Klimatické extrémy a jimi způsobené povodně, sucho, vítr (tornáda), sníh, námraza jsou vedle hmyzu také příčinami poměrně rozsáhlého poškozování našich lesů. Přesto oproti roku 2020 došlo v roce 2021 k poklesu poškození lesů abiotickými vlivy asi o 30 %, podobně jako u poškození hmyzem a houbami. Podle evidence zaslané vlastníky a správci lesa Lesní ochranné službě dosáhl v roce 2021 celkový objem nahodilých těžeb 13,8 mil. m3, z toho tvořily abiotické vlivy 30 % (4,1 mil. m3), biotické vlivy 70 % (9,7 mil. m3).

Mělo se za to, že lidé patří k jediným savcům na planetě Zemi, kteří se věnují zemědělství. Biologové z Floridské univerzity to nyní zpochybnili. Nahlédli totiž do svérázné životní strategie místních hlodavců, pytlonošů. Ta se s trochou nadhledu dá popsat jako forma zemědělského hospodaření.

Rozsahem výjimečný požár, který postihnul oblast Národního parku Českosaské Švýcarsko u Hřenska, vyvolal řadu diskuzí na téma jeho příčin. Řada komentujících jej považuje za další z důkazů působení změny klimatu, jiní upozorňují na rozhodnutí ponechat na místě kůrovcem zničené smrkové porosty, apod. Pokusme se na problém podívat optikou jednotlivých komponent rizika, a to nikoliv s cílem odhalit, kdo, nebo co je na vině vzniku požáru, ale z hlediska toho, jak riziko požárů ve volné přírodě do budoucna zmírňovat.

Vláda Konžské demokratická republiky připravuje aukci, během níž hodlá zahraničním investorům nabídnout licence k těžbě ropy v povodí řeky Kongo. Pokud by tu těžba skutečně byla zahájena, došlo by nejen k ohrožení milionů hektarů pralesa, ale také k masivnímu uvolnění uhlíku, nastřádaného v rašeliništích.

Národní park České Švýcarsko postihl mimořádně rozsáhlý lesní požár. To, jak vypadá krajina Pravčického dolu po té, co oheň dohořel, zachytil fotograf a pracovník Národního parku České Švýcarsko Václav Sojka.

V polovině letošního června zasáhly americký stát Montana masivní povodně, které se nevyhnuly ani národnímu parku Yellowstone. Před jeho úplným uzavřením odtud bylo evakuováno, často za dost dramatických okolností, na 10 000 návštěvníků. Voda podemlela silnice, došlo k sesuvům půdy, narušeny byly tělesa značených cest a celá podpůrná turistická infrastruktura. Jak to ustála zdejší divoká zvířata?

Posbírat semena z louky je mimořádně náročná práce. Ochránci přírody se pustili do vývoje ručního motorového kartáče, který práci usnadní.

Vypustit zvířata – skot, ovce či kozy – do lesních porostů, aby spásala tamní vegetaci, narušovala povrch půdy a ovlivňovala mimo jiné koloběh živin ve vztahu k biomase, není jen tak. Předchází tomu celá řada administrativních úkonů, jak jsme blíže popsali v článku o volbě míst určených pro lesní pastvu. Důležitá je také důkladná příprava samotné lokality, jež byla podle určených kritérií vybrána jako vhodná právě pro lesní pastvu.

V poslední době je stálým tématem odborníků zhoršování zdravotního stavu lesů a velkoplošný rozpad převážně monokulturních porostů smrku, případně borovice. Vzhledem k probíhajícím globálním klimatickým změnám a současné pozměněné druhové skladbě lesů lze předpokládat, že nežádoucí stav zhoršování zdravotního stavu a rozpadu lesních porostů bude pokračovat i v dalších letech.

Býval jednou z nejběžnějších ryb tůněk a návesních rybníčků, dnes je na pokraji vyhynutí. Ačkoli je karas obecný mistrem v přežívání nehostinných podmínek, přišel o své původní přirozené biotopy. Navíc jej z vodního prostředí vytlačuje silná konkurence v podobě invazního karase stříbřitého. Tuto nepříznivou situaci se rozhodli zvrátit vědci z Biologického centra Akademie věd ČR ve spolupráci s odborníky z České zemědělské univerzity a Zoo Praha. Díky pomoci více než sedmi set lidí z široké veřejnosti se podařil slibně odstartovat projekt na záchranu této původní české ryby. Zapojení veřejnosti je, obzvlášť teď v létě, nadále velmi žádoucí.