Jedním ze stěžejních témat médií v posledních dnech a týdnech je nezvládnutý fotovoltaický boom a jeho důsledky na cenu elektřiny pro konečné spotřebitele.

Omlouvám se čtenáři, že následující text nebude moc čtivý, neboť se pravdy o chystaném zdražení elektřiny hodlá dobrat prostřednictvím mnoha čísel.

Za předpokladu, že v letošním roce bude instalováno 1200 MWp nových elektráren, dojde ke stagnaci spotřeby a stagnaci ceny silové elektřiny. V příštím roce bude podíl na příspěvku na podporu OZE, KVET a DZ 0,29 Kč/kW.h, což je asi o 0,23 Kč/kW.h více než v letošním roce. V těchto nákladech je uvažován rozdíl mezi výkupní cenou elektřiny z fotovoltaiky a cenou silové elektřiny na burze (Peak Load) (ERÚ uvažuje cenu zeleného bonusu). Nejsou ale uvažovány zvýšené náklady na systémové služby (odhady ČEPS jsou nadhodnocené) .

Náměstek ředitele správy KRNAPu Jakub Kašpar se zapojil do debaty o argumentech ochrany přírody (článek Jak s tou klečí aneb Jsou ochranáři mešuge?). Klade přitom obecné otázky, které (jak aspoň věřím), má většina čtenářů Ekolistu už dávno zodpovězeny.

Již několikáté nedělní odpoledne bylo 26. září v nedělních otázkách Václava Moravce věnováno problematice „strašlivých“, „korupčních“, „české rodiny do morku kosti vysávajících“ atd. fotovoltaických elektráren. Již nejméně jedno desetiletí známí zastánci dovozu jádra a plynu z Ruska i odjinud a rozšiřování těžby hnědého uhlí před národem mudrovali nad tím, jak zastavit a nejlépe rovnou kriminalizovat výrobu elektrické energie z domácích, čistých a ekologických obnovitelných zdrojů energie.

Tímto článkem podávám žalobu na přerovskou pobočku Povodí Moravy pro úmyslné poškozování životního prostředí města Přerova a tím i zhoršení podmínek pro zdraví obyvatel našeho města.

Tomáš Feřtek ve svém článku "Milí kamzíci, proč nežerete kleč a vejmutovku?" (Ekolist.cz, 21. 9. 2010) vcelku přesně vystihl rozpaky, které cítí řada lidí z rozdílných přístupů k ochraně přírody v různých lokalitách – ať už jde o národní parky nebo jiná chráněná území. A taky z argumentů, které ochrana přírody používá. Jde o dlouhodobou bolest ochrany přírody v České republice, Krkonošský národní park nevyjímaje.

Vážený pane poslanče/Vážená paní poslankyně,

obracíme se na Vás kvůli malé novele zákona o ovzduší, o které bude Poslanecká sněmovna hlasovat na této či příští schůzi.

Znečištění ovzduší na mnoha místech – na Ostravsku, Mostecku, v Praze a jinde – soustavně poškozuje zdraví, zejména u dětí, starších lidí či alergiků. Smog na Ostravsku letos v zimě čtyři- až osmkrát překračoval hranice, které lékaři považují za únosné. 43 % procent lidí v České republice žije v místech, kde je ve vzduchu více rakovinotvorného benzo(a)pyrenu, než dovolují hygienické limity.

Povodně jsou v poslední době velmi diskutovaným tématem. Zatím není zcela prokázané, zdali se skutečně jedná o zvýšení počtu povodní či o běžný statistický jev – na to bohužel máme stále krátkodobá pozorování. Co ale jasné je, že povodně ať už ve větší či menší intenzitě zde jsou, byli a budou a my se s nimi musíme naučit žít.

Velká voda a sucho patří do střední Evropy. Počasí na území Čech, Moravy a Slezska se vždy vyznačovalo proměnlivostí a projevy jeho nestálosti doprovází člověka na tomto území odnepaměti. Dny sušší a teplejší se střídají s chladnějšími dny dešťovými. Střídání není zcela pravidelné a tak jsou některé roky v průměru teplejší, jiné chladnější, v některých letech prší více a v jiných méně.