Extrémní sucho v posledních letech a s ním spojené přemnožení podkorního hmyzu vedlo k dramatickému nárůstu kalamitních těžeb a ke vzniku rozsáhlých holin. České lesnictví se tak ocitlo v bezprecedentní situaci, kdy je nutné na velkém území založit nové lesní porosty odolné předpokládaným změnám klimatu a zároveň plnící všechny ekosystémové i hospodářské funkce. Dosud používané postupy jsou za těchto okolností jen těžko aplikovatelné.

Jedinečnou příležitost pozorovat přeměnu bývalého pole na okraji milovické rezervace velkých kopytníků mají vědci z Jihočeské univerzity. Devítihektarový pozemek, který se k rezervaci připojil v roce 2018, se postupně mění v druhově bohatou pastvinu.

Drábské světničky čeká záchranný projekt, který připravují Lesy České republiky coby správci této národní kulturní památky. Ta je zatím pro veřejnost uzavřená. V září se začalo s přípravou projektové dokumentace. Návštěvníci by se zřejmě mohli znovu podívat do skalního hradu v roce 2025.

Je libo hřebenatku, štikozubce nebo raději filet z tresky jednoskvrnné? Přesně takové otázky na výběr chodů mohli od livrejovaných číšníků slyšet hosté vybraných amerických restaurací s rybími specialitami. Háček je v tom, že ještě před 140 lety by takové otázky mohli zaslechnout v San Francisku, a dnes je stěží uslyší v Seattle, na severu Států.

Role městských trávníků, parků a zeleně z předměstí je v ekologii živočichů zapeklitá a nejednoznačná. Rozrůstání měst je jednou z významných příčin poklesu hmyzí biodiverzity, ale současně se mohou městské travnaté plochy stát divokou kartou v ochraně mizejících druhů. Na čem záleží? Třeba na frekvenci sečení.

Když na podzim roku 2016 informovali ochránci přírody o útoku pytláků v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice, byl to jeden z mála případů, kdy autoři populárního projektu zveřejnili zprávu o tlaku, kterému je rezervace vystavena. Od doby jejího vzniku v roce 2015 se však rozhodně nejednalo o ojedinělý případ. Světově unikátní lokalita čelí nátlaku po celou dobu své existence.

Dominantní příčinou současného zdravotního stavu lesů je sucho v kombinaci se zvyšující se průměrnou roční teplotou a působením hmyzích škůdců. To dohromady indikuje prohlubující se změnu klimatu. Vědci i lesníci si stále častěji kladou otázku, zda by bylo možné při obnově lesů využít některé druhy cizokrajných dřevin.

Hospodaření Kašperskohorských městských lesů, s. r. o. v lesích, které patří městu, po sobě v srpnu zanechalo zničený Pěnivý potok pod Zhůřím a jeho přítoky – místy narovnaný, zavezený kamením, zatrubněný či zaházený kládami – a to v bývalé první zóně Národního parku Šumava. Obrovské holiny, erozní rýhy, vyježděné koleje hluboké místy i více než jeden metr – v součtu v délce 3,7 km a na ploše 16 tisíc m2. Lesní půda rozježděná těžkou technikou. Z fotografické a videodokumentace je patrné, že vyvážecí soupravy naložené dřevem zapadaly až po podvozky, místy vyhrnovaly lesní půdu do svahů a následně došlo k masivnímu splachu lesní půdy.

Dopady změny klimatu zvyšují pravděpodobnost environmentální migrace do měst, což vytváří rostoucí výzvy pro plánování, především v rozvojových zemích. "Rozvojové programy by se proto měly zaměřit na města jako útočiště pro klimatické migranty, nebránit jim v odchodu z míst, kde už místní podmínky nedovolují získat dostatečnou a pravidelnou obživu," říká Robert Stojanov z Provozně ekonomické fakulty MENDELU, společně s Alexem de Sherbininem z Columbia University a Sarah Rosengaertner ze Zolberg Institute On Migration and Mobility. Naopak, města by měla být připravena na jejich příchod za pomoci rozvojových programů a těmto lidem pomoci přemístit se do bezpečí.

Projevy klimatických změn mají často podobu extrémních odchylek od zažitého průměru. Zahrnují vlny veder, sucha, nečekaných sněhových závějí nebo přívalových dešťů. Rozšiřují tím škálu podmínek, na něž mohou nejrůznější organismy narazit. Jací suchozemští savci jim budou odolávat lépe?