V senátu se bude ve středu projednávat mimo jiné novela plemenářského zákona (senátní tisk č. 35), ve které je i nenápadný paragraf, že „k plemenitbě včel mohou být využívána pouze plemenná včelstva nebo sperma včely medonosné kraňské“. Cokoli zavánějící omezením diverzity je mi vždy podezřelé, tak jsem se trochu pídil po podrobnostech.

V posledních dnech se objevují informace o tom, že v Antarktidě hrozí odlomení velké části jednoho z ledovců. Odlamování ledových ker od čel šelfových ledovců je jedním z hlavních a zároveň běžných procesů, kterým šelfové ledovce v Antarktidě ztrácejí svoji hmotu.

Ministerstvo životního (MŽP) prostředí připravilo Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který předkládá k projednání vládě. Už od první fáze, tedy od ledna 2016, se zaměstnanci Ministerstva zemědělství (MZe) účastnili meziresortních jednání, jejichž cílem bylo najít co nejúčinnější opatření k ochraně před následky sucha. Většinu z přibližně padesáti připomínek, které MZe k materiálu mělo, se ve shodě s MŽP podařilo vyřešit, zůstává pouze 5 rozporů, kdy je postoj MZe a MŽP rozdílný. To je u takto komplexního materiálu pochopitelné. Přesto Hnutí Duha kritizuje Ministerstvo zemědělství a podsouvá mu, že trvá na postupech, které směřují proti přírodě.

Ministr zemědělství Marian Jurečka se veřejně postavil za šetrná, přírodě blízká lesní a vodní opatření v plánu adaptací na změnu klimatu a dal tak za pravdu Hnutí DUHA. Prohlásil: „Aktivity hnutí DUHA, tedy přírodě blízká opatření, zcela podporuji a jsem rád, že společnými silami bojujeme za naši lepší krajinu, vody a lesy“. Ministr to řekl v reakci na kritiku svého úřadu při vládním schvalování adaptačního plánu na změny klimatu. Přečtěte si reakci ministerstva zemědělství.

Západní varianta středočeské dálnice D3 má pro dotčený region v nepřijatelném časovém horizontu a za přemrštěnou cenu několik nejasných přínosů a mnoho jasných nevýhod.

Pokud vás zajímá, jak výběrem jídla ovlivňujeme planetu, v lednu a únoru budete mít unikátní příležitost se dozvědět víc. V rámci online festivalu můžete shlédnout 12 dokumentárních filmů z Francie, Belgie, Itálie, USA, Slovenska a dalších zemí.

Výše uvedené jsem slyšel na vlastní uši z nahrávky, kterou mně kamarád poslal e-mailovou poštou. Vyslovil ji prezident České republiky Miloš Zeman v sobotu 17. prosince 2016 při slavnostním otvírání posledního úseku dálnice D 8 – úseku „Lovosice - Řehlovice“. Neuvedl, že vede přes jedinečnou Chráněnou krajinnou oblast České středohoří, kde zákon výstavbu nových dálnic zakazuje. Neuvedl též, že vede úzkou šíjí mezi čtyřmi velkými sesuvnými územími v délce asi tří kilometrů z kilometrů patnácti, kterými přetíná v rozporu se zákonem i s dobrými mravy chráněnou krajinnou oblast. Pan prezident před početným davem motoristů, zvědavců a papalášů včetně saského premiéra vysvětloval, proč zprovozňovaný poslední úsek dálnice D 8 má zpoždění 15 let a pětinásobné náklady.

Níže reagujeme na popis přístupu organizace FSC (Forest Stewardship Council) - certifikační systému lesů - k ilegální těžbě v Rumunsku respektive k FSC certifikaci firmy Holzindustrie Schweighofer (HS) v článku Jakuba Málka.

Zapomeňte na dlouze připravované dokumentární filmy, které vám podsouvají zvířecí příběh. Díky pokroku a dostupnosti techniky, máme možnost sledovat skutečné záběry skutečných zvířat ve skutečném čase. Stačí zapnout online webkameru a vidíte klubající se orlí mládě, dospělé jeleny u krmelce, přenos šelem ze zoo a mnoho dalších.

Rumunsko se hned po Rusku pyšní největší zásobou panenských lesů v Evropě. Čistě v rámci kontinentu v něm leží dvě třetiny všech zbývajících pralesů Evropské unie, které zároveň obsahují největší množství buku. Tyto oblasti jsou též hostitelem největších populací medvěda hnědého, vlka evropského a také rysa ostrovida. Dlouhodobým environmentálním problémem těchto lesů je nelegální těžba, která poslední zbytky pralesů a živočišné a rostlinné druhy v nich nenávratně maže z povrchu světa.