Po sedmi letech skončil velký projekt na opětovné zavodnění šumavské krajiny LIFE for Mires (Život pro mokřady). Unikátní projekt za více než 150 milionů korun nemá podle zástupců národního parku ve střední Evropě obdoby.

Zoo Praha podepsala s kamerunským Ministerstvem lesů a fauny memorandum o další spolupráci na ochraně tamní přírody. To se týká zejména Biosférické rezervace Dja, kterou obývají kriticky ohrožené gorily nížinné, šimpanzi, sloni pralesní či luskouni. Právě v oblasti kolem tohoto chráněného území se pražská zoo významně angažuje prostřednictvím svého projektu Toulavý autobus. Minulý týden zde zástupci Zoo Praha také distribuovali množství vzdělávacích materiálů a v záchranné stanici pro primáty v Méfou poblíž metropole Yaoundé upřesňovali plán výstavby ubytovacích kapacit pro děti, které sem přijíždějí Toulavým autobusem.

Když koncem ledna roku 2015 přijelo do bývalého vojenského prostoru Milovice první stádo divokých koní, byl to nejenom začátek záchrany přírody v této biologicky cenné lokalitě, ale i důležité systémové změny v české ochraně přírody.

To, v jakém stavu jsou naše řeky a potoky, zjišťuje tým odborníků z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Získané údaje o výpustích, příčných překážkách, nevhodném opevnění či zatrubnění koryt i o jiných problémech se ukládají do databáze. Ta se stane podkladem pro plánování vhodné péče o naše vodní toky i jejich blízké okolí. Mapování se může zúčastnit každý, kdo si stáhne aplikaci HydroMAP. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ji spustila při příležitosti Světového dne mokřadů, který připadl na neděli 2. února.

Javoříčské jeskyně na Olomoucku opět potvrdily titul největšího známého zimoviště netopýrů a vrápenců na území České republiky. Při pravidelném sčítání v celém rozsáhlém systému Javoříčských jeskyní v lednu 2025 celkem 15 sčitatelů z řad ochránců přírody a jeskyňářů zastihlo a zaevidovalo 6447 kusů zimujících letounů sedmi druhů.

V posledních desetiletích v Evropě, včetně České republiky, roste počet volně žijících kopytníků. Výrazný nárůst populace byl zaznamenán nejen u původních druhů kopytníků, jako je prase divoké či jelen evropský. Nárůst početnosti vykazují také introdukované druhy, mezi které u nás patří jelen sika, daněk skvrnitý, nebo muflon. Tento trend má velmi negativními dopady na lesní porosty.

Více než 5 300 budek pro dutinové pěvce a dravce i menší sovy nechávají v Jizerských horách za půl milionu korun každoročně vyčistit, opravit a monitorovat Lesy České republiky. Projekt spolufinancuje Liberecký kraj i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Mezinárodní výzkumný tým vedený vědci Botanického ústavu AV ČR zveřejnil výsledky studia diverzity lišejníků, které kombinovalo analýzu environmentální DNA (eDNA) s tradičními taxonomickými průzkumy. Díky této inovativní metodě se významně zlepšilo poznání českých lišejníků. Bylo nalezeno 43 druhů nových pro Českou republiku, 12 zcela nových pro vědu a objeveny 2 nové rody.

Česká botanická společnost vyhlásila rostlinou roku 2025 starček úzkolistý (Senecio inaequidens), invazní druh pocházející z jižní Afriky. Tento žlutě kvetoucí druh je ale hrozbou pro naši přírodu. Botanici Správy KRNAP jej zaregistrovali už i v Krkonoších.

Správa Krkonošského národního parku společně s Ministerstvem životního prostředí udělala v roce 2024 další významný krok k ochraně jedinečné přírody Krkonoš. Díky prostředkům z Národního programu Životní prostředí, který spravuje Státní fond životního prostředí České republiky (SFŽP ČR), bylo vykoupeno více než 11 hektarů pozemků na území národního parku a jeho ochranného pásma. Celková investice dosáhla 3 035 340 korun.