Jednou z příčin úbytku tetřívka obecného v české krajině je plenění jeho hnízd různými predátory. Tetřívek obecný je v České republice řazen do kategorie ohrožených druhů. Jeho populace dlouhodobě klesá a je možné, že se v budoucnu již nepodaří černého rytíře, jak je tetřívek často nazýván, zahlédnout na žádném tokaništi. Abychom tento vzácný druh ochránili, musíme mu vytvořit vhodné podmínky pro život a rozmnožování.

V minulých dnech jsme oslavili mezinárodní den stromů, což poukazuje na to, jak významnou roli stromy po celém světě v lidské společnosti hrají. Jaká je povaha tohoto vztahu v české společnosti, co nejvíce Češi na stromech oceňují? A jak hodnotí lidé staré a suché stromy, jejichž ekologická hodnota je v přírodovědných disciplínách v poslední době široce diskutována?

Při založení Národních parků Šumava před třiceti lety si odborníci kladli řadu otázek, souvisejících s tím jak se příroda vyvíjí bez lidského zásahu. Třeba jestli se les dokáže sám obnovit, zda jsou znovu vysazené populace zvířat životaschopné a jaké biotopy pro svůj život potřebuje tetřev hlušec.

Aktuální článek publikovaný v časopise Nature přinesl zajímavé poznatky o významu při rozkladu mrtvé biomasy stromů a množství uhlíku uvolněném v globálním měřítku při jejím rozkladu. Tato informace ale (pokud by byla vytržená z kontextu) může vést k mylnému pochopení významu mrtvého dřeva v uhlíkovém cyklu v lesích. Podívejme se tedy na to, zda je opravdu uvolňování uhlíku rozkladem mrtvého dřeva v lesích problém, nebo zda toto dřevo spíše pomáhá v omezování celkových emisí CO2.

Ornitologové začali v ptačím parku Josefovské louky s hloubením nového ptačníku. Postupně tu vznikne soustava různě velkých mělkých tůní s ostrůvky o velikosti 3 hektary. Významně se tak rozšíří již existující mokřad, který pomůže nejen vzácným ptákům, ale i obojživelníkům či vážkám a přispěje k zadržení vody v regionu.

Pod elektrickým vedením vysokého a velmi vysokého napětí jsou tzv. ochranná pásma, kde by kvůli ochraně vedení neměly růst stromy. Distribuční společnost EG.D, člen skupiny E.ON, připravila ve spolupráci s odborníky z Mendelovy univerzity v Brně nový pilotní projekt řízené výsadby rostlin v ochranném pásmu kolem elektrického vedení vysokého i velmi vysokého napětí. První takovou výsadbu provedla specializovaná firma v tomto týdnu v lokalitě Obora poblíž Netolic na jihu Čech. Cílem je minimalizovat nutnost kácení dřevin a přispět k rozvoji rostlin i živočišných druhů v těchto oblastech.

Významnou složku našich smíšených lesů v minulosti tvořila jedle bělokorá. Při úvahách o obnově lesů po kůrovcové kalamitě nelze tuto dřevinu opomenout, její výraznější návrat je pro budoucnost našich lesů velmi žádoucí. V loňském roce se ale dramaticky zhoršil zdravotní stav současných jedlových porostů v důsledku napadení podkorním hmyzem, zejména lýkožroutem prostředním a smolákem jedlovým. Přesto nelze rezignovat na zvýšení zastoupení jedle v našich lesích. Lesníci musí pozorně sledovat její zdravotní stav, asanovat napadené stromy, sázet nové jedle a věnovat se i výchově mladých jedlových porostů.

Sjelo se sem asi osmdesát lesníků z celé republiky. Chtějí se podívat na les, který bývá dáván za vzor: Klokočná. U malé stejnojmenné obce v okrese Praha-východ se totiž 30 let pěstuje les přírodě blízkým způsobem. Za jeho vznikem stojí z velké části jeden člověk, Vladislav Ferkl, který si Klokočnou vymyslel, prosadil a zrealizoval.

Východoevropské stepi a lesostepi, celiny, severoamerické prérie, jihoamerické pampy, louky, lučiny a pastviny. Záleží, jak ostře si je nadefinujeme, ale tyhle přepestré travnaté oblasti dohromady pokrývají 26-43 % rozlohy zemské souše. S výjimkou polárních oblastí patří k nejrozšířenějším ekoregionům všech kontinentů a k plošně největším biomům světa. A současně k těm nejohroženějším. Plošně likvidovaným naším nezájmem, nezměrnou exploatací a paradoxně teď i naší chutí pomáhat přírodě. Píše o tom Vox.

Den za obnovu lesa je největší celostátní lesnickou akcí pro veřejnost, kterou pořádají Lesy České republiky. Uskuteční se v sobotu 16. října na třinácti místech ve všech krajích republiky, a to od 10 do 16 hodin. Každý může vysadit stromy v lesích nové generace, pomoci s jejich oplocením či úklidem klestu a dalšími pracemi, které s obnovou krajiny po kalamitě souvisí. Nebo sledovat nabízený program pro celou rodinu či se jen projít po okolním lese, posedět u ohně a opéct buřty. Sobotní Den za obnovu lesa navazuje na první ročník, jehož se zúčastnilo 32 000 lidí. Informují o tom Lesy České republiky.