„Neděle 10. května a pondělí 11. května jsou pro nás černými dny. Chemické postřiky nám usmrtily včely na třech stanovištích. Všech 75 úlů je téměř bez včel. Tmavé koberce zmítajících se otrávených včel před úly jsou smutnou podívanou,“ napsal na svou facebookovou stránku pardubický včelař Evžen Báchor.

Zemitá vůně deště po delším období sucha je natolik specifická, že dostala své jméno. Říká se jí petrichor, z řeckého slova pro kámen (petra), a īchōr, tekutinu, která měla kolovat v žilách řeckých bohů.

Vrátit do krajiny vodu, pomoci hmyzu, rostlinám, ptákům. Vypadá to jako spousta náročných úkolů, ale pro jejich splnění nejspíš stačí jediné. Začít obnovovat tůňky a mokřady. V Británii s tímto přístupem zatím slaví úspěch, byť spousta práce je ještě čeká. Píše o tom Conversation.

Konzumovat potraviny z lokálních zdrojů se opakovaně objevuje jako jeden z doporučovaných receptů na lepší budoucnost. Vyvarovat se dovozu zdaleka totiž znamená snížit emise a zrovna tak prospět soběstačnějším formám zemědělství. Má to háček. Vyjma obyvatel Evropy a severu Ameriky si „lokální dietu“ v podstatě nikdo jiný dopřát nemůže. Píše o tom Phys.org.

Nedostatek srážek, vysychající spodní vody i nízká odolnost vůči nemocem a škůdcům – tomu všemu musí aktuálně čelit evropské stromy. Čeští arboristé, kteří dlouhodobě patří mezi špičku v oboru, pomáhají nastavovat standardy péče o ohrožené dřeviny. Odborníci z Arboristické akademie vedou tým 11 zemí, který řeší, jak stromy správně prořezávat, jak řešit jejich stabilitu a jak si poradit s novou výsadbou. Cílem je především zachránit stávající zeleň. Informuje o tom Arboristická akademie.

Už delší dobu se nedají přehlédnout články o rychlém úbytku hmyzu. Zásadní roli v něm hraje např. ničení životního prostředí hmyzu a rozšíření pesticidů. Nepoužívání pesticidů je u nás asi běh na dlouhou trať, co ale můžeme ovlivnit vlastně hned je vytvořit pro hmyz dostatek prostoru aspoň u sebe doma.

Dramaticky snížit nebo rovnou eliminovat uhlíkové emise, abychom se vyhnuli katastrofickým scénářům klimatických změn. Jako plán to zní jednoduše, zvlášť, když známe jeden z nejpřednějších zdrojů znečištění: dopravu. Text uveřejněný na webu The Conversation upozorňuje na příkladu Spojených států amerických, proč to tak úplně jednoduché nejspíš nebude.

Chvilku se zdálo, jako by včelí med mohl být univerzálním sladkým lékem na úbytek hmyzí diverzity ve městech. Četné ekoprojekty, které se zaštiťovaly ochranou mizejících populací opylovačů, se snažily propagovat instalace včelích úlů na střechách domů, v lokálních městských biofarmách i ve veřejných parcích. Ale jak píše Independent, život skutečně ohrožených opylovačů tyhle akce vlastně jen zhoršovaly.

S jedním ze svých nejstarších obyvatel se musela v březnu rozloučit pražská Stromovka. Dub velkoplodý, jemuž podle odhadu bylo mezi 200 a 300 lety, se nevypořádal s následky požáru, jehož plameny jej zachvátily před třemi lety. Informují o tom Lesy hl. m. Prahy.

V průběhu minulých dní někdo ukradl čerstvě vysazenou třešňovou alej v okolí Libošovic. Podobný osud potkal i ovocné stromy v okolí Markvartic. Informuje o tom CHKO Český ráj.