Po obojživelnících a vážkách startuje 15. září třetí etapa celostátní akce 3x 30 dnů pro mokřady, ve které mohou děti i dospělí opět vyrážet k mokřadům a tentokrát pozorovat ptáky, další ohrožené obyvatele těchto významných a vzácných biotopů.

Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody pokračuje v dlouhodobém projektu obnovy druhově a věkově pestrých lesů na Liberecku. Již jedenáctým rokem se zde sází místně původní stromy – převážně buky, duby a jedle, aby lesy byly zdravější a odolnější vůči škůdcům či extrémům počasí a zároveň dokázaly zadržovat více vody. Doposud nadace vysadila přes 435 tisíc sazenic. Letos plánuje vysadit dalších 46 790 stromků a současně zajistit jejich ochranu před spárkatou zvěří.

Za posledních šedesát let zmizelo z české přírody téměř 20 druhů denních motýlů. Mezi nejznámější patří jasoň červenooký nebo žluťásek barvoměnný, jejichž poslední populace mizí i z okolních zemí.

Podzim v zahradě, jak má být. Přijďte si ho užít s celou rodinou. Sejdeme se v Průhonické botanické zahradě Botanického ústavu AV ČR, o víkendu 13.-14. 9. 2025 (10–17 h). Spolupořadatelem je Český svaz ochránců přírody.

Vlha pestrá je našim nejbarevnějším ptákem, ale málokdo ví, že hnízdí v zemních norách, které si hloubí vlastním zobákem. Největším hnízdištěm vlh na střední Moravě je Ptačí park Malá Lipová u Přerova.

Šíření invazních dřevin v české přírodě představuje jeden z nejvážnějších problémů pro tuzemské životní prostředí. Odborníci proto minulý týden v milovické rezervaci velkých kopytníků představili úspěšný projekt likvidace nepůvodních akátů, který v bývalém vojenském prostoru začal v loňském roce.

V lipenské přehradě v jižních Čechách tento týden vrcholí čtrnáctidenní hydrobiologický průzkum, který vedou vědci z Biologického centra Akademie věd ČR ve spolupráci s Jihočeským územním svazem Českého rybářského svazu. Cílem průzkumu je zhodnotit celkový stav rybí obsádky a především zjistit, jak se vyvíjí populace candáta obecného a vrcholového predátora – sumce velkého.

Druhově bohaté louky se v okolí Hluku a Blatničky vyskytovaly nepřetržitě několik tisíc let od konce poslední doby ledové. Po celou tuto dobu zde nebyl les, ani pole. Ještě v roce 1928 sem brněnský profesor Josef Podpěra přivedl na botanickou exkurzi botaniky z Británie, Holandska, Lotyšska, Maďarska, Rumunska, Ruska, Švédska a USA. Ti zde obdivovali stepní porosty, na kterých převládal kavyl tenkolistý (Stipa tirsa), v místním nářečí nazývaný „miliové péří“ nebo „čertovo péří“.

Cesta mladého losího samce, který za více než tři měsíce doputoval z Polska přes Beskydy, Bílé Karpaty až do okolí Vídně, vzbuzuje nebývalý zájem veřejnosti i médií. Zvíře na své pouti krajinou čelí nejen překážkám v podobě silnic, dálnic a zástavby, ale i stresu z přítomnosti lidí. Není to první případ, kdy se ve střední Evropě objevují migrující losi; jednotliví losi migrující z Polska jsou na území ČR zaznamenáváni již víc než půlstoletí. I letos v létě je pozorování více – například z oblasti Rychlebských hor. Jejich cesta za vhodným prostředím napříč Českou republikou je však čím dál komplikovanější.

Podle evidence zaslané vlastníky a správci lesa Lesní ochranné službě, zahrnující cca 70 % plochy lesů v ČR, dosáhl v roce 2024 celkový objem nahodilých těžeb téměř 4,6 mil. m3. Z toho celkový objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví činil 1,436 mil. m3, což meziročně představuje pokles o téměř tři pětiny. V roce 2023 se jednalo o 3,201 mil. m3 (2022: 5,558 mil. m3; 2021: 9,540 mil. m3; 2020: 14,894 mil. m3).