Několik malých lesních rybníčků u Moravských Budějovic se může pyšnit významným zoologickým nálezem - kriticky ohroženým karasem obecným.

Po šedesáti letech se podařilo potvrdit výskyt kočky divoké v České republice. Vzhledem k tomu, že přirozeným biotopem kočky divoké jsou zejména listnaté a smíšené lesy vrchovin a pahorkatin (Stahl & Leger, 1992), se historicky kočka divoká vyskytovala v české přírodě ještě v 17. století téměř na celém území. V polovině 18. století se v důsledku intenzifikace lesního hospodářství a proměny přirozeného prostředí začala oblast jejího výskytu postupně zmenšovat. Ve stejnou dobu se stala kočka divoká lovenou zvěří, jelikož byla spolu s dalšími šelmami považována za škodnou. V polovině 19. století dochází k definitivnímu ústupu tohoto druhu a později ve 20. století se považuje v českém prostředí za vzácný druh (Kokeš, 1974).

Zcela inovativní přístup, jak zadržet vodu v krajině, byl experimentálně vyzkoušen v chráněné krajinné oblasti Beskydy. Na severním svahu Velkého Javorníku byla těžkou technikou narušena nepoužívaná přibližovací linka na stahování dřeva. Po ní odtékalo při každém dešti velké množství vody do nedalekého potoka. Podobných cest jsou v České republice tisíce. Dnes v Beskydech důmyslný systém tůní zpomaluje povrchovou vodu a vrací ji zpět pod povrch.

Rekultivační jezero Medard na Sokolovsku je v současnosti největším jezerem svého typu v Česku. Jezero, které vzniklo zaplavením zbytkové jámy hnědouhelných lomů Medard-Libík, s plochou 493,5 hektaru výrazně přesahuje druhé největší rekultivační jezero Most na Mostecku (311 ha). Napouštět se začalo vodou z řeky Ohře před deseti lety, 4. června 2010.

Desítky motýlů modrásků vičencových mohou lidé v těchto dnech vidět v Praze na Dívčích hradech. Tento druh teplomilného hmyzu přitom před 16 lety v hlavním městě vyhynul. Zásluhou entomologů z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) se podařilo jeho populaci obnovit, uvedla univerzita v tiskové zprávě.

Opravený rybník v Černíči poblíž Telče přilákal k hnízdění jeden pár jeřábů popelavých. Je to první zaznamenaný případ úspěšného hnízdění těchto majestátních ptáků v Kraji Vysočina. Kromě jeřábů na rybníku hnízdí desítky dalších ptačích druhů.

Zatímco v Praze vyjížděla záchranná stanice k raritě v podobě vzácného rorýse velkého, na druhém konci republiky se ve stejný den o pozdvižení postaral pták, který si pro pomoc došel zcela sám.

Na dispečink Národní sítě záchranných stanic se dovolal člověk, který tvrdil, že za ním přihopsalo podivně zbarvené ptáče a nechtělo se od něj hnout. Identifikovat nalezence byl trochu ornitologický oříšek – o pomoc se totiž přihlásil mladý ořešník kropenatý.

Losa evropského si většina z nás spojuje se skandinávskými zeměmi. Toto majestátní zvíře žije rovněž na jihu Čech. V současnosti je jeho populace na našem území velmi ohrožena, může dojít už podruhé v historii k jeho vyhubení. Jaká tedy čeká losa evropského budoucnost? Jaká opatření či výzvy mohou vést k opětovnému zvýšení počtu jedinců?

Klimatická změna chystá tropickým lesům nejistou budoucnost. Nová studie publikovaná v časopise Science ukazuje, že i v teplejších podmínkách mohou tropické lesy nadále ukládat velké objemy uhlíku, pokud ovšem současně omezíme produkci skleníkových plynů. Na zmíněné studii se podíleli i tři vědci z České republiky.

Velký úspěch si připsal tříčlenný tým vědců z Jihočeské univerzity a České zemědělské univerzity. Prestižní časopis Animal Cognition jim vydal článek přinášející překvapivé výsledky ve výzkumu chování koní, konkrétně v otcovském chování hřebců.