Bobři mají pověst krajinných inženýrů, zvířat silně proměňujících podobu celých ekosystémů. Snaha prodat bobry – stavitele hrází – jako univerzální recept na léčení všech neduhů v krajině ovšem naráží na funkční meze. Britští ekologové upozorňují, že bobři sice mohou pro přírodu dělat malé zázraky, ale jejich přínos pro lidi je omezený.

Koniklec otevřený, mizející rostlina suchých trávníků a pastvin, se po 60 letech objevil v chráněné krajinné oblasti Český kras. Nejde ovšem o senzační nález po desetiletí skryté populace, ale o výsadby, které jsou součástí záchranného programu pro tento druh. Koordinuje jej Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Projevy globální klimatické změny nás vedou k úvahám o změně hospodaření v lesích. Vědci a lesníci zkoušejí a zavádějí doposud opomíjené dřeviny a pěstební postupy, preferují odklon od pasečného hospodaření. Jejich pozornost se zaměřuje na sucho snášející odolné druhy, případně vybrané provenience stanovištně vhodných dřevin. Pro obnovu lesů hledají druhy stromů schopné snášet podmínky kalamitních holin a současně v relativně krátké době poskytnout žádanou dřevní surovinu. Stěžejní místo zde zaujímají dřeviny s pionýrskou strategií.

Ročně skončí v oceánech kolem 2 % z užitého rybářského vybavení. Naznačuje to aktuální studie, která se zaměřila na rozbor nálezů vylovených ostatků sítí, lan, vlasců a háčků, a také na vyhodnocení rozhovorů s rybáři ze světových rybářských velmocí.

Topolové monokultury jsou společně s vrbami nejčastějšími druhy pěstovaných rychle rostoucích dřevin. Ačkoliv se většinou tyto druhy a plantáže považují za málo hodnotné pro krajinu, v poslední době získávají uznání pro svou mnohostrannou roli v ekologickém inženýrství, jako je například ukládání uhlíku, půdní remediace nebo produkce bioenergie. Biodiverzita plantáží je dlouhodobě opomíjená, a právě tuto problematiku popisují ve své studii vědci z Univerzity z Debrecenu v Maďarsku.

Využít při stažení armády vodní clonu, tedy zaplavit území za sebou a tím znemožnit protivníkům pozemní pronásledování, není zrovna objevný manévr. V praktickém naplnění hesla „po nás potopa“ už byl ve válkách použit mnohokrát.

Indický Paňdžáb se může světu pochlubit vzácným příkladem vysokého politického činitele, který se nebojí jít svým občanům příkladem. Předseda místní vlády Bhagwant Mann, který se tu během návštěvy regionu napil vody z posvátné řeky, aby dokázal její nezávadnost, byl následně hospitalizován.

V hluboké zimě čelí krtci existenčnímu problému. Jejich metabolismus, blížící se horní hranici možností u savců, vyžaduje více potravy, než je v nejchladnějších měsících k dispozici. Místo aby toto sezónní dilema řešili migrací nebo hibernací, sáhli krtci k neobvyklé taktice úspory energie – zmenšují si mozek. Na objevu se podílela česká vědkyně Lucie Farková Nováková.

Kyselinu sírovou si z hodin chemie pamatujeme, a nejen proto, že umí udělat dojem. Narážíme na ni ve všedním životě pořád. Třeba ve formě elektrolytu u olověných akumulátorů, v běleném papíru, pneumatikách nebo u čističů odpadů. Je to totiž jedna z průmyslově nejvýznamnějších chemikálií.

České lesy potřebují obměnit druhovou skladbu. Jednou z cest, jak mladé buky, duby, modříny či jedle do lesa dostat, je využít práci dobrovolníků. Jak to probíhá, popisuje ředitel Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody Ondřej Petrovský. Ta má na kontě už čtvrt milionu vysazených stromků.