Strach z celosvětového nedostatku potravin, který by způsobilo rozsáhlé pěstování cukrové třtiny a kukuřice na výrobu biopaliv, je prý neopodstatněný. Tvrdí to politici a odporníci, kteří se sešli na konferenci v brazilském Sao Paulu, píše agentura Reuters.

U příležitosti Světového dne životního prostředí udělil ministr životního prostředí Martin Bursík pět Cen ministra životního prostředí. Ceny se udělují osobnostem či organizacím, které se vyznamenaly přínosem pro životní prostředí.

Dnes ráno vypluli na člunech na Vltavu aktivisté organizace Greenpeace a doplnili panorama Pražského hradu a Karlova mostu o transparenty a malý héliový balon ve tvaru radaru. Greenpeace tak chce protestovat proti umístění radarové základny v České republice a upozornit na to, že americká administrativa blokuje mezinárodní snahy o zmírnění dopadu klimatických změn.

Letošní, v pořadí již jedenáctá Cena Josefa Vavrouška byla udělena advokátovi Ekologického právního servisu Pavlu Francovi za to, že v různých kauzách bránil občanská práva i životní prostředí. Cenu získal také ornitolog Karel Hudec za svou celoživotní práci.

Vědci potvrdili, co majitelé zvířat dávno vědí: každé zvíře má svou vlastní povahu. Odborníci prozkoumali více než 60 různých druhů, od primátů přes hlodavce až k rybám či hmyzu, a zdokumentovali individuální vlastnosti jako agresivitu či plachost, napsal deník Independent.

Čína má tento týden zveřejnit svou národní strategii boje proti klimatickým změnám, neplánuje však strop na emise skleníkových plynů, napsal server ChinaDaily.

Jeden z nejvýznamnějších světových expertů na ochranu přírody tento týden vyzval k záchraně lidoopů, nejbližších příbuzných člověka, napsal deník Guardian. Richard Leakey, ředitel programu Wildlife Direct, uvedl, že lidoopi na celém světě čelí nebývale silným hrozbám: lovu, nákazám a těžbě dřeva. Podle něj však primátům škodí i výroba biopaliv, protože se kvůli pěstování energetických plodin kácejí tropické lesy, kde lidoopi žijí.

"Já se budu za divokost brát ze všech sil každý den," napsal Gary Snyder v první kapitole své sbírky esejů Praxe divočiny. V sobotu tento americký spisovatel, ekologický aktivista a buddhista přijede do Prahy, kde bude jedním z účastníku 17. Festivalu spisovatelů Praha (PWF). Představí se nejen při autorském čtení, ale i při několika diskusích a autogramiádách.

Zhroucené mosty, popraskané vodovodní potrubí a propadlé silnice přijdou Aljašku v budoucnu až na deset miliard dolarů. Příčinou obav je vliv klimatických změn na věčně zamrzlou zemi. V nejsevernějším státě USA vzrostla průměrná teplota za posledních padesát let o dva stupně Celsia, píše agentura Reuters.

Fair trade, čili spravedlivý obchod, měl v minulosti nabídnout důstojný výdělek a lepší obchodní podmínky drobným pěstitelům a řemeslníkům v rozvojových zemích. Postupem času se ke snaze o zlepšení podmínek pro obchod přidala i snaha o zlepšení životního prostředí. Systém se tak velmi přiblížil značce bio.

Biopotraviny dopravované do Británie letadlem by mohly přijít o právo používat označení bio. Toto opatření zvažuje britská organizace Soil Association kvůli obavám, že dovoz biopotravin zvyšuje objem letecké dopravy a emisí skleníkových plynů, napsal deník Guardian.

I malé množství estrogenu, které se dostává do odpadní vody z antikoncepčních pilulek, může podle nové studie způsobit rozvrat v populacích ryb, napsal National Geographic.

Více než 1,6 milionu lidí na západě Číny trpí nedostatkem vody, napsal server ChinaDaily. Sucho, které postihlo střední a východní část provincie Kan-su, je nejhorší za posledních šedesát let. Nedostatek srážek trápí také provincii S'čchuan, která zažila vážné období sucha i minulé léto.

Ministři životního prostředí zemí visegrádské čtyřky se shodli na společném postupu boje proti změnám klimatu, ale i na společném nesouhlasu s připravovanou evropskou směrnicí o odpadech. Chtějí, aby si jednotlivé státy samy mohly rozhodovat o možnosti dovozu odpadu k likvidaci do dalších zemí.

Švýcarsko téměř patří mezi země s nejohroženější faunou a flórou. U příležitosti Mezinárodního dne biodiverzity to prohlásily dvě nevládní organizace, WWF a Pro Natura. Podle nich je nejvyšší čas, aby švýcarská vláda začala v zájmu ochrany biologické rozmanitosti něco dělat, napsal server Swissinfo.

V posledních pětadvaceti letech rostly emise oxidu uhličitého v Austrálii téměř dvakrát více než ve zbytku světa, ukazují data Výzkumné organizace pro průmysl a vědu Commonwealthu (CSIRO). Země také pálí velmi mnoho fosilních paliv, ale úroveň získané energie i peněz je velmi nízká, píše deník Sydney Morning Herald.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy v pondělí představil své plány na rozsáhlé rozhovory o budoucí environmentální politice Francie, napsala agentura Reuters. Francouzská vláda však prohlásila, že země nebude odstupovat od jaderné energie.

Každý rok na začátku léta zaplaví britské rodiny letiště. Nejnovější výzkumy ale ukazují, že se tento trend začíná měnit. Rekreanti stále více jezdí na prázdniny autem, a to kvůli dopadu letecké dopravy na životní prostředí, napsal deník Independent.

Vláda Velké Británie by měla zvážit zdanění plazmových televizí, protože spotřebovávají velké množství energie, prohlásil Paul Ekins z Britského centra pro výzkum energetiky (UKERC). Podle něj by takový krok odrážel příspěvek plazmových obrazovek ke klimatickým změnám, píše internetové zpravodajství BBC.

Na pražské Staroměstské radnici začala výstava fotografií přírody, městské a venkovské krajiny a především hor, nazvaná Země a lidé 2007. Výstava představuje fotografie oceněné v rámci prvního ročníku soutěže Štíty Viléma Heckela.

Plánovaný odstřel tisíců klokanů v australském hlavním městě, rozlítil množství ochránců životního prostředí. Ti chtějí zvířata žijící na území vojenských základen zachránit, píše deník Khaalej Times.

Brazilská vláda je připravená znova schválit již jednou zastavený projekt výstavby třetí jaderné elektrárny. Počítá se ale s tím, že nový reaktor vyvolá odpor veřejnosti, píše agentura Reuters.

Český prezident Václav Klaus dnes představil svoji novou knihu, která shrnuje prezidentovy postoje k současnému boji proti změnám klimatu. V knize „Modrá, nikoli zelená planeta“ mimo jiné kritizuje dnešní environmentální hnutí a politická rozhodnutí, jež podle Klauze představují v současnosti největší nebezpečí pro svobodu a demokracii.

Změna klimatu možná dosáhla klíčového bodu zlomu, napsal deník Guardian. Nový výzkum naznačuje, že by teploty mohly stoupat rychleji, a bojovat proti globálnímu oteplování by tak mohlo být stále těžší.

Desítky tisíc migrujících ptáků čeká kvůli rekultivaci půdy v Jižní Koreji hladovění, tvrdí britská Královská společnost na ochranu ptactva (RSPB). Podle ní zničila rekultivace klíčové mokřady, které ptáci využívali při tahu z Asie na Aljašku, píše internetové zpravodajství BBC.

Informační technologie mohou za dvě procenta celosvětových emisí oxidu uhličitého, to je srovnatelné s leteckým průmyslem, vypočítala analytická společnost Gartner. Analytici tvrdí, že škodlivý vliv informačních technologií na životní prostředí je neudržitelný a že výrobci, kteří nedokážou omezit emise, mohou ztratit konkurenceschopnost a vyvolat odpor spotřebitelů, lobbistických skupin, médií a politiků, napsal server allAfrica.com.

Lesníci začali v první polovině dubna těžit kalamitní dřevo v tatranských rezervacích Tichá a Koprová dolina. Podle ekologických aktivistů a představitelů Evropské komise při tom pravděpodobně porušili zákon a nedostáli závazkům vyplývajícím z evropských směrnic. Aktivisté se proto rozhodli sami dopouštět přestupků a snažili se těžbu nenásilně blokovat. Dařilo se jim to jen částečně, protože lesníkům začala po několika dnech pomáhat policie. Vyostřenou atmosféru přiživovali vedoucí představitelé slovenských ministerstev životního prostředí (MŽP) a zemědělství (MZe), kteří aktivisty v médiích záměrně osočovali nepravdivými informacemi. Část zaměstnanců resortu ovšem proti svému vedení vystoupila a upozornila na to, že odborná stanoviska týkající se ochrany přírody podléhají politické manipulaci. Těžbu 26. dubna pozastavila Slovenská inspekce životního prostředí a v příštích dnech by měla vydat rozhodnutí. Evropská komise se chystá proti Slovensku zahájit proceduru pro porušení evropské směrnice o ptácích. Tak silný konflikt dosud ochrana přírody na Slovensku nezažila.

Svět chce rychle přejít z ropy na biopaliva, ale pokud tento proces nebude pečlivě řízen, způsobí odlesňování, vyžene malé zemědělce z půdy a povede k vážným nedostatkům potravin a nárůstu chudoby. S odkazem na rozsáhlý průzkum a zprávu OSN o tom informuje deník Guardian.

Ačkoli v České republice nejsou tak příznivé podmínky pro využití energie z větru jako v některých okolních státech, obřích větrníků v posledních několika letech v naší krajině přibývá. Jedním z nejkontroverznějších dopadů větrných elektráren je jejich vliv na krajinu. Protože jsou to stavby skutečně nepřehlédnutelné a nezvyklé, vyvolávají řadu rozporuplných reakcí, od nekritického obdivu až k úplnému zatracování. Na hodnocení krajinného rázu i posuzování záměru výstavby větrných elektráren už byly vypracovány metodiky, které by měly do rozhodování vnést víc objektivity, stejné spory ale trvají dál. Možná by mohla cesta vést jinudy.

Biopotraviny byly dlouho vnímány jako luxusní zboží pro bohaté lidi. Podle toho, co zaznělo na konferenci OSN, by však ekologicky pěstované potraviny mohly pomoci v boji proti hladu a zároveň by mohly ochránit životní prostředí, píše Sydney Morning Herald.