Článek „Fotokomentář: Krkonoším nejvíc škodí jejich hospodáři“ autorů Křížkové a Šobotníka, uveřejněný v pátek na serveru Aktualne.cz, obsahuje nejen nepřesnosti a polopravdy, ale zcela zřejmé a záměrné lži, které zřejmě mají za cíl očernit snahy a práci Správy KRNAP a zviditelnit pisatele článku. V Krkonošském národním parku nepěstujeme smrkové monokultury, turisté nemají zakázán vstup na místa, kam jezdí traktory, a holoseč byla v zdejších lesích udělána naposledy v roce 1995.

Přemlouvat prezidenty a premiéry, aby se sjeli na summit o nepříjemném globálním tématu, z kterého nekouká žádný jasný úspěch, je vždycky nevděčná práce. Tím spíš, že jejich diplomaté už přes pět let mezinárodní klimatickou debatu nemohou pohnout kupředu. Podobná mobilizace před summitem v Kodani skončila víceméně fiaskem. Pan Ki-mun navíc státníky vyzval, ať s sebou do New Yorku přivezou nové peníze pro chudší země a ambicióznější závazky k omezování skleníkových plynů.

Bylo tam horko. Horko a dusno. Horko a dusno a spousta mravenců, komárů a včel. Ale zato jsme měli tu nejkrásnější koupelnu na celém světě – čistou přečistou říčku Sekelam plnou krásných a hlubokých koupacích tůní, sem tam s želvou nebo s vodopádkem.

Dochází k proměně chování spotřebitelů v případě výběru a využívání moderních mobilních přístrojů. V minulosti si lidé volili své mobilní telefony či notebooky tak, aby jim co nejdéle sloužily. Dnes již s dlouhodobým užíváním nepočítají. Tomuto přístupu nahrávají samotní výrobci, kteří u nových modelů přístrojů často neumožňují výměnu baterie. Přitom akumulátor při každodenním využívání do dvou let ztrácí svou původní kapacitu. Zvýšená spotřeba, a tedy i výroba elektronických zařízení, však ohrozí životní prostředí a lidské zdraví.

První díl seriálu Obec 21. století, který seznamuje s problémy, povinnostmi a možnostmi, které obce v současnosti mají. Seriál má sloužit především jako rádce pro starosty, kterým není život v jejich obci lhostejný, a chtějí se přičinit k rozvoji své obce v obec moderní doby. První díl je věnován odpadům. Co musí obec dodržovat, jaké má možnosti řešit nakládání s odpady a mnoho dalších užitečných rad.

Mezi nejčastější příčiny vzniku povodní v Evropě patří jarní tání sněhu, silné přívalové a vydatné dlouhotrvající deště. Nejméně předvídatelné a tím i velmi nebezpečné jsou ty, které vznikají jako následek krátkých, ale velmi intenzivních přívalových dešťů, povodně, které se objevují náhle, pouze třeba během několika málo desítek minut – povodně bleskové. Často vzdouvají hladiny malých vodních toků, ale do lidských sídel mohou vnikat i vzedmutou vodou s částmi substrátu z výše položených polí. Ve většině případů bývají jejich účinky devastující.

Po vzoru vyspělých zemí v oblasti ochrany přírody (Rakousko, Švédsko, Kanada, ...) je jedním z nástrojů Ministerstva životního prostředí v rámci dlouhodobé strategie ČR z hlediska šíření osvěty a budování pevného vztahu člověka k přírodě program návštěvnických center "Domy přírody".

Odpadky všeho druhu, plastové lahve, krabičky od cigaret, na každém kroku cigaretové nedopalky igelitové tašky, mikrotenové sáčky, prostě zasviněné životní prostředí kam se oko podívá.

Je šest ráno a budík hlasitě zvoní. Oznamuje čas krmení. Oblékám nejčistší tričko zašpiněné od sunaru a připravuji lahvičky. Celá záchranná stanice rázem ožije s pocitem, že právě to či ono zvířátko dostane najíst dřív. Po dokrmení mláďat a pacientů ve vnitřních prostorách nachystám krmení pro trvalé handicapy, tedy zvířata, která pro následky vážného zranění anebo z důvodu ochočení již nemohou být vypuštěna zpět do přírody. Pak zase následuje krmení mláďat, které se opakuje až do večera a přes noc.

Evropa je zdaleka největším dovozcem fosilních paliv na světě. Nedávný vývoj na Ukrajině, v Sýrii a Iráku opětovně ukázal, jak moc je naše ekonomika zranitelná vůči prudkému nárůstu cen, vnějším energetickým šokům a přáním jiných vlád.