Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart je zklamán posledními výroky prezidenta USA George Bushe a mluvčího Bílého domu Ari Fleischera o změně postoje USA ke Kjótskému protokolu. Fleischer včera prohlásil: "Prezident to řekl jasně. Nepodporuje Kjótský protokol." Fleischer také vyloučil, že by George Bush předložil dokument ke schválení americkému Senátu.

Znepokojení na celém světě vyvolalo prohlášení americké vlády, že nebude realizovat cíle Kjótského protokolu o globálním oteplování. Tiskový mluvčí Bílého domu Ari Fleischer prohlásil: "Prezident to řekl jasně. Nepodporuje Kjótský protokol." Flescher také vyloučil, že by George Bush předložil dokument ke schválení americkému Senátu.

Odstranit znevýhodnění vratných lahví v právě projednávaném tzv. obalovém zákoně požadují v petici aktivisté Hnutí DUHA. Zástupci organizace dnes petici, kterou podepsalo již 24 000 lidí, předali ministru životního prostředí Miloši Kužvartovi. EkoListu to potvrdila mluvčí Hnutí DUHA Karolína Šůlová. "Pokud bude přijat zákon o obalech v podobě, kterou nyní navrhuje ministerstvo životního prostředí, bude mít ČR horší obalovou legislativu než Turecko či Portugalsko," odůvodňuje petiční akci svého sdružení Šůlová.

Rybník Hvězda v okrese Ústí nad Orlicí čeká rozsáhlá rekonstrukce. Vyplývá to z výsledků projednání procesu "EIA - hodnocení vlivu stavby na životní prostředí", které v těchto dnech obdržel Okresní úřad v Ústí nad Orlicí.

Teplé únorové počasí urychlilo návrat ptáků z teplých krajin. Členové Moravského ornitologického spolku (MOS) už zaznamenali přílet prvních ptačích druhů na střední Moravu, jako jsou skřivani polní, špačci obecní, čejky chocholaté nebo konipasové bílí. Podle Jiřího Šafránka z MOS tito ptáci obvykle přilétají až koncem února a začátkem března. "Pokud nedojde k náhlému a dlouhodobému zhoršení počasí, neměly by přilétajícím ptákům nastat problémy," uvedl Šafránek pro ČIA.

Až na 300 miliard dolarů ročně by mohlo přijít svět odstraňování následků klimatických změn kolem roku 2050, pokud se světové společenství hned neodhodlá k radikálním akcím proti prohlubování těchto změn. Shodli se na tom zástupci Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a světových pojišťovacích společností.

Speciální nižší sazbu pro domácnosti, které používají tepelná čerpadla, zavádí od 1. února společnost Severočeská energetika Děčín (SČE). Nový tarif vychází ze stávající sazby, ale odlišuje se od ní některými podmínkami a výší stálých plateb. Marketingový vedoucí SČE Jiří Schoř ČIA informoval, že o nižší sazbu může požádat každý zákazník, který používá k vytápění domácnosti tepelné čerpadlo.

EkoList přináší původní reportáž z debaty Environmentalismus: rozumná politika nebo další pokus o omezování svobody člověka?, která se konala 4. 1. 2001 v Centru pro ekonomiku a politiku. Napsal ji reportér EkoListu Tomáš Kramár.

Fiasko Šesté konference stran Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách v Haagu je zklamáním pro ekology a vlády na celém světě. V sobotu se ještě na poslední chvíli pokoušela Velká Británie o zprostředkování kompromisu mezi Evropskou unií a Spojenými státy, kvůli jejimž vzájemně nepřijatelným požadavkům uvízla jednání na mrtvém bodě. Britské snahy však k úspěchu nevedly.

O úspěchu nebo neúspěchu 6. konference stran Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách v Haagu rozhodnou podle ministra životního prostředí ČR Miloše Kužvarta stanoviska zemí jako jsou Spojené státy, Japonsko a Rusko. "Na nich především záleží, aby se v Haagu dospělo k vítané shodě," odpověděl dnes na otázky EkoListu ministr Kužvart, který se včera večer vrátil z Haagu.

Nizozemský ministr životního prostředí Jan Pronk, který předsedá haagské konferenci OSN o změnách klimatu, přišel včera s třináctistránkovým materiálem, který představil jako kompromis, na němž by se mohly všechny strany shodnout. "Je to vyrovnaný materiál. Věděli jsme, že to bude bolet, ale v mém návrhu je pro každého něco," řekl Pronk. Jeho návrh ovšem vyvolal okamžitou negativní odezvu. Velmi ostře proti se postavila Evropská unie (EU). "Ten materiál je velkým zklamáním, je naprosto nepřijatelný," reagovala francouzská ministryně životního prostředí Dominique Voynetová. Francie v současné době předsedá EU.

Evropská unie by byla v Haagu ochotna ustoupit ze svého požadavku na alespoň poloviční plnění kjótských závazků domácími opatřeními za podmínky, že ostatní země přistoupí na účinný systém kontroly a postihu neplnění závazků. S odvoláním na výrok francouzské ministryně životního prostředí Dominique Voynetové to napsala agentura ČTK. Šestá konference stran Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách v Haagu, která měla dnes oficiálně skončit, je poznamenaná sporem, na jehož jedné straně stojí Evropská unie a rozvojové země a na druhé Spojené státy, Kanada, Japonsko a Austrálie.

Osm až šestnáct milionů amerických dolarů ročně budou činit ztráty ostrovního státu Kiribati kolem roku 2050 kvůli klimatickým změnám. To je 17, respektive až 34 procent HDP tohoto pacifického státečku. Bohatší Fidži bude ve stejné době tratit dokonce 23 až 52 miliónů dolarů ročně (2 až 4 % HDP). Vyplývá to ze zprávy "Města, moře a bouře", kterou včera na konferenci OSN o změnách klimatu v Haagu zveřejnila Světová banka (SB). O něco lépe na tom budou vyšší ostrovy, jako je Viti Levu na Fidži, zatímco ostrůvky zvedající se jen nízko nad mořem, jako je atol Tarawa na Kiribati, zasáhnou důsledky klimatických změn mnohem drtivěji.

Objevily se náznaky, že ministři 185 zemí dospějí na 6. konferenci stran Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu k dohodě. Jednání pokračovala i dnes v noci porovnáváním komplexních argumentů týkajících se pravidel plnění závazků o snižování emisí skleníkových plynů.

Maximálně 10% podíl na snižování emisí skleníkových plynů v rámci tzv. "mechanismu čistého rozvoje" by podle Visegrádské čtyřky (V4 - ČR, Maďarsko, Polsko a Slovensko) měly mít tzv. "propady". Stanovisko V4 představil včera na ministerské části konference OSN o klimatických změnách v Haagu maďarský ministr životního prostředí Ferenc Ligetvári.

Naděje na možný zlom v jednáních 6. konference stran Rámcové úmluvy OSN vzala za své, napsala včera BBC. Francouzská ministryně životního prostředí Dominique Voynetová prohlásila, že Evropská unie nebude vyjednávat o americkém návrhu na využití propadů a obvinila USA z hledání cestiček, jak obejít závazky plynoucí z Kjótského protokolu. "Spojené státy se snažily zničit naši práci za poslední tři roky," řekla Voynetová včera na brífingu Evropské unie, které nyní Francie předsedá.

Necelé tři dny zbývají do pátku - tedy posledního dne, kdy by se konference v Haagu mohla ještě dobrat k úspěchu, tedy k uzavření dohody o konkrétních realizacích závazků z Kjóta. Americká delegace včera přišla s návrhy, kterými chce vyjednávání s Evropskou unií posunout z mrtvého bodu, na němž mezitím uvízlo.

Francouzský prezident Jacques Chirac včera v Haagu, kde začala ministerská část 6. Konference stran Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách, vystoupil s projevem, který byl kriticky zaměřen proti klimatické politice Spojených států. Chirac Američanům vyčinil za to, že na celosvětovém objemu emisí skleníkových plynů se podílejí celou čtvrtinou. "Každý Američan vyprodukuje třikrát víc skleníkových plynů než Francouz," upřesnil Chirac a dodal: "Je proto především na Američanech, aby se naplnily naše naděje na účinné omezení emisí skleníkových plynů v globálním měřítku." Prezident také vyzval Spojené státy, aby se spojily s ostatními rozvinutými zeměmi "v boji proti klimatické změně, nové hranici našeho rozvoje".

Přestože zejména v otázce obchodování s emisemi a využití tzv. propadů rozpory mezi Spojenými státy a Evropskou unií v Haagu stále přetrvávají, zůstává náměstek britského ministra životního prostředí Michael Meacher, jak sám říká, "mírně optimistický", a stále věří, že v Haagu vznikne konkrétní mezinárodní dohoda o boji proti klimatickým změnám. Meacher zároveň včera připomněl, že druhý týden v Haagu přinese velmi důležité záležitosti právě proto, že se USA a EU dosud nebyly schopny dohodnout, jak nejlépe realizovat to, na čem se dohodly v roce 1997 v Kjótu.

V sobotu 18. listopadu postavilo téměř šest tisíc aktivistů mezinárodních ekologických organizací (především Friends of the Earth či Greenpeace) půlkilometrovou zeď kolem haagského Kongresového centra, kde právě probíhá 6. zasedání stran Rámcové konvence OSN o klimatických změnách (UNFCCC). Následující fotografie přibližují celou sobotní akci, která trvala zhruba dvě hodiny.

Haagská jednání o způsobech, jak čelit globálnímu oteplování zeměkoule, se zítřejším příjezdem ministrů vlád zemí OSN ještě zesílí. Minulý týden utráceli delegáti hodně námahy na překonání rozdílů mezi Spojenými státy a Evropskou unií, aby došlo k realizaci protokolu z Kjóta. Tam průmyslové země souhlasily s redukcí skleníkových plynů o 5 procent do roku 2012. V Haagu se ovšem vytvořila silná evropská opozice proti americkým návrhům dosáhnout svého závazku z Kjóta obchodováním s emisními úvěry a využitím propadů.

Čtyři sta metrů dlouhá a 160 cm vysoká hráz, postavená z více než 50 tisíc jutových pytlů s pískem, vyrostla včera odpoledne před haagským kongresovým centrem, kde se od pondělka koná 6. konference stran Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu (COP6). Hráz, která byla rozdělena na vnitřní část, před vchodem do kongresového centra, a vnější část, na okraji silnice souběžné s budovou, postavilo na pět tisíc aktivistů z celé Evropy, kteří se do Haagu sjeli na výzvu mezinárodní ekologické organizace Friends of the Earth International (Přátelé Země), kterou v České republice reprezentuje Hnutí DUHA.

"Ropa je energií života. Je to krev naší Země," uvedl ve svém projevu Berito Cobaria - domorodý příslušník kolumbijského indiánského kmene Uwa. V pátek 17. listopadu se před budovou Soudního dvoru v Haagu sešlo 50 českých ekologických aktivistů, zejména z organizací Nesehnutí a Hnutí DUHA, aby podpořili demonstraci, která byla jednou z doprovodných akcí 6. konference stran Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách.

Víra jaderného průmyslu v novou hlavní roli v boji proti dopadům klimatických změn se otřásá v základech. Delegace Spojených států, asi největšího zastánce energie z jádra, na 6. konferenci stran Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách v Haagu už ve středu připustila, že je ochotna o celá záležitosti otevřeně jednat. Pozici jaderné lobby nyní ještě víc nalomily výroky současného viceprezidenta USA Ala Gorea. Gore, který ještě stále má šanci stěhovat se do Bílého domu, řekl, že jádro by nemělo být použito ke snižování emisí skleníkových plynů. "Nesouhlasím s těmi, kteří místo "jaderný" říkají "čistící" nebo "oživitelný"," napsal Gore v dopisu Harveymu Wassermanovi z Jaderného informačního střediska (Nuclear Information and Resources Center) v Ohiu.

Ekologové z Hnutí DUHA se obávají, že závazky z Kjótského protokolu, na jejichž prováděcích pravidlech by se měli dohodnout účastníci klimatické konference v Haagu, zůstanou nenaplněny. Důvodem jsou záměry některých států prosazovat velmi levná opatření, kterými by se vyhnuly skutečné redukci koncentrací skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého. Lidé z Hnutí DUHA se zároveň domnívají, že nadcházející jednání jsou také pod vlivem lobbistických skupin, které zde prosazují vlastní zájmy. Nejvíce je z tohoto hlediska podle aktivistů vidět jaderná lobby, která prosadila, aby se jaderná energie jako prostředek postupu proti změnám klimatu dostala na pořad jednání. Největšími zastánci jádra budou v Haagu pravděpodobně Francie, Kanada či Japonsko, proti nim by měli vystoupit zejména země sdružené v Asociaci malých ostrovních států (AOSIS).

Mezinárodní ekologická organizace Friends of the Earth (Přátelé Země), jejíž českou pobočkou je Hnutí DUHA, chce v sobotu 18. listopadu postavit v Haagu hráz z pytlů písků. Kilometrová zeď, na jejíž stavbě by se měli podílet lidé z celé Evropy, by měla "obklíčit" celé dějiště konference. Přátelé Země tak chtějí nejvyšším světovým představitelům ukázat, co se stane, jestliže nebudou brát vážně nebezpečí klimatických změn a zejména stoupající hladiny moře. V Haagu dnes totiž začala jednání 6. konference stran Rámcové konvence OSN o změnách klimatu (COP6 UNFCCC).

V nizozemském Haagu dnes začala intenzívní jednání o realizaci Kjótského protokolu, který mimo jiné zavazuje průmyslově vyspělé země snížit emise skleníkových plynů o 5,5 procenta během příštího desetiletí. Protokol však dosud neratifikovala ani jediná z těchto zemí. "Jestliže neuděláme výrazný pokrok, sníží se podstatně schopnost národů celého světa dosáhnout svých emisních cílů," prohlásil v rozhovoru pro agenturu AP Frank Loy, šéf delegace USA v Haagu. Stávající americký prezident Bill Clinton před dvěma dny vyzdvihl význam haagského setkání. Kromě toho to byl on, kdo přesvědčoval americké kongresmany, aby přijali zákonné opatření na regulaci oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu, a tří dalších znečišťujících látek, které ve velké míře produkují tamní elektrárny, napsala včera AP. Takové opatření, které zahrnuje i definici kontrolních mechanismů vypouštěných emisí, mají už američtí zákonodárci od počátku roku takřka "na stole". Dosud se mu však, jak dále informuje AP, nijak vážně nevěnovali.

Mezinárodní ekologické organizace v dopise, adresovaném představitelům Evropské komise (EK) žádají záruky, že Evropská unie (EU) se na světové konferenci o klimatu nepřikloní k názoru, že cestou k řešení problémů klimatických změn by mohla být jaderná energie. Konference OSN o klimatických změnách začíná v nizozemském Haagu právě dnes.

Spojené státy jsou připraveny spolupracovat s jinými národy a ekonomickou cestou chtějí poskytovat pomoc při řešení znečištění atmosféry. V sobotu, dva dny před zahájením haagské konference o změnách klimatu, to prohlásil stávající americký prezident Bill Clinton. Podle něj nemůžeme čekat růžovou budoucnost, jestliže se nezačneme skutečně zabývat klimatickými změnami. Ty by podle něj mohly mít vážné důsledky pro životní prostředí a ekonomiku. "Vědecký konsensus je jasný. Země se ohřívá a je tu pádný důkaz, že jednou z příčin je lidská aktivita," řekl v sobotu Clinton ve vysílání přes internet.

Doslova diplomatickou bitvou budou celosvětová jednání o klimatických změnách, která začnou v pondělí 13. listopad u v nizozemském Haagu. Od pondělka 13. listopadu až do pátku 24. listopadu budou v Haagu jednat ministři a diplomaté ze 160 zemí, které se dosud připojili k Rámcové konvenci OSN o klimatických změnách (UNFCCC). Výsledek haagských jednání, jež jsou již šestá na této úrovni (COP6), bude klíčový pro další postup mezinárodního společenství v opatřeních proti globálnímu oteplování. "Haagská konference je pro dohody o klimatu rozhodováním buď a nebo," varuje výkonný tajemník UNFCCC Michael Zamit Cutajar.