https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/v-sobotu-probehne-prvni-polni-bioblitz-v-ceske-republice.muzete-si-vyzkouset-smykani
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V sobotu proběhne první polní BioBlitz v České republice. Můžete si vyzkoušet smýkání

26.5.2023 06:24 | PRAHA (Ekolist.cz)
Smýkání je jedna z metod pro zjištění výskytu škůdců či přirozených nepřátel v porostu. Na pozadí je vidět metoda barevných misek. Díky různým barvám jsou misky atraktivní pro různé druhy hmyzu, především se do nich odchytávají opylovači.
Smýkání je jedna z metod pro zjištění výskytu škůdců či přirozených nepřátel v porostu. Na pozadí je vidět metoda barevných misek. Díky různým barvám jsou misky atraktivní pro různé druhy hmyzu, především se do nich odchytávají opylovači.
Zdroj | Výzkumný ústav rostlinné výroby
V sobotu 27. května proběhne první polní BioBlitz, nebo také biosmršť. Jedná se o bleskové (běžně 1 až 3 dny) zaznamenávání biodiverzity na zvolené lokalitě za účasti veřejnosti a pod dohledem odborníků. O tomto konkrétním příkladu občanské vědy informuje Výzkumný ústav rostlinné výroby.
 
"V našem projektu budeme monitorovat pole oseté jarním ječmenem, sousedící nektarodárný biopás a meze v okolí. Náš BioBlitz proběhne v sobotu 27.května od 10 do16 hodin v Dolním Újezdě na poli za statkem ZD Dolní Újezd. Kromě zmíněného BioBlitzu proběhne i doprovodný program, například ukázka zemědělské techniky," říká Hana Vašková z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

K čemu je dobré do monitoringu biodiverzity zapojovat veřejnost? Platí pravidlo, že více očí vice vidí. A monitoring druhů je asi nejběžnější využití občanské vědy.

Výzkumný ústav rostlinné výroby se mimo jiné věnujeme významu kvetoucích biopásů pro druhovou rozmanitost bezobratlých, kteří poskytují různé ekosystémové služby, jako je opylování nebo přirozená regulace škůdců a plevelů. "Jelikož se občanské vědě delší době věnujeme, zahrnuli jsme ji i do projektu ConservES. A naplánovali jsme biosmršť," říká Vašková.

"Při něm se zaměříme na bezobratlé a rostliny. Cílem akce je kromě sledování druhů na poli a přilehlém okolí seznámit širokou veřejnost s druhy rostlin a bezobratlých, které v polních podmínkách žijí a jakou úlohu v zemědělské krajině hrají," vysvětluje dále Vašková.

"Během BioBlitzu jistě najdeme velké množství druhů, které označujeme za škůdce, tj. živočichy v polních porostech poškozující porost plodiny. Kromě nich ale určitě najdeme i celou řadu druhů, kteří jsou přirozenými nepřáteli škůdců," míní Vašková.

"V polích najdeme predátory škůdců. Můžeme čekat především střevlíkovité brouky, pavouky, larvy pestřenek nebo slunéčka. Tyto druhy budeme sledovat pomocí zemních pastí, sací pasti Vortis nebo pomocí smýkání. Ukázat metody sběru je ostatně dalším cílem této akce," vysvětluje Vašková.

Kromě predátorů škůdců budou představeni i predátoři semen plevelů. Predace semen představuje další významnou regulační ekosystémovou službu. "Při predaci jsou semena plevelů sežrána jejich predátory a díky tomu dochází ke snížení počtu semen v půdní zásobě a následně i k regulaci počtu plevelů v polích. Hlavními představiteli predátorů semen jsou opět střevlíkovití brouci, ale i mravenci, žížaly, mnohonožky nebo suchozemští korýši," říká Vašková.

V polních porostech se vyskytuje celá řada škůdců, ale i jejich přirozených nepřátel. Na snímku je dospělec slunéčka, který požíráním mšic reguluje početnost tohoto škůdce.
V polních porostech se vyskytuje celá řada škůdců, ale i jejich přirozených nepřátel. Na snímku je dospělec slunéčka, který požíráním mšic reguluje početnost tohoto škůdce.
Zdroj | Výzkumný ústav rostlinné výroby

"Dále budeme hledat parazitoidy mšic. Dospělec parazitoida je volně žijící, zatímco larva žije na úkor hostitele uvnitř nebo vně jeho tělo. Po dokončení vývoje svého hostitele usmrtí. V porostech obilnin se nejčastěji vyskytují blanokřídlí parazitoidi mšic, např. mšicomaři nebo lumčíci. Tyto druhy snadno nalezneme při smýkání," říká Vašková.

Plevele představují další významnou skupinu druhů vyskytujících se v porostech plodin. "V rámci našeho BioBlitzu budou sledovány pomocí vegetačního snímkování a také za pomoci rozpoznávací aplikace PlantID, která využívá k identifikaci umělou inteligenci," dodává Hana Vašková.

Kromě plevelných rostlin bude možné vidět i vzcházející rostliny v nektarodárném biopásu. "Tyto biopásy se díky dotačnímu titulu vysévají stále častěji. Biopásy do zemědělské krajiny vracejí kvetoucí rostliny, které nabízejí potravu především opylovačům, ale i dospělcům blanokřídlých parazitoidů, kteří jsou na dostupnosti nektaru životně závislí," vysvětluje roli biopásů Hana Vašková.

Přítomnost nektarodárných rostlin umožňuje parazitoidům pronikat hlouběji do pole a zvyšuje jejich plodnost, tj. jejich schopnost regulovat škůdce v porostech plodin. Ale i mnoho dalších organismů může v těchto pásech nalézt útočiště. "Pokud nám počasí dovolí, bude možnost sledovat i různé opylovače, a to za pomoci různých metod jako je odchyt síťkou, sledováním květů," říká Vašková.

Veškeré zmíněné metody si účastníci budou moci vyzkoušet a s určením nalezených druhů jim pomůže odborník na danou taxonomickou skupinu.

Občanská věda v projektu ConservES neobsahuje pouze BioBlitz. Veřejnost se může zapojit i do tzv. Living labs, tj. skupiny lidí z různých skupin zainteresovaných do problematiky biopásů, včetně odborníků, zemědělců, zástupců státní správy, neziskových organizací zabývajících se ochranou přírody a občanů se zájmem o přírodu a krajinu. Pokud byste měli zájem se zapojit, kontaktujte skupinu na e-mailu czlivinglabs@gmail.com.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.5.2023 12:36
7 tun v průměru z hektaru a budeme pátrat po škůdcích?... pecka! Tak by mě zajímalo, čí je to nápad. Ten člověk zřejmě nebyl mezi poli "tehdy" a dnes. Když se nepoužívaly pesticidy, tak se dalo vidět ledacos. V současnosti to působí spíše jako nepovedený vtip, výsledky budou zajisté velmi skromné, možná tak "do tomboly":-) Pokud v kolejáku neleží uhynulý zajoch či srna, na kterém hodují mouchy a hrobaříci, tak kromě nějakého pavouka tam něco zabloudí leda omylem. Jsem tedy zvědav na závěrečnou zprávu.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist