Myslím si, že klimatické změny se odehrávají strašně rychle a hlavně neudržitelně a ani snižování ničemu neprospěje. Chce to rázné činy. Když si jen uvědomíme, kolik tun emisí denně vypustí človek do nebe, tak to stojí za zamyšlení (elektrárny, letecká doprava, automobilová doprava, atd.).

Bez všech emocí, bych v širších souvislostech, rád reagoval na diskusi v Ekolistu k návrhu energetického balíčku Evropské komise. Hodně úvah ještě proběhne na téma jak je u nás reálné splnit využití obnovitelných zdrojů energie ve výši 13 procent do roku 2020. Myslím si, že mnohem potřebnější budou nezbytně nutné investice, které budou řešit zajištění podstatně vyššího podílu energie k maximálnímu možnému zajištění soběstačnosti ČR.

O tom asi pochybuje málokdo. Ale hlavní diskutabilní otázkou zůstává, kde vzít tolik biomasy, aby její spalování pokrylo požadovaná procenta ES? Nechápu názory takových, kteří tvrdí, že ji budeme muset pěstovat na polích na úkor zemědělských plodin, příp. budeme nuceni drancovat lesy.

Evropská komise předložila členským státům návrh na radikální snížení emisí skleníkových plynů o 20 procent a souběžné zvýšení podílu obnovitelných zdrojů včetně přidávání podílů biopaliv do pohonných hmot. ČR by měla zvýšit podíl obnovitelných zdrojů z dnešních 4 procent (nikoliv ze 6 jak udávají media) na 13 procent. To vše do roku 2020. Významnou barierou pro dosažení souhlasných představ naší vlády je například v ČR výměra zemědělské půdy.

Veřejné, nejen uliční osvětlení

Komunikace

Přesto, že uliční osvětlení je nezbytnou a důležitou součástí našeho života a nikdo nepochybuje o jeho účelnosti, bývá zároveň nejčastěji označováno jako nejvýznamnější zdroj světelného znečištění. Důvody lze vyjmenovat následující:

Pavel Růžička z MŽP ve svém komentáři k článku z tištěného Ekolistu "Ekologicky šetrné zmatení" (a který je dostupný i na serveru Ekolist.cz pod názvem "Může ekoznačka Ekologicky šetrný výrobek mást spotřebitele?") píše, že si neodpustí několik následných poznámek. Mě nezbývá, než na ně jako autor článku reagovat.

Se zájmem jsem očekával a následně si přečetl Váš článek "Ekologicky šetrné zmatení" v letošním prvním čísle Ekolistu. Ačkoliv dáváte v článku velký prostor vyjádření MŽP a CENIA, které jsme Vám zaslali, neodpustím si ještě několik následných poznámek.

Obě otázky jsou mimo. Emise porostou, jen Čína, Indie a Brazílie budou za 20 roků produkovat 70 % současných světových emisí. Spalovací procesy nesníží intenzitu pokud bude co spalovat a to ještě 40 let bude, a proto ani u současných zemí produkce emisí neklesnou.

Lidstvo ke svému rozvoji potřebuje energii a za rozvojem civilizace vždy stála a bude stát schopnost člověka spoutat přírodní síly a nahradit práci svalů. Občas si život usnadňujeme přespříliš a jsme potom obézní a nemocní. Nechci se pouštět do příliš filozofických úvah, faktem však je, že převážná většina lidstva chce žít v pohodlí a bezpečí a posbírat nějaké zajímavé zážitky, např. z umění, sportu nebo cestování. Vše ovšem něco stojí – peníze, čas, energii. Čas je rovněž důležitá potřeba, chceme všechno a hned! Člověk má také zakódované přirozené obavy z něčeho, co jej přesahuje, co si uvědomuje, že neovládá. Vždy byly a budou povodně, hurikány, zemětřesení a požáry, úmorná horka a třeskuté zimy. Dnes existuje mezi vědci téměř shoda, že svou touhou po blahobytu nevratně ničíme atmosféru Země, že globální rychlé oteplení přinese sucha, povodně, hurikány a zaplavení přímořských oblastí. Scházejí se kvůli tomu světové konference, politici se předhánějí ve stanovování ambiciózních cílů snížení emisí skleníkových plynů. Dovoluji si prezentovat dva dle mého zásadní grafy sestavené Mezinárodní energetickou agenturou. První ukazuje nárůst výroby elektrické energie a druhý nárůst emisí CO2.

Co všechno už měla jaderná energie spasit …

„Výlety do vesmíru se stanou skutečností, protože atomové energii se podaří překonat přitažlivost zemskou, dosud známé zdroje energie toho nedokáží.“,

„Použitím uranu 235 nebo plutonia bude možno vyrobiti jakékoliv množství páry. Síť parního potrubí pod letištěm nebo pod ulicí zahřeje tyto plochy tak, že v zimě roztaje všechen sníh a led. Teplý vzduch nad letištěm rozežene všechnu mlhu. Bezpečnost dopravy se zvýší.“,

„Obrovská umělá slunce se zdrojem atomové energie zahřejí v každé době libovolně velikou plochu. I v zimě bude možno pěstovati plodiny na polích, ozářených umělými atomovými slunci. Kopaná, tenis, plavecké závody se budou pořádati i za tuhého mrazu na vytopených hřištích.“,

„Budou poháněna osobní i nákladní auta na „atomový“ motor.“,

psalo se začátkem roku 1948 v časopisu pro mládež „Vpřed“.