Stromovka, největší a nejstarší pražský park, oáza klidu, kousek přírody ve velkoměstě, doušky kyslíku, které by měl ochraňovat odbor městské zeleně Magistrátu hl.m. Prahy, ale také každý návštěvník.

Navazuji na názor o kostlivcích,s kterým souhlasím. Jednoho kostlivce má i MŽP a ten se jmenuje nepochopitelný vztah MŽP k nejčistší dopravě.

Každá vláda zanechává po svém odchodu ve skříních vládních úřadů nějaké ty „kostlivce“. Někteří z nich se ani neschovávají a už zdálky výhrůžně kývají pařátem na svého nového nedobrovolného majitele, jiní se nečekaně vynoří až po určitém čase. Jeden z nich byl tak dobře ukrytý, že po jeho vynoření část veřejnosti propadla mylnému dojmu, že vůbec o kostlivce nejde. Mluvím o zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) na řadu ekologicky šetrných výrobků.

Letošní již 29. ročník Mezinárodního filmového festivalu o životním prostředí, přírodním a kulturním dědictví Ekofilm se konal (jak čtenáři EkoListu po drátě dobře vědí) od 6. do 12. října a jeho návštěvníci zde mohli zaznamenat několik novinek, které nejstarší evropskou přehlídku svého druhu obohatily.

21. října 2003 v Londýně zveřejnila organizace Greenpeace studii nazvanou "Chemické dědictví - kontaminace dětí", která prokázala v tělech dětí přítomnost takových chemických látek, které mohou poškodit reprodukční orgány, narušovat růst a rozvoj, poškozovat imunitní systém a do těla dětí mohou pronikat dokonce již během vývoje v děloze matky.

V současné době se otevřela otázka rozšíření těžby hnědého úhlí v našem regionu. Bez jakékoliv analýzy je vytvářen tlak některých politických stran a odpovědných ministerstev na zrušení těžebních limitů.

Po letech jsem se vydal na ryby. Je to vynikající relaxace.

V Levoči se v druhé polovině srpna uskutečnila konference Voda pre globálne ochladzovanie. Její účastníci na závěr přijali takzvaný Levočský protokol, v němž vlády vyzývají k trvale udržitelnému hospodaření s vodou.

Chtěl bych reagovat na názor pana Martina Peciny ze 14. července 2003 Státní energetická koncepce a spolupráce s ekologickými iniciativami.

Nedávné společné prohlášení starostů některých šumavských obcí je významným signálem o hloubce neznalosti (či snad ignorování) přírodních procesů mezi tzv. neodbornou, leč vlivnou laickou veřejností. Je velmi smutnou skutečností, že pro většinu české populace je dosud les onou ladovsky vykreslenou stejnověkou smrkovou plantáží, po níž se žádá, aby byla stále zelená, v létě poskytovala stín, na podzim houby a v zimě iluzi přírody v obývacím pokoji prostřednictvím vánočního smrčku.