Třívrstvý pytel na brambory Zembag, který umožňuje dlouhodobě skladovat brambory při pokojové teplotě, představili na budějovickém agrosalonu Země živitelka vědci z České zemědělské univerzity (ČZU). Ročně jich lidé s postižením v chráněných dílnách vyrobí několik tisíc, nově se bude prodávat i v Německu. Vědci teď zkoušejí vyvinout podobný sáček na česnek. Pytel vznikl náhodou, když vědci testovali účinnost silic proti plísním a houbovým chorobám, řekl ČTK Matěj Božik z vědeckého týmu.

V programu na výměnu kotlů za ekologičtější je v Libereckém kraji k dispozici ještě přes 30 milionů korun, původně to bylo 108 milionů. Příjem žádostí skončí ve středu, informoval mluvčí kraje Jan Mikulička.

Výrobci tepelných čerpadel rozšiřují své výrobní kapacity. Reagují tak na zvýšený zájem o tepelná čerpadla, který je vyvolán obavami z nedostatku plynu a rostoucích cen energií, informovala Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTČ), která odhaduje, že letos vzrostou meziročně prodeje až o 50 procent. Loni byly prodeje rekordní, vzrostly o čtvrtinu na více než 30 000 instalací.

Prudce rostoucí ceny energií letos zdražily pěstitelské pálení, jelikož účty za plyn a elektrickou energii tvoří hlavní část provozních nákladů palíren. Například pěstitelská pálenice v Samotiškách u Olomouce zvýšila cenu vypálení litru stoprocentního alkoholu o 20 korun. "Přiblížila se 400 korunám. Litr padesátiprocentního alkoholu tak stojí nějakých 200 korun," řekl ČTK majitel pálenice v Samotiškách Josef Jašek.

Zákazníci stravovacích zařízení si čím dál častěji přinášejí vlastní krabičky na odnos jídla. Reakce podniků na tento trend se různí. Někteří zásadně odmítají přijímání vlastních krabiček s poukázáním na hygienické požadavky, jiní vyhoví zákazníkům bez sebemenšího zaváhání. Jaká jsou pravidla a jaké se reálně nabízejí možnosti pro odnos pokrmů? Mají restaurace povinnost přijímat od zákazníků jejich z venku přinesené krabičky?

Návrh na snížení teploty v budovách je správný krok, už pokles teploty o jeden stupeň ušetří šest procent energie na vytápění. ČTK to dnes sdělil Jiří Koželouh z ekologické organizace Hnutí Duha v reakci na návrh vyhlášky ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), aby se v případě nedostatku paliva v teplárnách budovy vytápěly méně. Cílem je reagovat na případný výpadek dodávek plynu a dosáhnout úspor. Podle Lukáše Hrábka z Greenpeace by však bylo pozdě snižovat teplotu, až když nastane nouze o palivo.

Při řešení náhrad za některé jednorázové plastové výrobky, je třeba dát přednost opakovatelně použitelným materiálům, kdekoliv je to možné. Jednorázové papírové či dřevěné věci nejsou ekologické. ČTK to řekli Hynek Beneš z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR (ÚMCH AV) a Ivo Kropáček z ekologické organizace Hnutí Duha. U bioplastů je pak podle expertů problém v tom, že se efektivně rozloží jen za určitých podmínek. Zákaz některých jednorázových plastových výrobků ve středu projedná Senát. Týká se třeba příborů, talířů, brček, vatových tyčinek či tyček na uchycení balonků, nápojových kelímků z polystyrenu a výrobků z oxoplastu.

Podíl české zeleniny a ovoce na pultech se podle prodejců liší během roku v závislosti na úrodě. Dovoz obchodníci využívají u plodin, které se v Česku nepěstují nebo v daném roční období nejsou dostupné. Dlouhodobým cílem je ale podpora místních producentů a rozšiřování nabídky českých potravin. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) ve čtvrtek na twitteru obchodníky vyzval k upřednostnění české produkce.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) vyzval obchodníky, aby do své nabídky zařadili větší množství potravin z domácí produkce. Poukázal na to, že v obchodech se často objevují totožné produkty dostupné od domácích producentů dovezené ze zahraničí. Uvedl to v dopise zveřejněném na twitteru, který podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého odeslal generálním ředitelům obchodních řetězců. Ovocnářská unie ČR obchodní řetězce v tomto ohledu kritizuje. Většina potravinářských řetězců působících na českém trhu podporu českých producentů dlouhodobě deklaruje.

Kuřata, která stěží unesou vlastní nohy a pod náporem mohutných těl se jim lámou kosti. Často umírají hladem či žízní. Takhle to podle záběrů zveřejněných v pondělí na sociálních sítích spolku OBRAZ – Obránci zvířat vypadá v standardních českých chovech kuřat na maso.