Dnešní Hospodářské noviny (HN) informují o loňských kontrolách Státní zemědělské a potravinářské inspekce biopotravin z českých bioobchodů a supermarketů. Z 39 zkontrolovaných potravin deset vzorků obsahovalo pesticidy. Přibývá i firem, které podnikají v biopotravinách nelegálně, píší HN.

„Pasivní domy představují nejvyšší standard energeticky efektivní výstavby. Není to ale záležitost jen pro bohaté. Z definice se jedná o domy energeticky úsporné, což pro majitele přináší jistotu do budoucnosti. Jde o domy dořešené do sebemenšího detailu, které poskytují komfortní a zdravé bydlení,“ řekl Juraj Hazucha z Centra pasivního domu na semináři „Pasivní dům – bydlení pro Vás“.

Výzkum domovů více než dvou tisíc obyvatel Spojených arabských emirátů zjišťoval, jaká je kvalita ovzduší v jejich domácnostech. Ve všech domácnostech se prokázala přítomnost sedmi druhů znečišťujících látek bez ohledu na to, zda se obydlí nacházejí ve městech, nebo na venkově, píše server Gulf News.com.

Vědci v Minnesotě prohlásili, že komerční vaření je překvapivě velkým zdrojem řady látek znečišťujících ovzduší, které by mohly představovat riziko pro lidské zdraví a životní prostředí. Téma se probíralo na 239. Národním setkání Americké chemické společnosti na konci března 2010. Informoval o tom server EurekAlert.

Nepřímým důsledkem degradace životního prostředí je řada vážných lidských onemocnění. Přírodní a přírodě blízké životní prostředí naopak dokáže zdravotní stav pozitivně změnit. Tvrdí to studie Světového fondu na ochranu přírody (World Wildlife Fund – WWF), kterou tato organizace zveřejnila těsně před letošním mezinárodním dnem lesnictví, jenž připadá na 21. března.

Podle britských poslanců musí Británie řešit problém s 50 000 předčasnými úmrtími v důsledku znečištěného ovzduší. Podle zprávy povede neschopnost země snížit své emise škodlivin k enormním nákladům a také prý hrozí milionové pokuty ze strany Evropské unie, píše internetové zpravodajství BBC.

Světový fond na ochranu přírody (WWF) ve spolupráci s Food Climate Research Network (FCRN) vydal v lednu letošního roku studii s názvem „Jak nízko se můžeme dostat?“. Ta představuje několik scénářů, jimiž by se daly zredukovat až o 70 % emise skleníkových plynů, vzniklé při výrobě potravin ve Velké Británii. Podle jednoho z nich by Britové mohli kýženého výsledku dosáhnout značným omezením živočišné produkce a spotřeby masa.

Úroveň koncentrace hlavního skleníkového plynu, oxidu uhličitého, vzrostla v roce 2010 navzdory ekonomickému poklesu. Přestože koncentrace rostly jen málo a pomaleji než v jiné roky, stále ještě jde o růst, přestože se očekával naopak pokles, píše agentura Reuters.

„Abychom dokázali odstranit závislost na ropě, musíme vymyslet násilím něco, co bude levnější nežli surovina tekoucí ze země," uvedl ekonom Tomáš Sedláček. „Nějaké rozumné procento ekologických aut na silnicích neuvidíme dříve, než za patnáct až dvacet let," komentoval Radek Špicar ze Škoda Auto. Debaty o alternativních vozech, která se konala po projekci dokumentu Kdo zabil elektromobil? (Who Killed the Electric Car?), se kromě Tomáše Sedláčka a Radka Špicara zúčastnil i Jaromír Vegr ze sdružení Elektromobily a Milan Smrž z Eurosolaru.

Téměř měsíc platí na některých místech v pražských ulicích omezení rychlosti přes den ze 70 km/h na 50 km/h. Důvodem je snížení hluku. Zpomalit na 80 km/h je nutné v noci i na Jižní spojce, kde doposud platila od 23 hodin do 6 hodin rychlost 100 km/h. Padesát kritických míst se současným omezením bylo vytipováno akčním plánem na základě strategické hlukové mapy, zpracované na podnět Ministerstva zdravotnictví ČR. Jaký ale bude dopad na snížení hluku v Praze bude těžké, ne-li nemožné zhodnotit. Výsledky totiž není s čím srovnávat.