https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/klistata-v-mestskych-parcich-jsou-infikovana-vic-nez-ta-v-prirode
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě

21.3.2024 05:28 | PRAHA (Ekolist.cz)
Klíště.
Klíště.
Licence | Volné dílo (public domain)
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 % klíšťat.
 
Projekt Klíšťata ve městě odstartoval vloni a potrvá ještě tři roky. S parazitology z Biologického centra AV ČR (BC AV ČR) na něm spolupracují odborníci ze Státního zdravotního ústavu v Praze (SZÚ) a VŠB – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO). Zapojit se bude moci i veřejnost, kterou vědci vyzývají k nahlašování výskytu a nahrávání fotografií klíšťat prostřednictvím webového portálu.

„Celkově jsme v prvních osmi měsících projektu nashromáždili přes tři tisíce klíšťat z městských a příměstských parků a lesoparků. Otestovali jsme je na přítomnost pěti druhů bakterií, které mohou způsobovat onemocnění člověka. Téměř polovina klíšťat, přesně 44 procent, bylo infikováno alespoň jednou z bakterií,“ říká vedoucí projektu Václav Hönig z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. Bakterie způsobující lymeskou borreliózu vědci nacházeli nejčastěji, a to u 26 procent klíšťat.

Sběr klíšťat v Ostravě.
Sběr klíšťat v Ostravě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Ptašek / VŠB – Technická univerzita Ostrava

Aktivitu klíšťat sledují vědci průběžně po celý rok ve vybraných parcích v Praze, Ostravě a Českých Budějovicích. Nárazově jednou za sezónu sbírají klíšťata i ve všech ostatních krajských městech ČR.

„Výrazný rozdíl jsme zaznamenali mezi jednotlivými parky i jejich částmi podle toho, zda se jednalo o centrální městské udržované parky nebo spíše o lesoparky s křovinami a stromy. Na různých místech jsme našli od 1 až po 72 klíšťat na sto metrů čtverečních,“ říká Václav Hönig s tím, že nejvíc se vyskytují v méně udržovaných částech parku. Na pravidelně sekaném trávníku byly nálezy klíšťat ojedinělé.

Ačkoli lze předpokládat, že v městských parcích bude výskyt klíšťat nižší než v lesích, není tomu tak.

„V průměru jsme ve všech krajských městech nalezli 15 aktivních klíšťat na sto metrů čtverečních, což je výrazně více, než nacházíme v lesích,“ říká vedoucí NRL pro desinsekci a deratizaci SZÚ Martin Kulma. „Zajímavé je, že jsme ojedinělá aktivní klíšťata našli i v teplejších dnech prosince, ledna i února,“ dodává.

Klíšťata ve zkumavce.
Klíšťata ve zkumavce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Ptašek / VŠB – Technická univerzita Ostrava

V laboratořích BC AV ČR a SZÚ pak byla pomocí metody PCR klíšťata testována na přítomnost bakterií způsobujících onemocnění člověka a zvířat. Kromě původce lymeské borreliózy (Borrelia burgdorferi sensu lato) se vědci zaměřují na příbuzné borrelie způsobující návratné horečky (B. myiamotoi), dále původce anaplazmózy (Anaplasma phagocytophilum), neoehrlichiózy (Neoehrlichia mikurensis) a rickettsiózy (Rickettsia sp.).

„Zdravotní riziko spojené s nemocemi přenášenými klíšťaty máme spjaté především s návštěvou lesů, které jsou přirozeným prostředím výskytu klíšťat. Jak ukazují naše výsledky, s klíšťaty a také s infekcemi, které přenášejí, se můžeme setkat častěji v městských parcích, lesoparcích a na zahradách než v lesích. Ve městech, kde je významně vyšší frekvence pohybu lidí a jen málokdo použije repelent před procházkou v parku, či se po návratu ze zahrady zkontroluje, zda nemá přisáté klíště, představuje městská zeleň vysoké zdravotní riziko,“ vysvětluje Kateřina Kybicová, vedoucí NRL pro lymeskou borreliózu SZÚ, a dodává, že stejné výsledky vysoce infikovaných klíšťat pozorují v pražských lesoparcích posledních deset let. Odborníci se proto snaží identifikovat i podmínky, za kterých se populacím klíšťat a jimi přenášeným bakteriím ve městech daří, aby mohli navrhnout postupy, jak riziko infekce minimalizovat.

Do sledování aktivity klíšťat, a to nejen ve městech, se bude brzy moci zapojit i veřejnost. Pomocí aplikace, která se právě vyvíjí, bude možnost hlásit nálezy klíšťat přisátých na lidech nebo na domácích mazlíčcích i nalezených například na zahradě. „Informace o výskytu lidmi nahlášených klíšťat a také jejich fotografie si pak budou moci všichni prohlédnout v interaktivní mapě,“ dodává Pavel Kukuliač z VŠB-TUO. Testovací verze aplikace by měla být dostupná na přelomu roku 2024/2025. „S pomocí veřejnosti chceme zjistit, které lokality jsou vysoce rizikové a odkud si nejčastěji domů přinesete klíště,“ říká Pavel Švec z VŠB-TUO.

Sběr klíšťat v Českých Budějovicích
Sběr klíšťat v Českých Budějovicích
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Václav Hönig / Parazitologický ústav Biologického centra AV ČR

„Pomozte nám s vývojem aplikace a už nyní nahrajte fotku klíštěte na webové stránky,“ dodává. Díky zapojení veřejnosti odborníci získají důležité informace o tom, v jakých místech a obdobích sezóny klíšťat se s nimi člověk nejčastěji setkává. Z těchto znalostí pak budou vycházet doporučení a také preventivní opatření, která je třeba dodržovat při pobytu v přírodě, ať již v udržovaném městském parku, lesoparku nebo v lese.

„Ačkoli očkování proti lymeské borrelióze dosud nemáme k dispozici, je dobré připomenout očkování proti další ze závažných infekcí přenášených klíšťaty, proti klíšťové encefalitidě. Neváhejme této ochrany využít. U lymeské borreliózy pak zdůrazňuji důležitost rychlého odstranění přisátého klíštěte, kterým výrazně omezíme riziko nákazy,“ připomíná ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.

Projekt „Klíšťaty přenášené bakteriální nákazy v urbánních oblastech - kde číhá skutečné riziko infekce?“ je financován z Programu na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu Ministerstva zdravotnictví ČR.

Prvních 8 měsíců projektu v číslech

Nasbíráno: 3297 klíšťat
Vyšetřeno: 2134 klíšťat
Klíšťat infikovaných alespoň jednou z 5 detekovaných bakterií: 44 %
Klíšťat infikovaných bakterií způsobujících lymeskou borreliózu: 26 % (od 15 % po 32 % dle lokalit)

reklama

 
foto - Procházková Daniela
Daniela Procházková
Autorka je pracovnicí Biologického centra AV ČR.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

21.3.2024 08:00
Bylo tolik klíšťat, když předkové vypalovali meze, stařinu, co !
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.3.2024 08:39
Mám zato, že nemoci jako Lymská borelióza, AIDS, Ebola, myxomatóza aj. jsou produkty laboratorního výzkumu, resp. gmo úprav patogenů. V 60.-70. nebyla o klíšťatech jako nebezpečném přenašeči zmínka, nepamatuji se, že bych někdy měl přisáté klíště - a to jsme pravidelně "váleli sudy" z kopce dolů, až se nám řádně zamotala šiška, o nachozených hodinách po lese nemluvně... Dnes po pouhém pokleknutí do listnaté hrabanky mám okamžitě několik klíšťat, na gumové holínky se naštěstí nechytají. Prostě pokrok nezastavíš, a zda jsou to "náhodné úniky", či vědomé prostředky biol boje, to můžeme jen spekulovat. No a každopádně je rozdíl mezi hoblovaným trávníkem a lesoparkem, odhadem 1:100-1000. Nejlepší je hned po návštěvě lesa vlézt pod sprchu, než se stihnout klíšťátka přisát. A se skvrnou hned k lékaři, hrát si na hrdinu se může krutě vymstít.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

21.3.2024 09:08 Reaguje na Karel Zvářal
holinky a odpuzovače každých 30 minut aplikovat a celkem to funguje.
Ale je to otrava
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.3.2024 09:51 Reaguje na Karel Zvářal
V padesátých letech proběhla lokální epidemie klíšťové encefalitidy v Rožňavě. Šetřením se přišlo na to, že v místní mlékárně bylo rozbité pasterizační zařízení a klíšťovka se tam dostala z kozího mléka, které vykupovali od místních lidí a přimíchávali. To jen jako memento pro ty, kteří si myslí, že není nic zdravějšího, jak neupravené mléko od soukromníka. Protože to se může lehce stát i dnes u nás, pokud se na krávě či koze přichytí infikované klíště.
Jinak doporučuji k přečtení výbornou knížku od pana, dnes již zesnulého RNDR. Milana Daniela, CSc., Tajné stezky smrtonošů.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.3.2024 09:18 Reaguje na pavel peregrin
Je ale faktem, že četnost nakažených klíšťat a klíšťat vůbec
byla násobně nižší a pilo se mléko taky hned po nadojení.
Jinak se ale převařovalo ve speciálních hrncích, který mám
dodnes jako relikvii na tu dobu, kdy jsme takové mléko
konzumovali. Má matka a její rodina dokonce konzumovali
mléko od tuberácké krávy, kterou nakonec snědli němečtí vojáci, když jim zrekvírovali živitelku rodiny a statkáři (kolaborantovi) odvedle nesáhli ani na jednu z dvaceti.
Její mléko převařovali vždy, ale až když se to dozvěděli
od německého veterináře, který chodil s komisí sčítající
stavy zvířat po vesnici. Do té doby mléko pili i bez toho.
V nevědomosti je život sladký, ale realita má krutý konec.
Bohužel dnes je trendem život v blažené naivitě a taky té
nevědomosti doplněné cílenými nepravdami různých léčitelů
a zastánců zdravé výživy. Mnohdy jsou na tom odborně velmi
mizerně, ale o to více umí lidi balamutit, aby na nich
vydělali.
Odpovědět
PE

Petr Elias

21.3.2024 10:22 Reaguje na Karel Zvářal
No přesně tak. Vše je to vyrobené Sorošem a Gatesem s cílem ovládnout lidstvo. ;)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.3.2024 11:13 Reaguje na Petr Elias
No jistě, probruselský ideolog to musí vědět nejlíp:D

Vojenské laboratoře jsou mýtus a poplašná zpráva, že jo... Došlo to tak daleko, že jako "simulant" jsem nemohl najít lékaře - až na Novinkách se objevila zpráva s dotazníkem, že ho pacientovi najde pojišťovna. Nový obvoďák mi napíše léky, které chci/pomáhají, a ne ty, které podplacený lékař předepíše ("patáčky"). Nedávno šel pěkný dokument Pátrání po borelióze. Kdo viděl, a hlavně, kdo si to prožil, ví o možnostech vědy své.

A někteří si ze zoufalství šáhli..., dokonce i dítě!-/
Odpovědět
PE

Petr Elias

21.3.2024 11:59 Reaguje na Karel Zvářal
Nééé, proruský kolaborant to ví nejlépe. :D

Vojenské laboratoře USA vlastněné Sorošem a Gatesem na Ukrajině vytvořily všechny nemoci na které si jen člověk vzpomene a pumpují je do světa. :D
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.3.2024 14:28 Reaguje na Petr Elias
No jistě politrukem až za hrob, jak jinak... Když tak pročeský, pro korunu, po euru se mi nestýská. A vyjádřit se k věci neumíme (Old Lyme), to budeme raději blábolit o ničem.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.3.2024 08:55 Reaguje na Karel Zvářal
Že mu vůbec odpovídáte. On se snaží pouze lidi
vytáčet, hrotit diskusi směrem k politice, které rozumí jako koza petrželi a slepě všude opakuje pouze oficiální bláboly EU a vlády.

Odpovědět
PE

Petr Elias

22.3.2024 12:05 Reaguje na Břetislav Machaček
Za to ty rozumíš všemu, že? :D
Odpovědět
PE

Petr Elias

22.3.2024 12:11 Reaguje na Břetislav Machaček
Ale jinak tě plně chápu. Štve tě, když ti někdy vyvrátí ty tvé tupé kraviny a ty pak jsi za trapáka. :)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.3.2024 17:03 Reaguje na Břetislav Machaček
Máte recht, politruk žije v přesvědčení, že o tajných programech (biologických zbraních) se to na netu informacemi jen hemží.
Odpovědět
PE

Petr Elias

22.3.2024 17:55 Reaguje na Karel Zvářal
Níže jsem ti položil takový malý dotaz, tak na něj odpověz ty tajný programe. :D
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.3.2024 18:15 Reaguje na Petr Elias
Poslyš, moulo, sežeň si v 1. řadě ten film (Pátrání po borelióze), bude to pro tebe více než OSOBNÍ!

A jestli nevíš, jak pracuje věda, tak sleduj: vybere se vhodný objekt/patogen (známý z minulosti), ten se podrobí sérii testů (ozařování, jiné podněty/manipulace) a tento se zkouší na zvířatech, někdy též na vězních.

Mně stačila změna v textu na Wikině (2000 vs. 2020) o borelióze, kde to bylo zneutralizováno a zbagatelizováno ("odborně" upraveno). Tolik epidemií, co se vyrojilo od 60. let (včetně C-19), nemůže soudný člověk brát jako náhodu. A to, že se o spoustě věcí nepíše a nevysílá, ještě neznamená, že se nedějí. Takže gůgli a věř si oficiálním prohlášením.
Odpovědět
PE

Petr Elias

23.3.2024 06:50 Reaguje na Karel Zvářal
Ok, chápu. Takže opět sis něco akorát v té své vepřové hlavě vymyslel. Tak se měj, ty alternativní bláznivej exote. ;)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.3.2024 08:11 Reaguje na Petr Elias
Nechápeš nic, tupé hovádko.

https://www.ceskatelevize.cz/porady/14416183850-patrani-po-borelioze/

"Lymská nemoc se objevila v 70. letech ve Spojených státech a od té doby neuvěřitelnou rychlostí zamořuje svět. Přestože je svou povahou stejně nebezpečná jako syfilis, moc se o jejích rizicích nemluví"...

To jsem nepsal já, ale někdo úplně jiný:-D
Odpovědět
PE

Petr Elias

22.3.2024 12:05 Reaguje na Karel Zvářal
Tak neblábol a máš klid. ;)
Odpovědět
PE

Petr Elias

22.3.2024 12:46 Reaguje na Karel Zvářal
Ale tak abych byl na tebe hodný, dám ti šanci.

Můžeš nám vysvětlit, proč se ten AIDS (následek nákazy HIV) dá vystopovat až někam do dvacátých let dvacátého století (Afrika) a proč je HIV tak podobný SIV u primátů z Afriky?

A nebo se můžeš držet té staré sovětské propagandy o tom, že HIV/AIDS vyrobily USA v laboratoři. :D
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.3.2024 09:40
Množství klíšťat je přímo úměrné množství mezihostitelů (drobných hlodavců)
a množství nakažených pak způsobem života těchto hlodavců. Hlodavci žijící
ve velkých koloniích si snáze předávají nymfy klíšťat na rozdíl od těch,
kteří žijí samotářsky, či v malých izolovaných skupinách. V lese to jsou
myšice a méně už hraboši, kdežto v parcích výhradně hraboši a taky potkani.
V noci je v parcích poměrně živo a k vidění jsou i ti potkani hledající
něco k snědku. Navíc v parcích je minimum predátorů tlumících hlodavce,
kteří už jsou v lesích mnohde vzácní. Ze strany predace jich stále více
ubývá a naopak rájem drobných hlodavců jsou stařiny a zanedbané plochy.
Navýšení množství klíšťat se zajímavě kryje s poklesem drobných chovů
králíků, pro které chovatelé kosili kdejakou trávu z mezí a škarp. Dnes
to tam zůstává a hlodavci tam jsou v bezpečí i před predátory. Druhá věc, které ale není co litovat, bylo vypalování stařiny i s hmyzem a někdy i
s hnízdy ptáků a mláďaty zvířat. Takže příčiny navýšení množství klíšťat
jsou jasné a ohánět se třeba oteplováním je nesmysl. Je to lidská lenost
nestarat se o stávající travnaté plochy a přitom je snaha je navyšovat.
Přimlouvám se za řádné ošetřování stávajících luk, škarp a mezí a nechtít
jich více, ale nestarat se o ně. Zastánci těchto ploch jejich neudržování
zdůvodňují jako klid pro živé tvory , ale to budou i klíšťata a hlodavci.
Pak ať se lidé nediví, že budou nakaženi nemocemi od klíšťat. Mimochodem
po zkušenostech s kamarádovým ochrnutím po klíšťové encefalitidě se už
nechávám pravidelně očkovat 20 let a bohužel boreliózu už jsem měl 2x.
Nikomu ty nemoci nepřeji a tvrdím, že preventivní udržování travnatých
ploch by měli dělat hlavně jejich propagátoři, aby si užili těch klíšťat.
Podotýkám, že i před 35. roky jsem měl při sečení buřiny mezi stromky
v Oderských vrších denně na sobě i 20 klíšťat. Nepomáhalo ani oblečení
a cestu si našli přes vlasy a krk i pod oblečení. Proč tomu tak bylo?
No protože v oplocence hlodavce predátoři nelovili a oni se tam vesele
množili i s těmi klíšťaty. V okolním vzrostlém lese jich bylo minimum
a klíšťat rovněž.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

21.3.2024 10:14 Reaguje na Břetislav Machaček
1*
Odpovědět
PE

Petr Elias

21.3.2024 10:39 Reaguje na Břetislav Machaček
Macháčku. Ta tvá teorie o tom, jak naši fotři a dědci byli pracovití a proto bylo vše lepší, žůžovější a nejvíc suprčuprúžasné je krásná. ;) Ale víš, kromě užvaněných panelákových důchodců existují i lidé, kteří se výzkumu klíšťat věnují. ;) Třeba studie z Kanady dokládají, jak oteplování tamním klíšťatům prospívá. Ale to je nejspíš podvod - přeci nemůžou mít takovou erudici jakou máš ty. ;)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.3.2024 08:57 Reaguje na Petr Elias
IA, IA !
Odpovědět
PE

Petr Elias

22.3.2024 12:09 Reaguje na Břetislav Machaček
To děláš na starou? :)
Odpovědět
JM

Josef Markvart

22.3.2024 11:10
V článku je tvrzení, že proti borelióze neexistuje očkování, ale v posledních tak 4 letech jsem četl řadu článků o tom, že vakcína proti borelióze je již k dispozici. Stačí lehce zagooglit. Nicméně nevím o tom, že by to v ČR bylo k sehnání. Třeba na WEBu https://www.pozorkliste.cz/ je aktuálně tvrzení o neexistenci očkování na borelii. Někde jsem viděl článek o tom, že v ČR je vůbec vyšší výskyt klíšťat než v okolních zemích a dávali to do souvislosti s vyššími stavy zvěře a taky s oblibou chovu psů a koček.
Odpovědět
JM

Josef Markvart

22.3.2024 11:14 Reaguje na Josef Markvart
Tady je o očkování proti borelii celkem slušná informace, i proč to ještě není na trhu ... https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/zdravi/lymeska-borelioza-nemoc-ockovani-vakcina-pfizer-valneva_2208170615_hav
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist