Ministr dopravy a faktický šéf Věcí Veřejných V. Bárta oznámil, že „navrhuje snížit spotřební daň za pohonné hmoty o 2,50 Kč / litr s tím, že státní rozpočet na tom vydělá 1,5 mld. Kč.“ Prý pak budou řidiči motorových vozidel více čerpat pohonné hmoty u nás a výnos spotřební daně za prudce zvýší. Mnohem blíže pravdy je ale jistě ministr financí M. Kalousek (TOP 09), podle kterého „by státní rozpočet (oba politici asi mysleli veřejné rozpočty) přišel asi o 15 mld. Kč příjmů.“ V době, kdy vláda v rámci údajných úspor sdírá nízko i středně příjmové vrstvy obyvatel nejednou i z kůže, je to hodně.

Žijeme v bludu. Kvalita života neroste, nýbrž klesá. „Během období let 1980 až 2005 klesl podíl nefragmentované krajiny z 81 na 64 procent rozlohy České republiky a prognózy předpokládají, že podíl nefragmentované krajiny bude v roce 2040 dosahovat pouze 53 procent,“ konstatuje Česká agentura životního prostředí CENIA. Současné tempo budování nových dálnic, silnic, železničních koridorů a obřích skladišť a dalších staveb podél těchto komunikací prý povede k tomu, že za třicet let zůstane v ČR už jen polovina souvislé, nerozdrobené krajiny.

Článek Pavlíny Wolfové Pekelné zóny (Reflex, 4. 11. 2010) o tom, jak se údajně chová Správa KRNAP vůči boudařům, je opravdu pekelný. Především proto, že je prakticky kompletně složen z nesmyslů. Je mi moc líto, že nemohu přes (nebo právě pro) svoji mnohaletou práci v médiích a s médii být pozitivnější.

Projekt je veřejný, proto se k němu veřejně vyjadřujeme, abychom upozornili na problémy, které takový systém přináší. K diskusi vyzývá i hodnotitel projektu prof. Bedřich Moldan. V tomto dílu shrneme hlavní poznatky, o provozuschopnosti ES s OZE s odvoláním na analytické dokumenty.

V roce 2015 bude v ČR kolem 400 veřejných nabíjecích míst. Většina nabíjení však bude probíhat v domácnostech a podnicích, které budou elektromobily vlastnit. V tabulce je uveden historický stav veřejných nabíjecích míst od roku 2007 do 2010 a odhad rozvoje nabíjecí infrastruktury. Odhad vychází z plánů výstavby nabíjecích míst společností ČEZ, PRE a E.ON a dalších energetických společností, sítí čerpacích stanic a nákupních center s přihlédnutím k převládající investiční opatrnosti a čekání na dostatek elektromobilů na trhu. Podle optimistických vizí by mohly počty nabíjecích míst růst ještě rychleji, pokud bude rychleji přibývat zákazníků například elektrokol a elektroskútrů.

Šumava se pomalu ubírá k zimnímu spánku. Našedlá torza staletých velikánů v nejvyšších polohách se k zemi sklánějí podobně jako hřbitovní náhrobky dávných předků. Níže položené smýcené paseky dávají vznik roztodivným geometrickým tvarům, jež obnažují povrchy šumavských vrcholů. Mozaika odumřelých, vymýcených a ještě přežívajících smrkových porostů ukazuje Šumavu zádumčivou, pochmurnou, zranitelnou i umírající.

Na vlastní kůži jsem si ověřil, že krajinu nehyzdí ani tak bezohlední developeři jako mizerné stavební předpisy a bezradné obce, které nejsou schopné jasně říct, jak mají nové domy vlastně vypadat.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES z 23.dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES předepisuje členským zemím EU do roku 2020 nahradit 10 % fosilních paliv alternativními palivy na bázi obnovitelných zdrojů energie. Cíl stanovený EU je povinný a pro všechny členské země stejný. Výsledkem má být snížení emisí skleníkových plynů z dopravy a úspora ropy jako zdroje energie pro dopravu.

Ač se to zdá neuvěřitelné, první elektricky poháněné vozidlo se rozjelo před 180-ti lety kdesi na Slovensku. Přesto, že se jednalo o model, začala dost zajímavá kapitola jednoho způsobu dopravy.Do té doby se používala jak živá síla, tak i parní stroje, jejichž účinnost byla kolem osmi procent. Vzhledem k tomu, že těchto vozidel bylo relativně pramálo, nikoho tato nízká účinnost neznepokojovala a úspěšně vydržela až do druhé poloviny minulého století.

O tom, že si Česká republika jako stát významně zatížený průjezdnou nákladní dopravou nemůže dovolit nejnižší sazby mýtného v regionu, už bylo napsáno mnohokrát. Z toho pohledu lze dohodu o zvýšení stávajících sazeb dvakrát o čtvrtinu – k 1. lednu 2011 a 2012 ­– přivítat. Bohužel se tak ale děje za situace, kdy až na pár nepodstatných výjimek jsou u nás zpoplatněny pouze dálnice a rychlostní silnice a zbytek silniční sítě slouží nákladní dopravě k jejich finančně motivovanému objíždění. Lze očekávat, že od začátku příštího roku se leckde již neúnosná situace dále zhorší. O to důležitější bude, jak rychle dokáže stát rozšířit výběr mýtného na všechny silnice ve správě veřejných subjektů. Pak také může následovat další plošné zvyšování mýtných sazeb, protože ani po 1. lednu 2012 nebudou nákladní auta z mýtného ani zdaleka pokrývat náklady na odstranění škod, které svým provozem na silniční infrastruktuře působí. Rovněž bude na místě začít diskusi o způsobu využití takto získaných prostředků, které by měly být v nemalé míře investovány i mimo silniční sítě k posílení jejich alternativ, což je v podmínkách ČR zejména železnice.