PřírodaVypadají jako fotbalový trávník, ale úplně posekané nejsou. Pásová seč letos poprvé zpestřila krkonošské louky3.10.2024 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Nápadné pruhy, které se na konci léta objevily na některých krkonošských loukách, podobné jako na fotbalových stadionech, zaujaly nejednoho návštěvníka Krkonoš. Jedná se o důsledek tzv. pásové seče, kdy pásy v druhově pestrých porostech umožní nejen dozrání a vysemenění bylin, ale také podpoří výskyt bezobratlých živočichů. Odpovědnost za povodňové škody u Nových Heřminov? Žádní ekoaktivisté, ale šlendrián2.10.2024 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Nedávné povodně na Moravě přitáhly pozornost veřejnosti a novinářů k tématu zpožděné výstavby přehrady Nové Heřminovy. Jak v dnes vydaném videu dokládá publicista Martin Marek, jeden z tvůrců YouTube kanálu Věděli jste, máslo na hlavě nemají ani tak obec Nové Heřminovy a ekologičtí aktivisté, ale Povodí Odry a Ministerstvo zemědělství, kterým sekunduje Ministerstvo dopravy a Ministerstvo životního prostředí.Průzkum: Podle 80 % obyvatel NP Šumava má ochrana přírody pozitivní přínos pro region2.10.2024 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Místní obyvatelé vnímají Národní park Šumava jako součást svého života, oceňují práci správy národního parku, podnikatelů a místních starostů a starostek. Domnívají se, že zřízení národního parku je smysluplné. Téměř 80 % obyvatel si myslí, že ochrana přírody v NP má pozitivní přínosy pro region a zároveň tři čtvrtiny řekly, že turismus je zde podstatný. Celkem 8 z 10 obyvatel se považuje za milovníka zdejší přírody. To vše vyplynulo z výzkumu s obyvateli z obcí v Národním parku Šumava od agentury PPM Factum.
Zvláštní ryby nohama ochutnávají okolí a hledají kořist, uvádí studie28.9.2024
(ČTK)
Ryby z rodu štítníků mají modifikované ploutve podobající se nohám, které jim patrně pomáhají v pohybu po mořském dně. Některé z nich ale končetiny používají i k ochutnávání svého okolí, aby si našly cestu ke kořisti. Vyplývá to z práce vědeckého týmu, o které napsal list The Guardian.
Jeskyně už se z povodní vzpamatovaly. Zavřeny zůstávají jeskyně Na Pomezí a část Punkevních jeskyní28.9.2024 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Zpřístupněné jeskyně České republiky se z větší části vzpamatovaly z přívalů vody a větru v uplynulém období. Jedinou výjimkou jsou Jeskyně Na Pomezí u Jeseníku, kde příval bahna a vody podzemí zaplavil natolik, že odstraňování škod a opravy elektroinstalací potrvá ještě několik týdnů. Správcům jeskyně pomáhají dobrovolníci z řad speleologů a milovníků přírody.
Jaký byl rok 2023 co do poškození lesů kůrovcem?27.9.2024 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Příhodný průběh povětrnostních podmínek posledních let v příznivém souběhu s dalšími faktory významně ztlumil trvající gradaci lýkožroutů. Lesníci třetí rok po sobě evidovali pokles kalamitních těžeb po předchozích osmi letech permanentního nárůstu. Kůrovcovou kalamitou je již však postiženo prakticky celé území Česka. Proto vzhledem ke stále obrovským počtům kůrovců v lesích a k nevyzpytatelnosti vývoje počasích v příštích letech nelze ještě hovořit o opětovném získání úplné kontroly nad populacemi kůrovců.Blboun nejapný si zaslouží rehabilitaci. Vyhynulý dronte byl docela svižný pták26.9.2024 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Jak se změna klimatu propisuje do pravděpodobnosti vícedenních dešťů a následných povodní? Studie přináší odpovědi25.9.2024 | PRAHA
(Ekolist.cz)
V polovině září 2024 došlo ve velmi rozsáhlém regionu střední Evropy, zahrnujícím Polsko, Česko, Rakousko, Rumunsko, Maďarsko, Německo a Slovensko, k velmi silným srážkám, které během čtyř dnů překonaly místní i národní srážkové rekordy. Které vedly ke vzniku záplav, jimiž byly bezprostředně zasaženy téměř dva miliony lidí. Informuje o tom World Weather Attribution..
Čeští vědci pracují na pachových ohradnících, které budou odpuzovat zvěř, ale budou i biodegradabilní25.9.2024 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Pachové ohradníky či pachové nosiče jsou speciální prostředky používané k odpuzování divoké zvěře, jako jsou například jeleni, srnky a divoká prasata. Tyto nosiče jsou napuštěny různými látkami, které simulují nepříjemné pachy pro zvěř. Používají se k ochraně zahrad, sadů, vinic, lesních porostů a zejména dopravní infrastruktury. Většina v současné době používaných je ale problémem pro životní prostředí. Při jejich rozkladu totiž vznikají mikroplasty. Tým českých výzkumníků nyní pracuje na ekologické alternativě. Výsledky mají mít známé do roku 2026. Ty dosavadní, po dvouletém zkoumání jsou ale velmi nadějné.
|
reklama |