Divocí koně v přírodní lokalitě Červeňák v Pardubicích kvůli podmínkám ministerstva obrany být nemohou. Bývalé armádní cvičiště musí být kompletně přístupné veřejnosti, ohrady pro koně by část oblasti zavřely. Přání ochranářů chovat tam koně z Exmooru se proto nesplní. ČTK to řekl primátor Martin Charvát (ANO).

Vědci z celého světa varují v nové studii před rostoucí hrozbou související s invazními druhy rostlin a živočichů. Je podle nich naléhavě nutné učinit kroky, které budou předcházet jejich šíření. Měli bychom se vyhledat a udržet pod kontrolou na lokální i celosvětové úrovni. Nová studie byla zveřejněna v prestižním časopise Biological Reviews a jejím hlavním autorem je Petr Pyšek z Botanického ústavu Akademie věd ČR.

Rašelina se obvykle těží na vrchovištích, tedy rašeliništích, kde může mít vrstva rašeliny mocnost až deset metrů. Ruční těžba (borkování) byla obvykle méně důsledná a méně systematická než průmyslová těžba frézováním nebo strojovým borkováním. V obou případech mají ale vytěžená rašeliniště nebo jejich části několik společných charakteristik:

Před dvěma týdny zasáhly Břevenec v Olomouckém kraji povodně. Malá ves na dohled od Šumvaldu prakticky neměla šanci. Velká voda se před půlnocí přivalila bleskově a s brutální razancí vstoupila do životů zdejších obyvatel. Ničila domy, zahrady, auta. A zabíjela.

Vodu z itenzivních dešťů minulých dní pomohly v okolí Benátek nad Jizerou zadržet tůně v rezervaci velkých kopytníků. Ty na pastvině v bývalém vojenském prostoru Milovice vytvořili ochránci přírody v minulých letech. Slouží nejen jako napajedla pro zubry a divoké koně, jako biotop pro vzácné druhy, jako jsou listonozi letní či žábronožky letní, ale pomáhají také zachycovat intenzivní dešťové srážky. Informuje o tom Dalibor Dostál z České krajiny.

Stromy se nemohou pohybovat z místa na místo, přesto ale spolu komunikují a vzájemně se ovlivňují. Vzájemné působení je zřejmě i příčinou fenoménu nazývaného plachost korun (crown shyness), kdy se koruny stromů jakoby vyhýbají vzájemnému dotyku. Pokud se v některých lesích podíváte vzhůru, uvidíte zřetelné mezery oddělující jednotlivé koruny stromů.

Lupina mnoholistá (nebo také vlčí bob mnoholistý) je rostlina původem ze Severní Ameriky. Kvete od června a její bohatá květenství plodí velké množství semen s vysokou klíčivostí. Tato krásně kvetoucí rostlina představuje značné riziko pro krkonošské luční druhy. Informuje o tom Správa Krkonošského národního parku.

Jeskyňáři ze Speleologického klubu Praha mají v lomu Chlum v Českém krase svou základnu. Její podzemní prostory mají příhodné mikroklima, ideální pro přezimování netopýrů. Ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody tu proto vznikla přezimovací stanice.

Rašeliniště jsou v ČR ze zákona významným krajinným prvkem a jakýkoliv zásah do nich podléhá schvalování. Při těžbě v ploše nad 150 ha je navíc nutné posouzení záměru v procesu EIA. Většina rašelinišť je také součástí velkoplošných nebo maloplošných chráněných území. Přesto zde zůstává omezený a klesající počet průmyslově těžených ploch.

Obnova poničených lesů bude podle odborníků z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) velmi náročná. Každá sazenička, která na kalamitních holinách přežije první kritické období, bude mít cenu zlata. Jejich ujímavost a životaschopnost lze podpořit různými způsoby nejen přímo v lese, ale už při pěstování v lesních školkách. Poměrně speciální metodou je umělé očkování symbiotickými houbami podporujících růst rostlin. Výzkum ale ukazuje, že ne vždy kombinace a použití pro stromečky všeho nejlepšího současně vede k nejlepším výsledkům při jejich přežití.