Zajímavé náhody se dějí i v případě ochranářských programů. V polovině května vyrazili pracovníci Zoo Ostrava do Bulharska, aby místním ochranářům předali k vysazení do tamních hor mladou samici orlosupa bradatého. Mladý samec, který byl na stejném místě vysazen v loňském roce se v mezidobí vydal na potulku po Evropě. Právě v době, kdy ostravští zoologové mířili na Balkán, byl díky GPS lokátoru zaznamenán mladý samec nad Tatrami a dnes dokonce necelých 30 km od Ostravy. Navíc na Den ohrožených druhů. Jak symbolické…

U příležitosti Mezinárodního dne biologické rozmanitosti, který připadá na 22. května, připomíná Český svaz ochránců přírody výsledky své letošní výzvy. V rámci programu Ochrana biodiverzity bylo podpořeno celkem 113 projektů chránících ohrožené druhy a jejich stanoviště. Jejich praktická část se v těchto týdnech rozbíhá po celé České republice.

Připouštíme, že bulvární titulek měl hlavně nalákat čtenáře. V zásadě ale v ničem nepřehání. Tragickou přírodovědnou senzací Severní Makedonie je totiž neradostný osud zdejších želv zelenavých, respektive samic tohoto druhu na ostrově v Golem Grad.

Z hlediska ochrany lesa byl loňský rok ve srovnání s roky konce minulého desetiletí výrazně příznivější, což je patrné také z evidence výskytu lesních škodlivých činitelů. Hlášení za rok 2025, která Lesní ochranná služba obdržela jako obvykle v posledních letech z rozlohy reprezentující 69 % celkové výměry lesních pozemků v Česku, vykázala meziročně významný pokles.

Pod heslem „Spojeni přírodou“ připravily národní parky České Švýcarsko, Krkonoše, Podyjí a Šumava na sobotu 23. a neděli 24. května bohatý program pro rodiny s dětmi, milovníky přírody i odbornou veřejnost. Akce není pouze oslavou druhové pestrosti a divočiny, ale také zahájením nové spolupráce mezi parky v oblasti vzdělávání a udržitelného turismu.

Na první pohled to vypadá jako báječná zpráva. Vody Ženevského jezera ještě nikdy nebyly tak průzračné, jako jsou nyní. Jenže ta veskrze pozitivní informace o čistotě vod největšího západoevropského jezera má pořádný háček. Pruhovaný.

Lesy nejen v České republice v posledním desetiletí stále častěji čelí působení vlivu klimatické změny, která oslabuje zdravotní stav a stabilitu porostů. Výmluvným příkladem je doznívající kůrovcová kalamita, v jejíchž chmurných kulisách jsme prožili posledních bezmála deset let. Přesto se situace začíná postupně zlepšovat, o čemž svědčí významný pokles škod. K tomu nám pomohl i o něco příznivější průběh počasí v posledních letech.

Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR se podíleli na nové mezinárodní studii, která dosud nejdetailněji mapuje výskyt ohroženého sysla obecného v Bulharsku. Upozorňují, že ani chráněná území dnes často nezajišťují potřebné podmínky pro dlouhodobé přežití jeho populací. Zjištění ukazují, jak citlivě je sysel vázán na konkrétní podobu krajiny.

Rys Bardi se narodil v oblasti Hartmanic na jaře 2024 rysici Suryi jako jedno ze tří koťat. Společně s matkou a sourozenci zde žil skoro rok do doby, než se všichni tři mladí rysi vydali hledat vlastní místo pro život.

V ovocnářství je střídavá plodnost (alternace) celkem běžná, ale v drsném prostředí Bílých Karpat se občas objeví naprostý unikát. Jde o jednu konkrétní starou hrušeň, která se v plodnosti doslova rozdělila na dvě nezávislé poloviny. Zatímco jedna strana stromu je obsypaná plody, druhá si vybírá „volno“, aby se za rok role prohodily.