Vyjadrujeme hlboké znepokojenie nad spôsobom interpretácie problematiky vývoja klímy a hydrológie našej krajiny.

Po roku 1989 sa naša spoločnosť vydala na náročnú a správnu cestu zvyšovania informovanosti širokej verejnosti o stave životného prostredia, ako aj jednotlivých odvetví riadenia nášho hospodárstva. Pozitívny je i trend rastúcej diverzifikácie zdrojov informácií, návrhov a riešení manažmentu krajiny v podmienkach modernej, otvorenej spoločnosti. Jeho dôsledky sa prejavujú vo zvyšovaní efektívnosti riadenia životného prostredia a všetkých zložiek prírodnej krajiny Slovenska.

V oblasti riadenia vodného hospodárstva a životného prostredia sa významným predstaviteľom alternatívnych teórií, návrhov a praktických riešení stal Ing. Michal Kravčík, CSc., predseda občianskeho združenia Ľudia a voda. Už niekoľko rokov prezentuje názory na vývoj klímy a hydrológie Slovenska, ako aj návrhy riadenia vodného hospodárstva v našej krajine. Tieto prezentuje ako serióznu alternatívu k doposiaľ známym vedeckým poznatkom a štandardným postupom v hospodárení s povrchovými a podpovrchovými vodami.

Rozsah zmien hydrologického cyklu a plošného vysušovania krajiny ponúka priestor pre nové úvahy o vplyve človeka na globálne otepľovanie. Problém je však oveľa zložitejší, ako je doterajšia všeobecne známa hypotéza o skleníkovom efekte vyvolaná priemyselným znečistením ovzdušia. Preto ponúkame ďalšiu možnú teóriu globálneho otepľovania Modrej planéty, popísanú a definovanú na základe vzťahu človeka k vode a k prírode. Uvedomujeme si riziko možnej kritiky. V každom prípade snahou je ponúknuť súčasnej civilizácii ďalšie poznatky o zmene klímy vyvolanú plošným vysušovaním krajiny a načrtnúť možné východiska. O vplyve človeka na zmenu hydrologického cyklu vieme pomerne málo, alebo vôbec netušíme súvislosti vplyvu spriemyselňovania zemského povrchu na likvidáciu hydrologického cyklu, a preto pravdepodobne bude odborná i laická verejnosť k prezentovanej teórii skeptická až nedôverčivá. Väčšina možno bude tieto poznatky považovať za špekulatívne a vykonštruované, ba možno až škandalózne, najmä preto, že súčasná civilizácia žije natoľko zahľadená do seba, že nevníma likvidáciu hydrologického cyklu vlastným pričinením.

Současné personální změny ve vedení města jsou příležitostí pro odstranění řady praktik uplatňovaných v rozporu s veřejným zájmem a zdravým rozumem i záměrných nepravd šířených v uplynulém desetiletí.

Od povodně probíhají nápravná opatření v řečišti, na březích a v záplavovém území. K odstraňování stromů na březích a k opravám některých poškozených prvků regulace koryta by se mělo přistupovat s rozmyslem. Situace by nemělo být zneužito k likvidaci břehových porostů a nemělo by se plýtvat prostředky třeba tam, kde povodňové změny ve skutečnosti přispěly k obnovení žádoucího přirozenějšího rázu koryta a nivy. Je vhodné odstranit stromy vyvrácené, polámané či jinak poškozené, prokazatelně nemocné stromy nebo stromy agresívních cizích druhů, jako akát nebo javor jasanolistý. Na druhou stranu však není únosné, aby ve jménu zvětšování povodňové průtočnosti byly celé úseky břehů zbavovány veškerého porostu.

Stále a stále se vyskytují pokusy a hledání obezliček úředníky, jak omezit občanovi přístup k informacím. Jen obtížně pochopitelný postup magistrátních úředníků v Brně zaznamenal denní tisk. Zastupitel brněnského magistrátu, známý ekolog RNDr. Mojmír Vlašín, se chtěl, jak mu to umožňuje zákon 132/98 Sb. o právu na informace v životním prostředí, seznámit se studií výstavby sjezdovky ve Wilsonově lese v sousedství Masarykovy čtvrti. Úředník investičního odboru téhož magistrátu Rostislav Škarek mu sice umožnil nahlédnout do studie ale odmítl poskytnou její kopii. Prý si zpracovatel - soukromá firma ve smlouvě s magistrátem vymínil, že nesmí být kopírována. Zastupitel si přesto studii vzal, okopíroval a druhý den vrátil. Mezitím úředník na něho podal policii trestní oznámení pro krádež a následně se náměstek primátora města Brna Petr Zbytek vyjádřil pro MF Dnes (jihomoravská mutace 29.11.2002): "Zaplatili jsme za tento materiál téměř sto tisíc, tak ho přece nenecháme volně šířit, je to naše duševní vlastnictví".

Uzavírky ulic podle zákona o pozemních komunikacích se staly bezprávným důvodem ke zmaření předtím řádně oznámených a nezakázaných veřejných shromáždění přinejmenším v jednom případě: průvodu po Nuselském mostě. Rozhodnutí o uzavírkách Magistrát hl. m. Prahy - opět, jako při zasedání MMF - nedokázal vydat a doručit v souladu se zákonem, řádně a včas.

Když stojíte na pobřeží poblíž vesnice Caion, sledujete nánosy tmavé břečky pokrývající pláže a pobřežní mysy a víte, že jich bude přibývat, vytane vám na mysli celá řada otázek. Proč tak nebezpečný náklad převážel starý jednoplášťový tanker? Prošla loď běžnou technickou kontrolou? Kdo je za havárii zodpovědný? Kdo zaplatí škody? A co se stane s šedesáti tisíci tun ropy, které zmizely pod hladinou spolu s vrakem tankeru?

V textech Kolaps nebo světlé zítřky? a Katastrofy dopadají hůř na chudé se EkoList věnuje sporu o měření únosné meze zatížení naší planety. O svůj názor na celou záležitost se se čtenáři EkoListu podělil Bedřich Moldan, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

Současné politické změny ve vedení města jsou příležitostí pro odstranění řady praktik uplatňovaných v rozporu s veřejným zájmem a zdravým rozumem i záměrných nepravd šířených v uplynulém desetiletí.

Ambrozek místo Kužvarta. Zdánlivě bezvýznamná změna na ministerském postu – „zelenej jako zelenej“. Sebejistý Miloš Kužvart při odchodu z úřadu nedokázal skrýt zklamání a roztrpčenost. Pro Libora Ambrozka nadějeplný krok kupředu. Aktivisté jásají. A na Šumavě končí jedna dlouhá „přesilovka“.