Zprávy zelené domácnosti
 Problém tzv. rychlé módy (fast fashion) bývá někdy představován jako záležitost spotřební mentality, akcelerující vznik odpadů. Pravda to samozřejmě je, ale jen do určité míry. Tričko vážící pár deka, které po několika nošeních skončí na skládce nebo ve spalovně, má totiž mnohem větší váhu. To, když dojde na jeho celkový dopad na životní prostředí. Podrobnosti uvádí studie uveřejněná v magazínu Nature. 
 K výdobytkům moderní doby patří možnost nakupovat nejrůznější zboží online. Někdy z toho plynou nepříjemnosti. Třeba když k takovým nákupům využíváte raději chytrý telefon, než počítač. Proč? Na to se zaměřila studie z univerzity Bena Guriona v Negevu. 
 Kvůli povinnosti nosit na veřejných místech ochranné roušky dochází v současné době ke zvýšené produkci vyhozených jednorázových roušek. O správném nakládání s tímto odpadem informuje CENIA, česká informační agentura životního prostředí. 
 Možná právě teď šijete ochranné roušky, protože momentálně vypadají jako opravdu dost užitečná věc. Za pár měsíců už, doufejme, zapotřebí nebudou. Co s nimi pak bude dál? Možná se stanou další součástí nevyužívaného odpadu, který se někde bez ladu a skladu povaluje. Třeba jako v Hongkongu. Píše o tom Reuters. 
 Na to, aby vás zaujali, dostanou jen necelé 3 minuty. Ve své prezentaci musí být rychlí, struční a zábavní. Přesně takhle to na akci Impact Hub MashUp chodí. V únoru se akce dočká speciální edice - představí ty, kteří mají potenciál řešit nebo už řeší klimatickou krizi. A vy můžete zasednout v divácké porotě, ceny pro vítěze nejsou malé. Informuje o tom Impact Hub. 
 Evropané ročně vyhodí pět milionů tun textilu. Vědci z rakouských univerzit proto společně vyvinuli způsob, jak efektivně recyklovat smíšené textilie. Informuje o tom Zahraniční kancelář města Vídně. 
 Praha spustila pilotní projekt svozu kuchyňského odpadu, tedy bioodpadu živočišného a rostlinného původu z domácností. Biologicky rozložitelné odpady v současné době tvoří značnou část směsného komunálního odpadu, přitom významně ztěžují jeho energetické využití. Hlavní město proto připravuje zavedení celoměstského třídění tzv. gastrooodpadů, které lze v bioplynových stanicích proměnit na bioplyn a zbytkový produkt využívat jako hnojivo. Projekt navazuje na závěry pracovní skupiny pro cirkulární ekonomiku, která je součástí Komise Rady hlavního města Prahy pro udržitelnou energii a klima. 
 Vybrané kontejnery na tříděný odpad v pražských Dejvicích se po dobu čtyř týdnů dostaly pod drobnohled brigádníků. Jejich úkolem bylo každé dvě hodiny monitorovat vybraná stanoviště a pořizovat fotodokumentaci. Informují o tom Pražské služby. 
 Rozsáhlá mediální kampaň zaměřená proti jednorázovým plastům; zpoplatnění igelitových sáčků a tašek; zákazy plastových kelímků, brček, uchošťourů. Určitě se nedá říct, že by ve Velké Británii nedělali v rámci prevence vzniku plastových odpadů málo. Přesto se tam loni prodalo obyčejné vody v plastových obalech více, než kdykoliv předtím. Píše o tom Independent. 
 Praha rozšiřuje možnosti svozu bioodpadu rostlinného původu. Ten tvoří v současné době až 40 % směsného komunálního odpadu v metropoli. Vedení hlavního města chce rostlinný bioodpad separovat a dále jej využívat pro výrobu bioplynu nebo kompostu. Rada hl. m. Prahy na pondělním zasedání souhlasila se zněním vyhlášky, která upravuje ceny za svoz komunálního odpadu a rozšiřuje službu svozu bioodpadu rostlinného původu. 
|
5.2.2026 | Radomír Dohnal
2.2.2026 | Michal Staša a Jiří Karásek
|