Zprávy / Doprava
 Z festivalu v jedné pražské ulici do sousedské slavnosti napříč celou metropolí se během let proměnila zářijová akce Zažít město jinak. V rámci letošního ročníku oživí lidé v sobotu 22. září 2012 třicet pražských ulic, náměstí a zákoutí. 
 Kola se vyrábějí z oceli, hliníku, karbonových vláken. Sehnat se dají i rámy vyrobené ze dřeva nebo z bambusu. O kus dál šel izraelský inženýr Izhar Gafni. Sestrojil si kolo z lepenky. Je voděodolné a náklady na výrobu jsou devět dolarů, tedy necelých 180 Kč.
 Vynést do stratosféry milion tun aerosolu, který by zde sloužil jako jakýsi slunečník a od Země odrážel sluneční paprsky a tím zpomalil klimatickou změnu, může být proveditelné a cenově dostupné. Vyplývá to z analýzy nákladů šesti možných technologických postupů, kterou zveřejnil žurnál Environmental Research Letters.
 Zámořské výletní lodě, tankery a kontejnerové lodě mají jedno společné. Všechny používají nízkoobrátkové motory konstruované ke spalování toho nejméně kvalitního, co vznikne při rafinaci ropy. Jde o paliva bohatá na síru a při jejich spalování dochází k silnému znečišťování ovzduší. Vědci na setkání American Chemical Society právě představili levnou úpravu lodního paliva, které vede k menším emisím škodlivin.
 Změny v pražské veřejné dopravě, které v úterý podpořila rada města, přilákají podle aktivistů do města více automobilistů. Podle nich nepromyšlené škrty mohou lidi doslova vyhnat z tramvají a autobusů. Tomu může napomoci i obava, že kvůli prodloužení doby cesty se na některých spojích může jízda oproti dnešku prodražit, protože lidem již nebude stačit krátkodobé jízdné a budou si muset koupit dražší lístek na delší dobu.
 Vláda Petra Nečase rezignovala na kvalitu života lidí v České republice. Tvrdí to asociace nevládních organizací Zelený kruh, která minulý týden zveřejnila svůj pohled na dva roky působení Nečasova kabinetu. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) s jejich hodnocením nesouhlasí. Jeho představitelé jsou přesvědčení, že všechny kroky ministerstva prokazatelně směřují k posílení ochrany životního prostředí.
Velká část severní Indie a čtrnácti milionové město Dillí byly od dnešních ranních 2 hodin bez elektrické energie. Výpadek proudu, tzv. blackout, je způsobem masivním selhání energetické sítě, píše agentura Reuters. V některých oblastech se dodávku energie podařilo dopoledne obnovit.
 Krajský soud v Ústí nad Labem včera zrušil dubnové rozhodnutí ústeckého krajského úřadu o tom, že dostavba D8 může začít. Toto rozhodnutí napadl aktivista Libor Studnička kvůli procesním chybám. Rozhodnutí se týká úseku dálnice o délce 4,7 kilometrů.
 Route C99 je dvacetikilometrová vysokorychlostní komunikace určená pro dojíždění do hlavního města Kodaně z předměstí. Kvalitní silnice je samozřejmě osazena i pumpami, ty však nabízejí jen vzduch. Však je dálnice určena jen pro bicykly.
 Zatímco míra znečištění ovzduší oxidem dusičitým se na Středním východě a některých částech Asie zhoršuje, nad Evropou a USA se během posledních deseti let situace lepší. O výsledcích satelitních měření informuje Evropská kosmická agentura.
 Evropské unii hrozí obchodní válka s Indií. Tu popudilo rozhodnutí EU uvalit uhlíkovou daň na leteckou dopravu směřující přes nebo do Evropy. To se dotkne i indických aerolinek. Indický kabinet proto zvažuje řadu protiopatření proti EU, včetně omezení letů a rozvázání současných oboustranných dohod. Informuje o tom server Times of India.
 Přejít z jedné strany ulice na druhou není pro většinu lidí nic těžkého. Pro staré lidi ale může být překonání přechodu pro chodce tak stresující věc, že raději omezí své vycházky. Přitom schopnost dojít si sám obstarat všednodenní záležitosti je důležitá pro udržení jejich fyzické i psychické kondice. Aktuální britský výzkum ukázal, že lidé nad 65 let nejsou schopni jít dostatečně rychle, aby stihli přejít přechod dříve, než jim naskočí červená a začnou se rozjíždět auta.
 Architekt Jan Gehl zasvětil celý svůj profesní život tomu, aby v architektuře více zviditelnil lidi a jejich skutečné potřeby. Ze své dánské zkušenosti radí podporovat chůzi a cyklistiku na úkor dopravy automobilem. Podle něj se to vyplatí i po finanční stránce. Jan Gehl navštívil Prahu v rámci festivalu reSite, aby zde pokřtil český překlad své poslední knihy Města pro lidi.
 Zkvalitnění městského života a veřejných prostor či efektivní územní plánování jsou hlavními tématy prvního ročníku mezinárodního festivalu reSITE. Ten začíná v Praze právě dnes a potrvá až do neděle 27. května. Kromě různých workshopů, cyklojízd a dočasného parku na Náplavce proběhne dvoudenní konference zaměřená na veřejný prostor. Jejím hostem bude například dánský architekt Jan Gehl.
 Porsche, Mercedes, BMW, Lexus. Automobilky, jejichž vozy si mohou dovolit jen opravdu bohatí lidé, se přizpůsobují ekologickým trendům a nabízejí hybridní motory. Od příštího roku mezi ně bude patřit i italská luxusní značka Ferrari, píše San Francisco Chronicle.
 Podle šetření Národního kontrolního úřadu (NKÚ) bude výstavba pražského okruhu stát 106 miliard a hotová bude nejdříve dvanáct let po původním termínu. Okruh tak zřejmě bude dražší než výstavba jaderné elektrárny Temelín. NKÚ upozorňuje na řadu dalších problémů kolem stavby: předražený výkup pozemků, neúměrného množství změn při realizaci staveb nebo nedostatky v posuzování variant vedení trasy v severozápadní části silničního okruhu. NKÚ po kontrole podal oznámení, že mohl být spáchaný trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku či dokonce podvodu.
 Pěstování biomasy, fotovoltaické farmy nebo plantáže větrných elektráren zpravidla mění způsob využívání daného prostoru. To se pak projeví v úbytku biodiverzity. Míst, kde něco takového nejenže nevadí, ale naopak je společností vyžadováno, není mnoho. Jedním z nich jsou zatravněné plochy podél letišť.
 Bude Evropa v budoucnu sázet na biopaliva jako součást své klimatické politiky, nebo „pěstování benzínu na polích“ přináší více problémů, než má řešit? Evropská komise není v názoru na zelená paliva jednotná, rozděluje ji otázka, zda do klimatické stopy paliva započítávat i emise spojené s vyžitím půdy.
 Cyklojízdy se konají již několik let měsíc co měsíc. Některé cyklojízdy jsou ale speciální. Jednou z nich byla včerejší "velká jarní" cyklojízda, na které se podle sdružení Auto*Mat, které propaguje cyklistickou dopravu, sjelo okolo pěti tisíc cyklistů. Pražské cyklojízdy mají ale i své kritiky.
 Některá místa v Praze jsou pro cyklisty a chodce extrémně nehostinná. Mezi taková místa patřila i křižovatka ulic Kapitána Jaroše a Dukelských hrdinů v pražských Holešovicích. Na ní v roce 2006 zahynul propagátor cyklodopravy ze sdružení Auto*Mat a redaktor Ekolistu Jan Bouchal. Křižovatka se letos dočkala celkové rekonstrukce, při které se městu povedlo zkoordinovat dvě instituce dohromady. Výsledkem je dopravní křižovatka, která je pro cyklisty a pěší bezpečnější a příjemnější.
 Výběr mýta na dálnicích v České republice je dražší, než satelitní technologie používaná v Německu. Výběr mýta v tuzemsku je ale také dražší než v Rakousku, přestože obě země používají mikrovlnný systém. Navíc česká mikrovlnná technologie neumožňuje rozšíření systému na silnice prvních tříd, což ale bylo původním záměrem ministerstva dopravy, tvrdí zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
 Po loňském úspěchu se kampaň „Do práce na kole“ rozšiřuje do dalších měst České republiky. Soukromé firmy i státní podniky mohou sestavit vlastní týmy jezdců a vyrazit do ulic, ty nejúspěšnější mohou vyhrát cyklistickou parádu a řadu dalších cen. Smyslem je podle propagátorů cyklistiky omezit zahlcování měst auty při každodenních cestách do práce, zlepšit si vlastní kondici a oživit ulice.
 Juan Muzzi si v Brazílii založil výrobnu kol. Jeho cílem je nabídnout brazilským městům, která jsou přecpaná automobily, levné a snadno dostupné kolo. Jeho kolo tedy není vyrobeno z kosmických materiálů, ale ze starých PET lahví. Rám kola má vcelku moderní vzhled a vydrží pád ze střechy domu nebo přejetí autem. Muzzi tak svým kolem zabíjí dvě mouchy jednou ranou: nabízí odolné městské kolo a odbyt pro vyhozené PETky.
 Před čtyřiceti lety bylo americké město Las Vegas o poznání menší, než je dnes. Před čtyřiceti lety vyslala NASA na oběžnou dráhu Země satelit Landsat 1. Jak to spolu souvisí? Satelity Landsat byly do vesmíru vyslány, aby podrobně zmapovaly zemský povrch a pomohly tak lidem lépe pochopit, co se na Zemi děje. Z pořízených snímků lze například sledovat rychlost, s jakou se města rozrůstají do okolní krajiny.
 Evropské firmy by v budoucnosti měly sázet především na byznys, který bude v souladu s ochranou životního prostředí. Právě v něm je podle Evropské komise největší budoucnost, jen v příštích dvou letech by prý mohl přinést více než dva miliony nových pracovních míst.
 Pražské Václavské náměstí se změní na velkou pěší zónu, kam nebudou mít auta přístup. Celé náměstí bude uzavřené sice jen každou první neděli v měsíci, ale od začátku dubna zůstane dolní polovina trvale přístupná jen pro pěší. Žádná auta se od pondělí nedostanou ani na Malé náměstí.
 Jaderné elektrárny by v budoucnu mohly jako vedlejší produkt vyrábět vodík, na který sází část technologických futurologů jako na palivo budoucnosti. Vodík by měl v jejich představách nahradit dnešní fosilní paliva, zejména ropu, při výrobě pohonných látek. Díky jeho relativně čisté výrobě by se prý doba „vodíkové ekonomiky“ mohla začít během několika desetiletí. Na právě probíhajícím národním setkání Americké chemické společnosti (ACS) to uvedl Ibrahim Khamis z Mezinárodní agentury pro jadernou energii (IAEA).
 Třicet až padesát procent světové produkce potravin je vyhozena, aniž by přinesla užitek. Data to nejsou zcela přesná, protože jejich sběr stále probíhá, i tak jsou předběžné odhady vědců z chicagského Reuters Food and Agriculture Summit ohromující. A jako jednoduchý recept doporučují obyčejným lidem to, co říká snad každý rodič svým dětem: dojídejte svůj talíř.
 Na to, jak se v minulých letech v Česku stavěly cyklostezky, se tento týden snesla silná kritika ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Nekoordinovaný postup, rezignace na efektivitu, ale i nemožnost ověřit, jak se naplňují koncepční materiály. Ministerstvo dopravy závěry NKÚ respektuje. Jaroslav Martinek, který působí jako koordinátor rozvoje cyklistické dopravy ČR, je dokonce vítá. „Je to šance začít brát cyklodopravu opravdu vážně,“ říká Martinek.
 Jak se v Česku staví cyklostezky? Nekoordinovaně. Efektivitu vynaložených prostředků stát zpravidla nehlídá a ani nezjišťuje, jaké byly skutečné přínosy jednotlivých projektů. Jak se plní vytčený cíl se zjistit nedá, protože se tím kompetentní úřady nezabývají. Koncepce se nenaplňují a neaktualizují, úkoly neplní. Vyplývá to z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu, který si posvítil na to, jak se v České republice staví cyklostezky.
|
5. července 2025 (sobota) 10:45 - 15:00
Oslava světového dne surikat
(Festivaly a slavnosti, Přednášky a diskuse, Tábory, výlety a pobytové akce, Praha 7 )
|
