Předpisy prodej potravin do obalů, které si přinesou zákazníci, nezakazují, nelze si ho ale vynucovat. Rozhodnutí je na provozovateli, uvedl na webu Státní zdravotní ústav (SZÚ). Nadměrná produkce plastů je tématem, na které upozorňují ekologické organizace i Evropská komise, jejíž návrh omezující plasty Senát projedná ve středu. Nošení vlastních opakovaně použitelných obalů na nákupy místo jednorázových sáčků a krabiček je jedna z možností, kterou lidé ke snížení plastového odpadu volí.

Francouzská vláda chce příští rok zavést finanční zvýhodnění výrobků prodávaných v recyklovaných obalech. Podle dnešní zprávy týdeníku Le Journal du Dimanche by úspora mohla činit až desetinu ceny. Prezident Emmanuel Macron ve své kampani sliboval, že Francie do roku 2025 bude plasty recyklovat ze sta procent, nyní je na 25 procentech.

Vybité baterie, které lidé v ČR odevzdají ke zpětnému odběru, se daří recyklovat v průměru z 65 procent. Největší část (57 procent) se jich zpracuje přímo v Česku, více než třetina míří do Polska a malá část se recykluje v Německu a Španělsku. Problém je se skladováním a zpracováním lithiových baterií, naopak ty, které obsahují nebezpečné olovo, se recyklují snadno. V rozhovoru s ČTK to řekl jednatel společnosti ECOBAT Petr Kratochvíl.

85 % Čechů a tři čtvrtiny Slováků, kteří jsou aktivní na internetu, zaznamenali problém se zamořením planety plastovým odpadem. I kvůli tomu jsou aktivní ve třídění odpadu. V Česku netřídí jen 2 % dotázaných, na Slovensku 4 %. V minimalizování své ekologické stopy jsou ale respondenti aktivní i v jiných oblastech. Polovina si například vždy do obchodu nosí vlastní tašky. Výsledky přináší aktuální výzkumy společnosti Nielsen Admosphere, které se uskutečnily mezi pětistovkou českých a pětistovkou slovenských respondentů z aktivní internetové populace starší 15 let.

15. září 2018 se miliony lidí ve 134 zemích postaví globálnímu problému s odpady a uklidí silnice, parky, pláže, lesy a řeky. Tisíce komunit od Nového Zélandu po Havaj se zapojí do celosvětového úklidového dne. Přidat se můžete i vy, láká Ukliďme Česko.

V lednu oznámil šéf Karlovarských minerálních vod Alessandro Pasqual, že chce, aby se všechny plastové obaly z jeho minerálek recyklovaly. A zadal si proto vypracování studie, která mu má dát odpověď na to, jak to zařídit nejlépe. Studie ještě není hotová, podařilo se doposud zmapovat materiálové toky, přes léto se bude hodnotit LCA a cost benefit analýza. „Moje intuice mi ale říká, že nejlepší systém bude formou záloh,“ řekl dnes Alessandro Pasqual na konferenci Zálohujme?, na které byly prezentovány evropské zkušenosti se zálohovými systémy.

Čína letos pěkně zamotala hlavu evropským odpadářům. Zakázala dovoz směsných plastů. Odpadové firmy a města si teď lámou hlavu, jak se svými plastovými odpady naložit. Praha má svou spalovnu komunálních odpadů, a nabízí se otázka, zda by nebylo lepší plastové odpady posílat do ní, aby pomohly při pálení směsného odpadu. Má tedy v Praze smysl třídit plasty?

Příbram radnice získala dotaci z Evropské unie na pořízení domácích kompostérů. Téměř 830 plastových nádob na bioodpad v létě rozdá lidem, kteří o ně požádali v dotazníkovém průzkumu. Náklady jsou přes tři miliony korun, většinu pokryje dotace z Operačního programu Životní prostředí, sdělila mluvčí radnice Pavlína Svobodová.

V prodejnách BILLA se v roce 2017 vybralo celkem 7.385 kg použitých baterií. Recyklací z nich bylo získáno 4.800 kg kovonosných druhotných surovin, které budou opětovně využity při výrobě nových produktů. Zákazníci nosí baterie do prodejen již šestnáctým rokem. Letos bylo množství vybraných baterií nejvyšší. Ze srovnání jednotlivých krajů se nejvýše umístila Praha, kde se vybralo 2.431 kg, tedy více než třetina z celkového objemu baterií. Nejméně se vybralo ve Zlínském kraji, a to jen 110 kg. Informovala o tom Dana Bratánková, manažerka externí komunikace společnosti BILLA Česká republika.

Kde hledat největší kořenovou čistírnu odpadních vod na světě? Poněkud nečekaně na předměstí indické Kalkaty. Zdejší mokřady jsou unikátní z celé řady důvodů: jsou současně čistírnou, protipovodňovou ochranou města, zásadním prvkem řetězce lokální produkce potravin a také světově ceněným mokřadem. Navzdory tomu, že vlastně ve čtyřicátých letech minulého století vznikla jejich čistící funkce vlastně náhodou. Píše o tom žurnál Better India.