme spjaté především s návštěvou lesů, které jsou přirozeným prostředím výskytu klíšťat. Jak ukazují naše výsledky, s klíšťaty a také s infekcemi, které přenášejí, se můžeme setkat častěji v městských parcích, lesoparcích a na zahradách než v lesích. Ve městech, kde je významně vyšší frekvence pohybu lidí a jen málokdo použije repelent před procházkou v parku, či se po návratu ze zahrady zkontroluje, zda nemá přisáté klíště, představuje městská zeleň vysoké zdravotní riziko,“ vysvětluje Kateřina Kybicová, vedoucí NRL pro lymeskou borreliózu SZÚ, a dodává, že stejné výsledky vysoce infikovaných klíšťat pozorují v pražských lesoparcích posledních deset let. Odborníci se proto snaží identifikovat i podmínky, za kterých se populacím klíšťat a jimi přenášeným bakteriím ve městech daří, aby mohli navrhnout postupy, jak riziko infekce minimalizovat.
Do sledování aktivity klíšťat, a to nejen ve městech, se bude brzy moci zapojit i veřejnost. Pomocí aplikace, která se právě vyvíjí, bude možnost hlásit nálezy klíšťat přisátých na lidech nebo na domácích mazlíčcích i nalezených například na zahradě. „Informace o výskytu lidmi nahlášených klíšťat a také jejich fotografie si pak budou moci všichni prohlédnout v interaktivní mapě,“ dodává Pavel Kukuliač z VŠB-TUO. Testovací verze aplikace by měla být dostupná na přelomu roku 2024/2025. „S pomocí veřejnosti chceme zjistit, které lokality jsou vysoce rizikové a odkud si nejčastěji domů přinesete klíště,“ říká Pavel Švec z VŠB-TUO.
„Pomozte nám s vývojem aplikace a už nyní nahrajte fotku klíštěte na webové stránky,“ dodává. Díky zapojení veřejnosti odborníci získají důležité informace o tom, v jakých místech a obdobích sezóny klíšťat se s nimi člověk nejčastěji setkává. Z těchto znalostí pak budou vycházet doporučení a také preventivní opatření, která je třeba dodržovat při pobytu v přírodě, ať již v udržovaném městském parku, lesoparku nebo v lese.
Přečtěte si také |
Aplikace Klíšťapka prozradí, v kterých lesích je hodně klíšťat„Ačkoli očkování proti lymeské borrelióze dosud nemáme k dispozici, je dobré připomenout očkování proti další ze závažných infekcí přenášených klíšťaty, proti klíšťové encefalitidě. Neváhejme této ochrany využít. U lymeské borreliózy pak zdůrazňuji důležitost rychlého odstranění přisátého klíštěte, kterým výrazně omezíme riziko nákazy,“ připomíná ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
Projekt „Klíšťaty přenášené bakteriální nákazy v urbánních oblastech - kde číhá skutečné riziko infekce?“ je financován z Programu na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu Ministerstva zdravotnictví ČR.
Prvních 8 měsíců projektu v číslech
Nasbíráno: 3297 klíšťatVyšetřeno: 2134 klíšťat
Klíšťat infikovaných alespoň jednou z 5 detekovaných bakterií: 44 %
Klíšťat infikovaných bakterií způsobujících lymeskou borreliózu: 26 % (od 15 % po 32 % dle lokalit)
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (26)
smějící se bestie
21.3.2024 08:00Karel Zvářal
21.3.2024 08:39Michal Uhrovič
21.3.2024 09:08 Reaguje na Karel ZvářalAle je to otrava
pavel peregrin
21.3.2024 09:51 Reaguje na Karel ZvářalJinak doporučuji k přečtení výbornou knížku od pana, dnes již zesnulého RNDR. Milana Daniela, CSc., Tajné stezky smrtonošů.
Břetislav Machaček
22.3.2024 09:18 Reaguje na pavel peregrinbyla násobně nižší a pilo se mléko taky hned po nadojení.
Jinak se ale převařovalo ve speciálních hrncích, který mám
dodnes jako relikvii na tu dobu, kdy jsme takové mléko
konzumovali. Má matka a její rodina dokonce konzumovali
mléko od tuberácké krávy, kterou nakonec snědli němečtí vojáci, když jim zrekvírovali živitelku rodiny a statkáři (kolaborantovi) odvedle nesáhli ani na jednu z dvaceti.
Její mléko převařovali vždy, ale až když se to dozvěděli
od německého veterináře, který chodil s komisí sčítající
stavy zvířat po vesnici. Do té doby mléko pili i bez toho.
V nevědomosti je život sladký, ale realita má krutý konec.
Bohužel dnes je trendem život v blažené naivitě a taky té
nevědomosti doplněné cílenými nepravdami různých léčitelů
a zastánců zdravé výživy. Mnohdy jsou na tom odborně velmi
mizerně, ale o to více umí lidi balamutit, aby na nich
vydělali.
Petr Elias
21.3.2024 10:22 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
21.3.2024 11:13 Reaguje na Petr EliasVojenské laboratoře jsou mýtus a poplašná zpráva, že jo... Došlo to tak daleko, že jako "simulant" jsem nemohl najít lékaře - až na Novinkách se objevila zpráva s dotazníkem, že ho pacientovi najde pojišťovna. Nový obvoďák mi napíše léky, které chci/pomáhají, a ne ty, které podplacený lékař předepíše ("patáčky"). Nedávno šel pěkný dokument Pátrání po borelióze. Kdo viděl, a hlavně, kdo si to prožil, ví o možnostech vědy své.
A někteří si ze zoufalství šáhli..., dokonce i dítě!-/
Petr Elias
21.3.2024 11:59 Reaguje na Karel ZvářalVojenské laboratoře USA vlastněné Sorošem a Gatesem na Ukrajině vytvořily všechny nemoci na které si jen člověk vzpomene a pumpují je do světa. :D
Karel Zvářal
21.3.2024 14:28 Reaguje na Petr EliasBřetislav Machaček
22.3.2024 08:55 Reaguje na Karel Zvářalvytáčet, hrotit diskusi směrem k politice, které rozumí jako koza petrželi a slepě všude opakuje pouze oficiální bláboly EU a vlády.
Petr Elias
22.3.2024 12:11 Reaguje na Břetislav MachačekKarel Zvářal
22.3.2024 17:03 Reaguje na Břetislav MachačekPetr Elias
22.3.2024 17:55 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
22.3.2024 18:15 Reaguje na Petr EliasA jestli nevíš, jak pracuje věda, tak sleduj: vybere se vhodný objekt/patogen (známý z minulosti), ten se podrobí sérii testů (ozařování, jiné podněty/manipulace) a tento se zkouší na zvířatech, někdy též na vězních.
Mně stačila změna v textu na Wikině (2000 vs. 2020) o borelióze, kde to bylo zneutralizováno a zbagatelizováno ("odborně" upraveno). Tolik epidemií, co se vyrojilo od 60. let (včetně C-19), nemůže soudný člověk brát jako náhodu. A to, že se o spoustě věcí nepíše a nevysílá, ještě neznamená, že se nedějí. Takže gůgli a věř si oficiálním prohlášením.
Petr Elias
23.3.2024 06:50 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
23.3.2024 08:11 Reaguje na Petr Eliashttps://www.ceskatelevize.cz/porady/14416183850-patrani-po-borelioze/
"Lymská nemoc se objevila v 70. letech ve Spojených státech a od té doby neuvěřitelnou rychlostí zamořuje svět. Přestože je svou povahou stejně nebezpečná jako syfilis, moc se o jejích rizicích nemluví"...
To jsem nepsal já, ale někdo úplně jiný:-D
Petr Elias
22.3.2024 12:46 Reaguje na Karel ZvářalMůžeš nám vysvětlit, proč se ten AIDS (následek nákazy HIV) dá vystopovat až někam do dvacátých let dvacátého století (Afrika) a proč je HIV tak podobný SIV u primátů z Afriky?
A nebo se můžeš držet té staré sovětské propagandy o tom, že HIV/AIDS vyrobily USA v laboratoři. :D
Břetislav Machaček
21.3.2024 09:40a množství nakažených pak způsobem života těchto hlodavců. Hlodavci žijící
ve velkých koloniích si snáze předávají nymfy klíšťat na rozdíl od těch,
kteří žijí samotářsky, či v malých izolovaných skupinách. V lese to jsou
myšice a méně už hraboši, kdežto v parcích výhradně hraboši a taky potkani.
V noci je v parcích poměrně živo a k vidění jsou i ti potkani hledající
něco k snědku. Navíc v parcích je minimum predátorů tlumících hlodavce,
kteří už jsou v lesích mnohde vzácní. Ze strany predace jich stále více
ubývá a naopak rájem drobných hlodavců jsou stařiny a zanedbané plochy.
Navýšení množství klíšťat se zajímavě kryje s poklesem drobných chovů
králíků, pro které chovatelé kosili kdejakou trávu z mezí a škarp. Dnes
to tam zůstává a hlodavci tam jsou v bezpečí i před predátory. Druhá věc, které ale není co litovat, bylo vypalování stařiny i s hmyzem a někdy i
s hnízdy ptáků a mláďaty zvířat. Takže příčiny navýšení množství klíšťat
jsou jasné a ohánět se třeba oteplováním je nesmysl. Je to lidská lenost
nestarat se o stávající travnaté plochy a přitom je snaha je navyšovat.
Přimlouvám se za řádné ošetřování stávajících luk, škarp a mezí a nechtít
jich více, ale nestarat se o ně. Zastánci těchto ploch jejich neudržování
zdůvodňují jako klid pro živé tvory , ale to budou i klíšťata a hlodavci.
Pak ať se lidé nediví, že budou nakaženi nemocemi od klíšťat. Mimochodem
po zkušenostech s kamarádovým ochrnutím po klíšťové encefalitidě se už
nechávám pravidelně očkovat 20 let a bohužel boreliózu už jsem měl 2x.
Nikomu ty nemoci nepřeji a tvrdím, že preventivní udržování travnatých
ploch by měli dělat hlavně jejich propagátoři, aby si užili těch klíšťat.
Podotýkám, že i před 35. roky jsem měl při sečení buřiny mezi stromky
v Oderských vrších denně na sobě i 20 klíšťat. Nepomáhalo ani oblečení
a cestu si našli přes vlasy a krk i pod oblečení. Proč tomu tak bylo?
No protože v oplocence hlodavce predátoři nelovili a oni se tam vesele
množili i s těmi klíšťaty. V okolním vzrostlém lese jich bylo minimum
a klíšťat rovněž.