Hlavní město Praha letos zřídilo novou městskou organizaci s názvem Pražské společenství obnovitelné energie. O tom, co má být jejím smyslem, jsme si povídali s jejím ředitelem Jaroslavem Klusákem.

Slovo „krajina“ každý zná a většina lidí podvědomě cítí, že krajinu je dobré chránit. O tom, co to krajina je a jak ji můžeme chránit, jsme si povídali s Klárou Duškovou, autorkou knihy Naše krajina, kterou vydala Nadace Via.

Téměř každý se dokáže ztotožnit s myšlenkou, že přírodu je potřeba chránit. Ukazuje se však, že přírodu nestačí chránit, ale je nutné ji už i obnovovat. Na tom se shodly členské státy Evropské unie a připravily návrh nařízení o obnově přírody (EU Nature Restoration Law). O tom, jak by to mělo vypadat, na jaké těžkosti u nás obnova přírody může narazit a jak si příroda může pomoci sama, jsme si povídali s Evou Volfovou, náměstkyní ministra životního prostředí.

Pavel Benda byl na konci září odvolán z funkce ředitele Národního parku České Švýcarsko. Tehdejší ministryně Anna Hubáčková odvolání zdůvodnila tím, že nedostatečně komunikoval s obcemi a nezvládl krizové řízení během obrovského lesního požáru v národním parku. S Pavlem Bendou jsme hovořili o tom, jak své poměrně překvapivé odvolání chápe on. A jestli by zpětně dělal něco jinak.

Nedávný lesní požár se velkou silou prohnal jak Národním parkem České Švýcarsko, tak televizí, tiskem i internetem. Velký požár v cenném území vzbudil velkou pozornost a i po uhašení posledních plamenů tu stále zůstává řada témat a otázek. Například jak si s požárem poradí volně žijící zvířata.

Životní prostředí je pro mnoho z nás velkou hodnotou. Ale ne jedinou. A někdy se stane, že se dostaneme do konfliktu několika našich vnitřních hodnot, třeba ohledu na životní prostředí a na sebe. Jak s tím naložit? I o tom jsme si povídali s environmentálním etikem, filosofem a gestalt terapeutem Bohuslavem Binkou, který působí na Katedře environmentálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Mongolsko je obrovská země, s rozlohou 1,5 milionu kilometrů čtverečních je 18. největší na světě. Země stepí, pouští a pro někoho možná trochu překvapivě i lesů. A to lesů, které trápí problém, kvůli kterému tamní lesy poblíž lidských sídel, kde se pase, nezmlazují a který v českých zemích vyřešila Marie Terezie zákazem lesní pastvy. O lesnické rozvojové pomoci v Mongolsku jsme si povídali s lesníkem Richardem Slabým, který až do své penze působil v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL).

Do české venkovské krajiny neodmyslitelně patří polní cesta. Romantická představa dvou v trávě vyjetých kolejí, které se volně klikatí krajinou, je vytlačována asfaltovou realitou. O polních cestách, pozemkových úpravách, ale i o melioracích jsme si povídali s Jaroslavou Kosejkovou ze Státního pozemkového úřadu.

Na počátku bylo jednoduché přání – zůstat v pohybu i v časech karantén a koronaviru. „Nemohli jsme cestovat, a tak jsme jako rodina začali více prozkoumávat naše krásné Valašsko,“ vypráví Petr Hurta, zakladatel roklingu. „A protože máme děti, tak před námi byla výzva, jak výlety udělat zajímavé i pro ně.“ A tak to všechno začalo. Objevili rokle. Část naší přírody, kde to i pro malé děti nikdy není nuda, vše doslova za rohem, pár minut od domu.

Jsou privatizací veřejného prostoru, nebo naopak místem, které dokazuje, že je možné fungovat i mimo tržní ekonomiku? Zahrádkářské osady jsou v českých městech od 19. století. S rostoucí výstavbou jejich množství ale ubývá. O tom, jestli má smysl usilovat o jejich zachování, nebo by měly být nahrazeny parky, komunitními zahradami a byty, jsme si povídali s environmentálním sociologem Janem Vávrou, který se tématu zahrádkaření dlouhodobě věnuje.