Rostliny a hmyz si v průběhu milionů let společného soužití vytváří a stále vylepšují obranné mechanismy. Je to jako závody ve zbrojení. Zatímco rostliny se snaží vyvinout co nejúčinnější obranu, hmyz se stále zdokonaluje, aby nový způsob obrany překonal. Za výzkum chemických látek, které rostliny používají v obraně před býložravým hmyzem, získal mladý ekolog Martin Volf Cenu Josefa Hlávka.

Do krajiny Mladoboleslavska přibyly nové tůně, které zadrží vodu vytékající z pramene Klenice. Příroda je ocení především v obdobích sucha a nevyrovnaných srážek, které v posledních letech prožíváme.

Město Jaroměř bezplatně převedlo téměř 4 ha mokřadních luk na Českou společnost ornitologickou, aby je v Ptačím parku Josefovské louky využila k zadržování vody, ochraně mokřadní přírody a ekologické osvětě pod širým nebem.

Šumavská příroda se uzdravuje. Ani dvě gradace kůrovce, před 25 nebo 10 lety, ji neproměnily v poušť. Naopak, podle správy šumavského národního parku jsou ekosystémy horského lesa stále zdravější. A odumřelé smrky k tomuto ozdravování nebrání, ale naopak výrazně pomáhají. Bezzásahovost se tak podle ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného ukázala jako velmi vhodnou a funkční cestou k uzdravení krajiny.

Meandrující říční koryta v české krajině. Není jich mnoho. Postupně se ale začínají objevovat nové. Přirozený tok řek totiž napomáhá zadržování vody při suchu i při povodni. Jenže umožnit, aby se vodní toky kroutily a tvořily meandry, je podobně obtížné jako na těch správných místech v krajině vysázet meze a remízky, ne-li ještě složitější. Obojí naráží na to, že vlastníci a uživatelé pozemků o tyto úpravy většinou nestojí.

Na Šumavě se opět začali vyskytovat tesařík javorový a trnoštítec horský. Jde o druhy vzácných brouků, které v minulosti na Šumavě žili. Zmizeli však před několika desítkami let, uvedl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.

Při boji s africkým morem prasat (AMP) patří mezi jedno z nejdůležitějších opatření rychlé vyhledání a odstranění infikovaných uhynulých jedinců (kadáverů) a následná dezinfekce prostředí. Jak ale k možnému přenosu dochází a proč je nutné uhynulé divočáky z napadené oblasti vyhledávat a odstraňovat?

České národní parky mají vážný problém s financemi. Podstatná část prostředků na jejich správu pochází z prodeje vytěženého dřeva. Kůrovcová kalamita ale srazila cenu dřeva k zemi. Národní parky kvůli tomu pociťují výrazný výpadek příjmů. V Krkonošském národním parku hovoří o ztrátě třetiny příjmů, na Šumavě jde o polovinu příjmů oproti roku 2015.

Do nejmenšího a nejvýše položeného šumavského ledovcového jezera Laka se po 50 letech vrátili pstruzi. Potvrdili to vědci českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Podle nich je to důkaz toho, že se zlepšila kvalita vody a ekosystém jezera se přirozeně zotavuje z období, způsobeného v minulém století kyselými dešti. V jezeře a v jeho přítoku jsou desítky pstruhů obecných, v potoce asi tři kilometry pod jezerem žijí rybky vranky obecné, patřící v ČR k zranitelným druhům, informovalo ČTK Biologické centrum.

Epidemiologická opatření v souvislosti s onemocněním covid-19, pochmurný podzim a inverzní počasí. Kombinace těchto tří faktorů způsobila, že se uplynulý víkend zapíše do smutné statistiky nejproblematičtějších víkendů z hlediska návštěvnické zátěže přírody v Krkonoších v tomto roce. Informuje o tom Krkonošský národní park.