Novou kometu zpozoroval v noci ze 24. na 25. prosince 2024 vědec Martin Mašek z Fyzikálního ústavu AV ČR nad západním obzorem v Argentině. Dalekohled přitom ovládal online z Liberce. Jde tak o první český objev komety, při kterém pozorovatel nebyl v observatoři fyzicky přítomen, a zároveň je prvním českým objevem z jižní polokoule. Nad naším obzorem se kometa objeví až na přelomu února a března.

Český tým astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného průlomu v porozumění chování černých děr. Vědci v mezinárodní spolupráci publikovali dvě studie, které poskytují nové pohledy na chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Černá díra o hvězdné hmotnosti v takové soustavě přitahuje hmotu ze svého hvězdného souputníka a vzniká kolem ní tzv. akreční disk. Na pólech černé díry pak může hmota ze systému unikat směrem ven v podobě vysokoenergetických výtrysků.

Moderní technologie oživují informace skryté v historických exponátech. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR dosáhli průlomových objevů díky analýze DNA z muzejních vzorků starých více než 150 let. Například určili, kam na evolučním stromu patří tajemný africký rod savců a přiřadili správná jména malým šplhavým myškám. Jejich výzkum potvrzuje globální význam české vědy v analýze staré DNA a její přínos k ochraně biologické rozmanitosti.

Dvojice mladých samců tučňáka brýlového původem z Amsterdamu adoptovala v SAFARI PARKU mládě. Ve stejnopohlavním svazku žijí již druhou sezónu. Dvojice dostala do péče vajíčko od páru, který snesl vejce dvě. Mládě vyseděli a odchovali. Jejich rodičovská role skončila a před malým tučňákem je složité období osamostatnění. Pozoruhodný příběh se svým vyvrcholením jako pohádka strefil do období Vánoc.

Na konci roku Calla již tradičně provádí v přírodovědně zajímavých pískovnách zásahy, které mají podpořit biologickou rozmanitost a zlepšit podmínky pro ohrožené druhy. Letos přišla řada na obnovu tůní v Pískovně Ledenice a v Pískovně u Žemličky poblíž Hluboké u Borovan.

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) právě před rokem rozjížděl kampaň na záchranu lokality Na Skřivánku nedaleko Jihlavy. Na výkup téměř 8 ha zdejších, převážně mokřadních ploch potřeboval shromáždit 3,5 milionu Kč. Díky stovkám dárců se to povedlo. ČSOP pozemky koupil a během roku na nich provedl rozsáhlé biologické průzkumy. Ty potvrdily, že jde o přírodovědně velmi významnou lokalitu. Díky velké podpoře dárců se v nejbližší době ČSOP vykoupí i sousedící cenné pozemky.

Nevím proč tomu tak je, ale v úterý 17. 12. 2024 to u nás na Záchranné stanici v Plzni vypadalo tak, že tradiční předvánoční shon, únava, soustředění se a pozornost se promítly i do životů některých našich zvířecích pacientů.

Celkem čtrnáct druhů dravců (z toho dvanáct chráněných) zaznamenali ornitologové na území chráněné krajinné oblasti Jeseníky při letošním průzkumu. Koordinovala ho Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Osm ornitologů pozorovalo ptáky na sedmdesáti předem vytipovaných místech. Při práci strávili v terénu více než 280 hodin. Tak rozsáhlé sledování dravců v CHKO Jeseníky proběhlo poprvé.

Fotopasti se běžně používají spíše jako metoda k pozorování savců. Dají se ale využít i k monitoringu ptáků jako doplněk k tradičním metodám, díky fotopastem mohou pozorovatelé o ptactvu zjistit podrobnější informace, jako je například frekvence krmení mláďat nebo složení potravy u dravců. Vědecký tým z Agronomické fakulty se zaměřil na zkoumání ptactva pomocí fotopastí ve členité krajině Lomnicka. Srovnávali zde tuto okrajovou metodu s metodami tradičními.

Již od roku 2022 se Plzeňský kraj intenzivně věnuje projektu Zdravá krajina. Jeho cílem je připravit krajinu na budoucnost a klimatické změny, které nás čekají. Proč je to potřeba? Měnící se klima, ztráta přirozeně fungující říční krajiny, omezená schopnost krajiny zadržet vodu, ztráta heterogenity a biodiverzity, eroze a degradace zemědělské půdy. To jsou pro nás aktuální problémy, na které je potřeba reagovat. Proto se Plzeňský kraj rozhodl prostřednictvím projektu Zdravá krajina řešit adaptaci krajiny na změnu klimatu.