„Tak nám opět zdražili benzin,“ povzdechli si mnozí. A zcela oprávněně. Vláda dosti neuváženě a bez chybějící logické úvahy schválila zvýšení přísad podílu biopaliv do nafty na 6,3 procenta a u benzinu na 4,5 procenta. Rozhodnutí je překvapující, neboť zde nemohl být tak vysoký atak zelených jako u předcházející vládní koalice. Návrh bude ještě projednáván, zřejmě dosti bouřlivě, v parlamentu.

Je půl sedmé ráno. V rozzářeném voze metra přivírám oči, chce se mi ještě spát. Přesto si po chvíli nemůžu nevšimnout barevné fotografie, která pokrývá polovinu titulní stránky Hospodářských novin v rukách pána naproti. Tučný titulek u ní říká „Dánové pozatýkali 1000 ekologických aktivistů“ a na noční fotce je znát zástupy těžkooděnců tyčící se nad desítkami na zemi spoutaných lidí. Říkám si, že to byl asi jen sen, že jsem se asi právě vrátil z úplně jiné Kodaně.

Organizace a občanská sdružení podepisují prohlášení, kterým upozorňují na hrozbu neadekvátní, nekoncepční, nevhodné a nebezpečné výstavby větrných elektráren v oblasti Svitavska.

Ekolist vydal 6. prosince 2009 tiskovou zprávu Sdružení ze Šlapanic u Brna začalo protesty proti průmyslové zóně. Tato zpráva obsahuje několik vyjádření našeho pana starosty. Obáváme se, že tvrzení pana starosty jsou formulována tak, aby občany Šlapanic znovu ukolébala do poklidného spánku a obsahují jen polopravdy. Rádi bychom to uvedli na pravou míru.

V dějinách lidstva existují momenty, kdy si svět může vybrat, kterou cestou se dá. Nadcházející kodaňská Konference COP15 o změnách klimatu právě takovýto moment představuje: Můžeme se vydat po cestě zelené prosperity a udržitelnější budoucnosti, nebo si můžeme zvolit cestu vedoucí do slepé uličky, klimatické změny nikterak neřešit a zanechat tu obrovský účet našim dětem a vnoučatům, která jej budou muset splatit za nás. Skutečně není tak těžké si vybrat.

Dne 23. 11. 2009 vydal Energetický regulační úřad cenové rozhodnutí č. 5/2009, které upravuje výkupní ceny elektřiny ze slunečních elektráren tak, že návratnost investic do slunečních elektráren bude v roce 2010 kolem šesti let. Tvrzení o návratnosti investic vychází přímo z tvrzení pracovníků Energetického regulačního úřadu. Toto cenové rozhodnutí je však v rozporu se Zákonem č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.

Po dvaceti letech demokracie sleduji s lítostí stav myšlení a chování lidí na počátku třetího tisíciletí. Mnozí lidé, ať už jednotlivci či skupiny osob, sdružených v různých spolcích využívají ke svým zálibám přírodu, životní prostředí, kterého bychom si měli všichni společně vážit, udržovat a chránit pro další generace. Jak se ve skutečnosti chovají, posuďte sami.

Opět se blíží čas Vánoc. Doba, kdy si lidé dávají dárky, udělají si domácí pohodu v kruhu rodiny a samozřejmě k tomu patří dobré jídlo a pití. Je to skutečně čas pohody, klidu a míru. Ovšem nikoli pro hospodářská zvířata. Ta tráví Vánoce buď na koncích svých cest – jatkách, kádích s vodou nebo ve svých „domovech“ - studených halách, osamocená (co se spřízněné duše týče), nemocná a psychicky strádající. Vždy na to pomyslím, když usedám pod rozzářený stromeček a říkám si, proč tomu tak je? Odpověď je nasnadě – finance vládnou světem na úkor etického kodexu. Každý má však volbu, zda se tohoto systému bude či nebude účastnit a podporovat ho…

Dne 15.9. proběhlo v Karlově Studánce jednání starostů obcí na jejichž katastrálním území zasahuje CHKO Jeseníky a členů petičního výboru s ministrem životního prostředí Ladislavem Mikem o možnosti a podmínkách vzniku Národního parku Jeseníky. Informaci o tom uveřejnila většina deníků i ČT. Titulky a texty z jednání v některých denících podávající informaci o jednání mohly čtenáře svádět k závěru, že vyhlášení NP Jeseníky je jasnou záležitostí, která se uskuteční v nejbližší době. Naopak bych řekl, že vyjádření ministra byla velmi rezervovaná a vznik NP podmíněn shodou a vůlí zúčastněných stran hledat kompromis a dohodu v dlouhodobém procesu.

Vrcholové partie Jeseníků vhodnou lokalitou pro národní park rozhodně jsou – málokde v ČR najdeme tak vysokou koncentraci vzácných a ohrožených stanovišť a druhů, včetně dvou rostlin, které se nevyskytují nikde jinde na světě, a desítek rostlin a živočichů druhů, jejichž výskyt je pozůstatkem dob ledových. Subalpínská jesenická tundra nad hranicí lesa je jediná ve východních Sudetech a je evropsky unikátní tím, že se zde nikdy v poledové době nevyskytovala borovice kleč, takže horské smrčiny zde přecházejí rovnou do vysokohorských holí. Významný je i pravidelný výskyt řady atraktivních obratlovců (sokol stěhovavý, linduška horská, rys), z nichž někteří, zvláště pak ptáci, jsou viditelní i pro běžného návštěvníka.