Trvalou součástí Českých Budějovic se staly extenzivně sečené městské trávníky i tzv. květnaté pásy. V obou případech jde o plochy, kde po celou sezónu kvetou byliny a nabízejí potravu motýlům, včelám, čmelákům a dalšímu hmyzu. Biologové a ochránci přírody provádějí na všech plochách jejich monitoring. Informuje o tom spolek Calla.

Vydáte-li se s baterkou prozkoumat jeskyni, štolu, vojenský bunkr, či jen navštívit sklep s jablky, určitě tam nebudete sami. Společnost vám budou dělat drobní živočichové, kteří nejsou každému příjemní: slimáci, pavouci, mouchy a další bezobratlí. Pokusím se vás následující malou ochutnávkou přesvědčit, že i tato droboť stojí za trochu pozitivní pozornosti.

Tři roky podmíněně s odkladem na tři roky. Takový je rozsudek pro muže, který dlouhodobě trávil v Milovicích na Břeclavsku dravce a další živočichy prudce jedovatým karbofuranem. Jeho vinou zahynuli i dva kriticky ohrožení luňáci červení. Rozsudek Okresního soudu v Břeclavi je pravomocný. Je to teprve podruhé, co byl v Česku někdo odsouzen za trávení volně žijících zvířat. Jde přitom o velký a široce rozšířený problém. O tématu informuje Česká společnost ornitologická.

Požáry v posledních letech stále častěji postihují i oblast střední Evropy. Vzhledem k umístnění v mírném klimatickém pásu jim ale až donedávna málokdo věnoval větší pozornost. Dlouhodobě se na ně zaměřuje tým odborníků z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, který zkoumá, jak podpořit obnovu spálené půdy za pomoci trav a kompostu. Informuje o tom Mendelova univerzita.

Důležitý dokument pro ochranu ptáků ve městech vznikl ze spolupráce České společnosti ornitologické a Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR). Tzv. standard Opatření v rámci prevence kolizí ptáků s transparentními a reflexními materiály nabízí řešení pro existující i nově vznikající budovy, aby jejich prosklené plochy nebyly nebezpečné pro ptáky. Nárazy ptáků do průhledných nebo zrcadlících oken a fasád patří mezi nejčastější příčiny úmrtí ptáků. Odborníci odhadují, že nárazem do skla se v Česku ročně zabije milion ptáků. Standard, schválený 1. prosince 2022, je výsledkem dlouhodobého úsilí České společnosti ornitologické o systémové opatření, aby stavby v Česku byly pro ptáky bezpečnější.

K odpovědi na první ze dvou otázek v titulku se blížíme, u druhé si zatím netroufáme ani hádat. Jisté je, že v debatě o welfare živočichů by se tím otevřela docela nová kapitola a na stole by se objevily nové, nepříjemné otázky.

V chráněné krajinné oblasti Brdy bylo vyhlášeno další maloplošné chráněné území, přírodní rezervace Klobouček. Brdské lesy byly v minulosti kvůli produkci dřeva povětšinou přeměněny na smrkové monokultury a Klobouček je jedním z mála míst, kde měla příroda více prostoru. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny.

Nová studie, na níž se významně podíleli pracovníci z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, odhaluje pravděpodobné příčiny poruch chování u inteligentních opeřenců. Za jejich apatií či sebepoškozováním je evoluční ztráta genu CNR2, který reguluje záněty v mozku. I slabá infekce tak může ovlivnit vyladění, ve kterém ptáci vyhodnocují podněty ze svého okolí. O studii, která vyšla ve vědeckém časopise Proceedings of the Royal Society B, informuje Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.

Kolik je na planetě Zemi jezer? Přesná odpověď na tuhle zdánlivě banální otázku byla ještě donedávna neznámá. Spokojili jsme se s tím, že tvoří přibližně 1,8 % rozlohy pevninské souše, ale už jsme je dál nepočítali. Učinili to až výzkumníci Kodaňské univerzity, kteří si dali tu práci s porovnáváním satelitních snímků za posledních 40 let. Zjistili přitom, že jezer kolem nás přibývá.

Otázka, jak mladším generacím nenásilně a přesto úspěšně předat principy ochrany přírody či šetrného hospodaření v krajině, zaměstnává učitele napříč regiony. Jednu z možných odpovědí nalezli členové pozemkového spolku Pálečský statek ve spolupráci s gymnáziem ve Slaném.