Biolog a esejista Stanislav Komárek navštívil Egypt ještě před současnými nepokoji, při nichž se demonstranti dožadují odchodu prezidenta Mubaraka. Ve své reportáži se věnuje nejen egyptské přírodě, ale i společnosti a tisícům let jejího kulturního vývoje. Není od věci se na zemi, jejíž osud dnes plní média, podívat z jistého nadhledu.

Biolog a esejista Stanislav Komárek navštívil Egypt ještě před současnými nepokoji, při nichž se demonstranti dožadují odchodu prezidenta Mubaraka. Ve své reportáži, jejíž první část najdete tady, se věnuje nejen egyptské přírodě, ale i společnosti a tisícům let jejího kulturního vývoje. Není od věci se na zemi, jejíž osud dnes plní média, podívat z jistého nadhledu.

Sovy jsou odpradávna spjaty s životem člověka. Jejich zobrazení nacházíme na rodových erbech, starých uměleckých dílech, ve znacích měst. Na přítomnost sov u nás upozorňují místní názvy jako Sovinec (Eulenburg), Výří kámen (Uhustein), Kalousov, Vejroviny, Výrava apod. Sovy se objevují často již mezi nejranějšími prehistorickými kresbami zvířat …

Čas od času člověk musí porušit vyhlášky, zákazy a nařízení – a to i přesto, že s nimi vnitřně souhlasí a chápe jejich smysl. Jak jinak ale na vlastní oči spatřit Velkou Jizerskou louku? Jak jinak se podívat do nádherných míst, kam je už padesát let vstup přísně zakázán?

Vážky odpradávna přitahovaly pozornost lidí – umělců, vědců i obyčejných milovníků přírody. Není divu, vždyť tato tajemná stvoření provázejí lidstvo odnepaměti. Vážky naši planetu osídlily již v mladších prvohorách, tedy v době před 320 miliony lety. Různě velké druhy rozmanitého zbarvení, velikosti, tvaru i způsobu života stihly od té doby kolonizovat jak tropy, tak mírné a studené oblasti téměř celého světa.

Předmětem tohoto textu jsou první výsledky výzkumného projektu, jehož objektem je asi 400 kilometrů čtverečních velké lesnaté území zhruba ohraničené městy Česká Lípa, Stráž pod Ralskem, Bakov nad Jizerou a Doksy (viz podrobněji první obrázek ve fotogalerii pod článkem). Časovým vymezením objektu zkoumání je celý holocén (holocén je současné geologické období, které začalo po konci poslední doby ledové – pozn. red. Ekolistu); ovšem s tím, že děje drobné a nedávné se chovají zásadně jinak a znamenají pro vysvětlení přítomnosti něco jiného než ony velké a vzdálené.

"Vlny většinou zběsile narážejí na rozeklané pobřeží s lávovými balvany a možnost koupání mimo zcela chráněné zátoky či přirozené bazény se limitně blíží nule a hraničí se sebevraždou – i přistávání lodí za starších dob musela být věc víc než pohnutá." Biolog a esejista Stanislav Komárek líčí své zážitky z Azorských ostrovů, větrem bičované výspy uprostřed Atlantiku.

"Amazonská příroda je vůči člověku neobyčejně penetrantní, muší larvy pronikají do jeho kůže, tisícerými sosáky sají mračna moskytů, muchniček a dalších hmyzů krev," píše ve své rozsáhlé reportáži o Amazonii Stanislav Komárek. Věnuje se v ní nejen pralesu či požívání halucinogenní ayahuasky, ale i amazonské společnosti: "Mezi lidmi je zde obrovská touha po všem nepřírodním – girlandách žárovek, hrajících mobilech, televizích, též umělých květinách. Zdá se, že na místě animálního, dusného a hlučného pralesa bude po jeho zničení obrovité animální, dusné a hlučné město."

Bobr evropský je dnes nedílnou součástí středoevropské fauny. Nebylo tomu tak ale vždy, a snad právě proto je nám někdy zatěžko si na jeho přítomnost opět zvyknout. Tento kdysi tolik výskytem hojný druh totiž už dvakrát z naší krajiny vymizel – a bylo by škoda o něj přijít znovu.

Prestižní odborný časopis PLoS One zveřejnil v dubnu vědeckou studii, podle níž na světě nežije pouze pět druhů nosorožců, ale celkem šest. Jedním ze spoluautorů práce, která podstatně změnila pohled na taxonomii nosorožců, je Jan Robovský z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Jak vlastně k prokázání existence nového druhu došlo? A jak je vůbec možné, že se tak stalo až na začátku 21. století? Celý příběh pro Ekolist.cz popisuje přímo Jan Robovský.