Jaroslav Foldyna: Ekologické spolky mají mít účast na povolování výstavby, ale neměly by výstavbu nepodloženě blokovat

Povolovací procesy v České republice, zejména jejich délka a nepředvídatelnost, se v poslední době stávají zásadním problémem pro zahraniční investory, kteří se rozhodují o umístění investice na našem území. Délka povolovacích procesů je v současné době v porovnání s okolními státy, které jsou našimi konkurenty v rozhodování o umístění investice, prakticky dvojnásobná a stáváme se v tomto směru nekonkurenceschopnými a to především u tzv. hightech investic, kde jsou, vzhledem ke složitosti investic, použití nových, v mnoha případech neověřených technologií, povolovací procesy, zejména s ohledem na ochranu veřejného zájmu velmi složité.

Byl novelizován zákon 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí (novelizace č. 298/2016 Sb.), který vedle toho, že tento zákon uvedl do souladu s legislativou Evropské unie, i dostatečně ochraňuje tzv. veřejný zájem a umožňuje účast veřejnosti na posuzování vlivu staveb na životní prostředí. Pozměňovací návrh, který jsem spolu s Františkem Adámkem předložil a který doplňuje a legislativně upravuje pozměňovací návrhy, které již byly přijaty výbory pro veřejnou správu a výborem hospodářským, pak omezují vstup spolků do dalších částí stavebního řízení, zejména do povolovacích procesů tzv. podřízených staveb, kde se dnes otevřel prostor pro další neoprávněné prodlužování stavebních a povolovacích procesů.

Přijetím těchto pozměňovacích návrhů, ve spojení s pozměňovacími návrhy výše uvedených výborů, dojde k přiblížení stávající legislativy ČR k praxi ostatních států Evropské unie a bude tak zvýšena konkurenceschopnost České republiky při získávání zahraničních investic.

Dosavadní právní úprava dotýkající se povolování stavebních záměrů v České republice byla ovlivněna snahou napravit transpoziční deficit vůči směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU („Směrnice“), který České republice vytkla Komise formálním upozorněním ze dne 25. dubna 2013. Související změnou zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí („zákon EIA“), byla významně posílena práva veřejnosti, a to zejména procesní práva právnických osob, jejichž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví („environmentální spolky“). Mohou vstupovat i do řízení, jejíchž předmětem jsou záměry, které nemají žádný relevantní dopad na životní prostředí a napadat vydaná rozhodnutí i bez toho, aby se jakýmkoliv způsobem účastnily na předchozích řízeních.

Environmentálním spolkům jsou tak přiznána širší práva než ostatním účastníkům příslušných řízení. Nejedná se ovšem o zajištění minimálního rozsahu práv, která mají být veřejnosti, resp. dotčené veřejnosti, dle požadavků práva EU zaručena tak, aby byla zároveň zachována možnost žadatele získat příslušná povolení k výstavbě v souladu se zákonem. Naopak, podobná úprava nemá v mnoha ohledech v okolních zemích obdoby. Pro žadatele tento stav navíc zakládá právní nejistotu a zasahuje také do ústavního principu rovnosti účastníků, což je v právním státě nepřípustné. V okolních zemích mohou environmentální organizace napadat vydaná rozhodnutí pouze za předpokladu, že byly účastníky řízení a že se jedná o řízení, jehož předmětem je záměr, který může mít významný vliv na životní prostředí a tento vliv je v rámci daného řízení posuzován.

Rovněž dle Směrnice se za účinnou účast veřejnosti na přijímání rozhodnutí považuje umožnit veřejnosti vyjádřit své názory a obavy, které mohou být pro tato rozhodnutí podstatné, a těm, kdo rozhodují, umožnit vzít tyto názory a obavy v úvahu v co nejčasnějších fázích řízení. Jak je to v sousedních zemích?

Spolková republika Německo

Aby byla environmentální organizaci přiznána určitá práva v rámci řízení týkajících se povolování staveb, musí naplnit podobné podmínky, jaké stanovuje i český zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, tj. věnovat se ochraně životního prostředí na dlouhodobé bázi, zaměřovat se na celé území státu, existovat alespoň po dobu tří let a po celou tuto dobu splňovat uvedené podmínky, zajistit řádné plnění cílů organizace zejména její velikostí a počtem členů a musí se jednat o neziskovou organizaci.

Ani splnění těchto podmínek nicméně nezaručuje environmentálním organizacím v Německu tak rozsáhlá práva, jaká jsou přiznána environmentálním spolkům dle českých předpisů. Připuštění účasti environmentálních organizací na povolování stavebních záměrů v Německu záleží na právní úpravě konkrétní spolkové země. Nicméně ve většině spolkových zemí má environmentální organizace za určitých podmínek pouze právo být slyšena v řízení před správním úřadem předtím, než příslušný úřad udělí výjimku z pravidel dle předpisů o ochraně životního prostředí. V tomto případě může environmentální organizace následně napadnout u soudu pouze případný nesoulad vydaného stavebního povolení s předpisy na úseku ochrany životního prostředí. Tímto rozsahem je omezeno i posuzování vydaného stavebního povolení ze strany soudu, k jiným důvodům soud nepřihlíží.

Jinak obecně platí, že pouze osoby mající určitá práva k dotčeným pozemkům (např. sousedé) a obce mohou napadnout vydané stavební povolení. Ve fázi územního plánování, tedy ještě před vydáním územního plánu, který by reguloval způsob využití vymezeného území, se může objevit požadavek posoudit vliv záměru na životní prostředí dle německého zákona o posuzování vlivu na životní prostředí. V této fázi se environmentální organizace považují za účastníky správního řízení a jsou tudíž oprávněné napadat hmotnou i procesní stránku jakýchkoliv rozhodnutí v oblasti posuzování vlivu na životní prostředí. Rozhodnutí týkající se posouzení vlivu na životní prostředí může environmentální organizace napadnout u soudu ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy se o vydání rozhodnutí dověděla nebo měla dovědět. Za předpokladu, že projekt neporušuje právní předpisy, má developer vymahatelné právo získat pro svůj projekt stavební povolení. Toto vyplývá z ústavního principu na ochranu vlastnictví.

Rakouská republika

V Rakousku jsou účastníky správního řízení žadatel a sousedé za předpokladu, že rozhodnutím v daném řízení může být zasaženo do jejich subjektivních veřejných práv. Environmentální organizace se obecně pro účely správního řízení nepovažují za subjekty, které by mohly být rozhodnutím příslušného úřadu dotčeny na svých právech. Mohou se účastnit pouze řízení dle zákona o posuzování vlivu na životní prostředí a vznášet námitky, případně také řízení o vydání integrovaného povolení (IPPC), a nemusí pro to splňovat žádné specifické podmínky. Napadat rozhodnutí správních úřadů před správními soudy jsou oprávněni pouze sousedé. I navzdory určitým nuancím právních úprav jednotlivých spolkových zemí Rakouska je pro úpravu postavení environmentálních organizací pro všechny spolkové země společným standardem, že environmentální organizace nemají možnost jakýmkoliv způsobem napadnout rozhodnutí vydaná v řízení o vydání stavebního povolení. Veškeré environmentální aspekty jsou v těchto řízeních na zvážení příslušného úřadu.

Polská republika

Dle polského správního řádu je účastníkem správního řízení osoba, jejíž právní zájem nebo právní povinnost jsou předmětem řízení nebo osoba, která požaduje, aby správní orgán zasáhl v souvislosti s jejím právním zájmem nebo právní povinností. Účastníky řízení o vydání stavebního povolení jsou dle polského stavebního zákona typicky osoby mající určitý vztah k nemovitostem, které jsou umístěné na území dotčeném předmětným záměrem. Zejména jde o vlastníky, investory a další osoby, jež dané nemovitosti užívají nebo spravují.

Kromě těchto subjektů se mohou některých typů správního řízení účastnit nebo požádat o jejich zahájení také environmentální organizace buď jako účastník řízení nebo osoba disponující podobnými právy, a to za podmínky, že prokážou svůj právní zájem. Není zde rozhodující, zda těmto subjektům zákon přiznává právní osobnost.

Environmentální organizace nemají bez dalšího právo účastnit se správního řízení, ve kterém se vydává stavební povolení. Nicméně pokud se v průběhu tohoto správního řízení zjistí, že je potřeba opětovně provést posouzení vlivu záměru na životní prostředí, mohou do řízení vstoupit také environmentální organizace. V takovém případě mají rovnocenná práva jako účastníci řízení a jsou oprávněny mj. napadat prvoinstanční rozhodnutí před správním úřadem vyšší instance, jakož i podat odvolání ke správnímu soudu proti rozhodnutí vydanému ve druhé instanci. Pokud se jedná o záměr, který bude mít nebo může mít významný vliv na životní prostředí, je pro získání stavebního povolení nezbytné získat nejprve „rozhodnutí o podmínkách životního prostředí“. Za určitých okolností musí tomuto rozhodnutí předcházet posouzení vlivu záměru na životní prostředí. V takovém případě se řízení, ve kterém se vydává „rozhodnutí o podmínkách životního prostředí“, mohou standardně účastnit i environmentální organizace a disponují přitom mj. právy uvedenými výše.

Právní úprava v České republice

V největší míře přiznává práva environmentálním organizacím zákon EIA. Práva zasahovat do řízení mají dle zákona EIA právnické osoby, které splňují následující podmínky:
• jejich předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, • jejich hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, a
• vznikly alespoň 3 roky před dnem zveřejnění informací o navazujícím řízení, případně před dnem vydání rozhodnutí o tom, že záměr nebude posuzován z hlediska zákona EIA.

Pokud právnická osoba naplní výše uvedená kritéria, má dle zákona EIA právo domáhat se žalobou zrušení rozhodnutí vydaného ve zjišťovacím řízení o tom, že záměr nebo jeho změna nebudou posuzovány podle zákona EIA nebo i rozhodnutí vydaného v navazujícím řízení, tj. v řízení územním i stavebním. Nemusí být ani účastníkem příslušných řízení, i když dle zákona EIA se environmentální spolek může stát účastníkem územního řízení, pokud se podáním písemného oznámení přihlásí správnímu orgánu, který navazující řízení vede, do 30 dnů ode dne zveřejnění informací o zahájení řízení, a to v případě že se jedná o záměr, u něhož územnímu řízení předcházelo posuzování jeho vlivu na životní prostředí dle zákona EIA. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu („stavební zákon“) umožňuje environmentálním spolkům stát se účastníky stavebního řízení za podmínky, že ve stavebním řízení mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a jejich námitky nebyly a nemohly být řešeny v územním řízení.

Dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách („vodní zákon“) může mít občanské sdružení postavení účastníka řízení vedeného podle vodního zákona, s výjimkou stavebních řízení vedených vodoprávním úřadem a řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona EIA, jestliže písemně požádá o postavení účastníka řízení do osmi dnů ode dne sdělení informace o zahájení správního řízení vedeného podle vodního zákona. Účastnit se správního řízení, včetně řízení podle stavebního zákona, při němž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny („ZOPK“) je oprávněno občanské sdružení resp. spolek, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny, pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno.

Také zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci („zákon IPPC“) uvádí mezi subjekty, které jsou vždy účastníky řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona IPPC i občanské sdružení, resp. spolek, jehož předmětem činnosti je prosazování a ochrana veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů, tj. i ochrana životního prostředí, Zákonná úprava povolování staveb v České republice v zásadě připouští účastenství environmentálních spolků jak v řízeních dle zákona EIA, vodního zákona a ZOPK, tak i v územním a stavebním řízení. Environmentální spolky se dle zákona EIA mohou domoci i zrušení již vydaného územního rozhodnutí nebo stavebního povolení, a to aniž by byly účastníky příslušných řízení nebo se jakýmkoliv způsobem v předchozích řízeních k předmětnému záměru vyjadřovaly.

Cílem návrhu zákona je zajistit pro environmentální spolky možnost účinné účasti na procesech povolování záměrů, jež mohou mít významný vliv na životní prostředí, za současného respektování principu rovnosti účastníků a zabránění nadměrným a nepodloženým blokacím výstavby a potencionálního ekonomického rozvoje.

---

reklama

---