Na chovatele ovcí a koz se zaměřuje start-up Festada, který vznikl na Mendelově univerzitě a nyní se rozšiřuje do zahraničí. Od března vstoupil na slovenský trh, oznámil ČTK mluvčí univerzity Filip Vrána. Festada nabízí funkční evidenci stád. Dominika Sokolová, která dříve uspěla v soutěži o nejlepší studentský podnikatelský plán, chce dokázat, že chov ovcí a koz není jen okrajová záležitost, ale odvětví, které by se mělo podporovat a vymanit ze stínu velkých hospodářských zvířat.

Do botanické zahrady v pražské Troji loni zavítalo asi 315 000 návštěvníků. Zahrada byla pro návštěvníky kvůli pandemii covidu-19 v zemi a souvisejícím vládním nařízením část roku uzavřena. Počet návštěvníků je přesto srovnatelný s počtem osob, které zahradu navštívily v roce 2016, kdy byla otevřena po celý rok. Proti roku 2020, kdy návštěvnost rovněž ovlivnil koronavirus, přišlo loni zhruba o 120 000 lidí více, sdělila mluvčí zahrady Michaela Bičíková. Dosud nejvíce lidí botanickou zahradu hlavního města navštívilo v roce 2019, a to 376 287 lidí.

Kresby i fotografie zobrazující, co rostliny skrývají v podzemí, představuje nová výstava Akademie věd ČR (AV). V pražské Galerii Věda a umění si lidé prohlédnou také rozsáhlý model přibližující život pod povrchem louky. Výstava připomíná 60. výročí založení Botanického ústavu AV.

Kabinet schválil návrh novely nařízení vlády, která mimo jiné upravuje přípustné limity olova a kadmia při produkci ovoce a zeleniny či mění podmínky dotací pro včelaře. Vyplývá to z výsledků jednání na stránkách vlády. Novela je nutná i pro získávání dotací z druhého pilíře Společné zemědělské politiky EU.

Pálení rostlinného odpadu v otevřených ohništích extrémně znečišťuje ovzduší. Potvrdilo to měření, které si objednal Jihomoravský kraj. Průměrné hodnoty byly u některých látek během pálení vyšší až 350násobně, uvedla mluvčí kraje Alena Knotková. Kraj na základě výsledků zpracuje pro obce metodickou pomůcku, jak spalování odpadních rostlinných materiálů regulovat.

Po mnoha letech rušení zahrádkářských kolonií, na jejichž pozemcích vznikají bytové a rodinné domy, nechá vedení Brna prověřit možnosti vzniku nových kolonií. Město chce podpořit jak budování klasických zahrad, tak komunitních zahrad, které by měly vznikat společně s novými parky. Tento týden kvůli tomu město podepsalo memorandum s Českým zahrádkářským svazem a obě strany si nastavily principy spolupráce, řekl novinářům náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL). V budoucnu už se nemají místo zahrad stavět byty a domy, i tak mohou některé zaniknout.

Nový projekt australských vědců zkoumá, zda by mohla lidská moč sloužit jako levný a udržitelný zdroj hnojiva pro květiny a trávníky v městských parcích. Píše o tom britský deník The Guardian, podle kterého může studie ukončit splachování hodnotných výměšků do kanálu.

Sedmina klecových chovů drůbeže se loni předělala na neklecové. V rozhovoru s ČTK to řekl místopředseda Českomoravské drůbežářské unie Zdeněk Mlázovský. Klecových tak podle něj zůstává 65 procent chovů, biochovů je v současnosti kolem jednoho až dvou procent. Podle Mlázovského je číslo předělávaných chovů nadhodnocené, protože někteří chovatelé jdou cestou jednoduché alternativy a to odstraněním dvířek klecí.

Lidé mající zahrady mohou ode dneška do neděle pozorovat a zapisovat druhy ptáků, kteří na jejich zahradu přiletí, a zúčastnit se tak soutěže o titul Živá zahrada. Soutěž pořádá od roku 2004 Český svaz ochránců přírody a jejím cílem je, aby se lidé snažili přilákat ke svým domovům divoká zvířata a vytvořili jim prostředí, kde najdou potravu, bezpečný úkryt a místo pro rozmnožování.

Místo jednotného systému měřícího nutriční hodnoty tzv. Nutri-score by mohlo být v celé Evropě Planet-score. To by kromě výživových hodnot řešilo také udržitelnost, pohodu zvířat nebo uhlíkovou stopu z hlediska dopravy. Právě nové celoevropské značení by podle zástupců Potravinářské komory ČR mělo být jedním z hlavních témat českého předsednictví Evropské unii, které nastane v druhé polovině příštího roku.