Pro většinu měst a obcí v ČR nepředstavuje nová vyhláška, která jim ukládá od 1. dubna povinnost celoročně vyvážet bioodpad rostlinného původu, zásadní změnu. Jeho svoz a zpracování podporují léta a mají zajištěny kompostárny, sběrné dvory nebo speciální nádoby. Některé obce je navíc provozují celoročně už delší dobu, ačkoli dosud tak musely činit jen od dubna do října. Například přerovská radnice se ale zatím nerozhodla, jak se s novelou vyhlášky vypořádá, a o svozu bioodpadu z popelnic přes zimu bude teprve jednat.

Po desítky let vyplavuje moře na francouzském pobřeží odpady. Stejně jako na jiných plážích kdekoliv po světě. Pozoruhodné na těch francouzských je to, že se tu už několik desítek let objevují plastové telefony v podobě ikonického kocoura Garfielda. Vysvětlení je vcelku nasnadě. Informuje o tom ScienceAlert.

V řadě pražských městských částí se bude v sobotu uklízet. Dobrovolníci projdou veřejná prostranství a odstraní odpadky, které tam lidé v minulých měsících odhodili. Do akce Ukliďme svět, ukliďme Česko se zapojí například Praha 5, Praha 9 nebo Zbraslav. Vyplývá to z informací na webech městských částí. Úklidová akce se letos koná popáté a o víkendu by se v celém Česku mělo 2100 úklidů zúčastnit 75.000 až 78.000 dobrovolníků.

Od letošního 1. dubna musejí obce zajistit místa pro třídění bioodpadů celoročně. Doposud měly tuto povinnost pouze v období od 1. dubna do 31. října. Požaduje to vyhláška Ministerstva životního prostředí. Podle ochránců přírody je vzkaz jasný: bioodpady nepatří do směsného odpadu.

Dobrovolníci opět vyčistí břehy řeky Sázavy a jejích přítoků. Čtrnáctý ročník akce Čistá řeka Sázava se uskuteční od 12. do 14. dubna. V režii obecně prospěšné společnosti Posázaví se bude uklízet úsek z Kácova do Pikovic, který měří téměř 90 kilometrů. Čistit se bude také řada přítoků, třeba Benešovský a Jevanský potok, informovala Jaroslava Tůmová z Posázaví.

Nejlepší středoevropský vzdělávací projekt na omezení plýtvání s jídlem za loňský rok představili v sobotu zástupci Polska v Praze. Jejich projekt Jak dobře využít jídlo získal v internetovém hlasování a u odborné poroty nejvíce bodů. Studenti gastronomie se v něm nejdříve učili uvařit jídlo například z okoralého chleba, dále vytiskli brožurku s recepty a distribuovali ji lidem, kteří využívají jídlo z potravinové banky. Projekt začal už v roce 2015, ale díky ohlasu pokračuje rozdávání kuchařek až do současnosti.

Krajská města jako Pardubice, Jihlava, Hradec Králové a některé části Prahy svými projekty podporují občany v třídění biologicky rozložitelného odpadu a v kompostování. Někteří lidé ale stále nevědí, co do bioodpadu patří. Vyplývá to ze zjištění ČTK. Od začátku dubna budou mít obce povinnost zajišťovat svoz rostlinné biomasy celoročně. Města jako Hradec Králové, Ostrava nebo Rožnov pod Radhoštěm pro zájem lidí už celoroční svoz zavedla dříve.

Češi loni odevzdali k recyklaci 1645 tun použitých baterií, je to o 45 tun méně než v roce 2017. V tiskové zprávě o tom informovala nezisková společnost Ecobat, která v Česku zajišťuje zpětný sběr. Na recyklaci končí 45 procent všech baterií, které byly dány do oběhu. Nejvíce se vybralo, stejně jako v předchozím roce, v Jihomoravském kraji.

Kdo jezdí v SUV s věčně hladovou nádrží, pije z plastového kelímku plastovým brčkem nebo si třikrát týdně dopřeje propečený stejk, je dnes v USA často environmentálně uvědomělými spotřebiteli označován za neuvědomělého ignoranta. Hranice mezi šetrným přístupem k životnímu prostředí se však mezi méně či více uvědomělými jedinci stírá v jednom bodě. Na toaletě. Nikdo se tu totiž neobejde bez toaletního papíru. Píše o tom Inhabitat.

Téměř pětinu komunálního odpadu v Praze tvoří biologicky rozložitelný odpad. Tento odpad, který by bylo možné využít k výrobě kompostu, tak končí ve spalovně. Informovaly o tom Pražské služby (PSAS), které zajišťují v hlavním městě svoz odpadu. V loňském roce svozové firmy odvezly z kontejnerů a popelnic na směsný odpad 264.234 tun odpadu.