Velká část ekologické společnosti se dívá na vstup do EU z hlediska ochrany životního prostředí s velkým optimismem. Stavíme se k němu podstatně zdrženlivěji.

Všechno zlé je k něčemu dobré: povodně snad definitivně ukončily nesmyslný kult metra v pražské dopravě. Dopravní podnik však znepříjemňoval cestování metrem již dříve. V posledních letech nenápadně prodlužoval intervaly, a tak vznikly na klíčových úsecích všech tří tras nesnesitelné tlačenice nejen ve špičce, ale i v pracovní dny dopoledne. Ani v neděli večer si člověk nesedne.

Mladoboleslavská Škodovka má v úmyslu poblíž města Milovice postavit zkušební dráhu pro testování svých vozidel. Kauza začala již v roce 2000. Občanům Milovic na Nymbursku se nelíbí, že by do katastru jejich města měl zasáhnout testovací areál zkušebních drah Škody Auto. Při výstavbě polygonu v dané lokalitě dojde k zaberu a oplocení mnoha hektarů pozemků, přičemž má být vykáceno přibližně polovina z celku hektarů lesa. Polygon je přitom prakticky zasazen do středové části regionálního biocentra.

Ve dnech 13.-17. ledna proběhla v Mozambiku další ze série regionálních konzultací Světové banky o těžebnímu průmyslu. Tato v pořadí třetí debata potvrdila pravdu známou již z dob konzultací v Latinské Americe a Východní Evropě: ačkoli hlavním posláním Světové banky je snížit chudobu v rozvojových zemích, instituci se stále nedaří prokázat, že jí financované projekty v oblasti těžby skutečně přispívají k potírání bídy.

Na Světový Summit OSN k otázce životního prostředí v Johannesburku jsem byla pozvána mezinárodní asociací Ashoka. Setkání s ostatními členy asociace z Indie, Indonésie, Jihoafrické republiky, Kolumbie, Mexika, Mozambiku, Paraquaye, Polska, USA a Zimbabwe se konalo v Tlholegu, v jedné ze slavných ekovillage, ekologických vesnic, vystavěných podle tradičních znalostí a novodobých poznatků ekologického stavitelství.

Svět se stává netoliko společenstvím národních států, ale také galaxií vzájemně propojených měst. Města se nyní mění s takovou frekvencí, že implementace mnohých rozvojových strategií vyznívá již nyní jako zastaralá či opožděná. Urbanistická tvorba se tak někdy stává reaktivní, opravující spíše to, co je disfunkční, než projektující do možností budoucnosti. 1

Analýza či sebemrskačství?
V časopise Nika č. 1/2003 jsem si přečetla o škodlivosti zelené politické politiky od Pavla France a o škodlivosti apolitického aktivismu od Karla Jecha. Jak už to tak bývá, každý má svoji pravdu, nehodlám se zabývat detailním rozborem příspěvků. Spíš si dovolím - v zájmu objektivity - přidat svoji zkušenost a svůj náhled na situaci. Nechci v žádném případě přilévat ohně do obecně rozšířené destruktivní kritiky a sebekritiky, spíš bych chtěla přispět ke zdravé analýze situace, která by mohla pomoci prolomit hradbu izolace, ve které se zelení, ať političtí, či nepolitičtí, dle mého názoru, nacházejí. "Zelenými" nazývám v příspěvku všechny, kteří se veřejně hlásí k ochraně životního prostředí, pakliže nebudu konkrétnější.

Ústřední komise pro ochranu zvířat projednala a přijala na svém 59. plenárním zasedání tento otevřený dopis týkající se upozornění veřejnosti na praktiky, které jsou spojeny s týráním zvířat, zejména psů a koček, jejichž srst nebo kožka je využívána k výrobě spotřebního zboží. Obracíme tímto otevřeným dopisem na veřejnost, zájmové ochranářské organizace, prodejce zboží a sdělovací prostředky, aby rozvinuly kampaň a poučili spotřebitele o praktikách, které souvisejí s prodejem napodobenin zvířat, hraček, kožešnické bižuterie, koberečků z kožek, kožichů a dalších výrobků, které jsou vyrobeny z kůže nebo srsti koček a psů.

Rok 2003, vyhlášený Organizací spojených národů Mezinárodním rokem sladkých vod, je dobrou příležitostí k připomenutí globálních i regionálních problémů spojených s ochranou a se spravedlivým a rozumným využíváním vody.

Otázka je to ožehavá, neboť kromě výborných projektů typu výstavby pražského metra došlo při rozvoji pražské dopravy i k řadě vážných chyb. Jde zejména o budování velkokapacitních silničních komunikací, které otevírají centrální čtvrti Prahy záplavě aut s velmi negativními ekologickými, bezpečnostními i urbanistickými důsledky. Začalo to výstavbou Severojižní magistrály, jíž padlo za oběť i vlakové nádraží Praha Těšnov, což až do postavení nové odbavovací haly Hlavního nádraží v r. 1988 vedlo k citelnému omezení železniční dopravy v centrální Praze. Chybná dopravní politika pokračovala stavbou Strahovského tunelu. Devastaci Prahy má prohloubit tzv. karlovarská radiála, jež má spojit Strahovský tunel s Pelc Tyrolkou za snad 30 mld. Kč. Že zřejmě přivede povážlivě zadluženou Prahu k bankrotu, je prý detail.