K vašemu článku (Jak na špínu bez fosfátu) v květnovém čísle podotýkám, že správně, ale ne dost důrazně uvádíte negativní dopady bezfosfátových pracích a čisticích prostředků.

Bylo pondělí 22. dubna a celý svět oslavoval ekologický svátek - Den Země. Koupil jsem si časopis TÝDEN a v něm mě zaujala reportáž Patrika Kaizra nazvaná “Dobře zaplacené dobro”. Článek obvinil ekologické sdružení z toho, že prý za peníze nadnárodní firmy provozující skládky vedlo kampaň proti malešické spalovně. Při čtení jsem si ale uvědomil, že autor nezveřejnil ani jména osob ani čísla účtů, přes které měly peníze údajně plynout. Dokonce píše vágně o “jedné vídeňské bance”, takže není možné cokoli z údajného odhalení ověřit. Podle tvrzení pana Kaizra mělo údajně přes několik kont putovat celkem asi 260 tisíc korun. Vše prý odhalil analytický odbor ministerstva financí, který sbírá informace o neobvyklých obchodech a o tzv. praní špinavých peněz.

Z patnácti konkrétních opatření na zlepšení životního prostředí, které politickým stranám zaslaly ekologické organizace, se jich nejvíc splnit zavázala Koalice (9) a Strana zelených (7). Pro ostatní strany byl tento test propadákem.

Jak známo, vláda schválila 22. května vyhlášku, která stanovuje vodní nádrže a toky se zákazem provozu plavidel se spalovacími motory a stanoví podmínky pro tuto činnost na ostatních povrchových vodách. Vodní nádrž Hracholusky na řece Mži na Plzeňsku se překvapivě nedostala do klíčové přílohy č. 1 této vyhlášky, kde je vyjmenováno 64 vodních nádrží s úplným, celoročním zákazem plavby plavidel se spalovacími motory – tedy motorových člunů a vodních skútrů. Na Hracholusky se vztahuje pouze Ministerstvem životního prostředí prosazený sezónní zákaz od 15. června do 15. září, který se nevztahuje na plavidla veřejné lodní dopravy.

Poloprázdná zahradní restaurace uprostřed vinohradského "Riegráku", na pódiu se snaží lídr pražské kandidátky Strany zelených Karel Jech upoutat posluchače na volební program strany. Docela se mu to daří, ale těch třicet mladých lidí, kteří ho teď poslouchají, sem očividně nepřišlo na mítink zelených, ale na pivo. V Praze je hezky a Riegrovy sady jsou doslova "natřískané". Lidé za plotem zahradní hospůdky ovšem o tom, že se tu něco odehrává, nemají asi ani potuchy.

Chtěl bych velmi pochválit přehledné a obsažné nové webové stránky EkoListu po drátě k volbám. Dozvěděl jsem se z nich, kteří politici nabízejí, že se budou starat o životní prostředí. Největší změnou oproti minulým volbám je minimální zájem ze strany ČSSD.

Jen deset dní vydržely politické špičky Občanské demokratické strany (ODS) hovořit o tom, jak si představují politiku životního prostředí. Právě tak dlouho totiž trvají jejich jednotlivá "témata dekády". Nedávné "ODS volí prostředí pro život" na vývěsním štítu Klausovy strany opravdu déle nevydrželo. ODS dnes volí hlavně klidné srdce Evropy, plné českých národních zájmů a otevřená okna v úřadech. Na to, aby vysvětlovala voličům jak ze země "neudělat rezervaci" a přesto ji úplně nezničit, její politici už, zdá se, zcela rezignovali.

Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, že firma Delvita skutečně systematicky porušuje zákon o obalech. Nereagovala ani na moje ustní upozornění v několika superparketech, ani na stížnost adresovanou České obchodní inspekci, kterou firma dostala na vědomí. Bohužel ČOI v odpovědi potvrzuje mé stanovisko, leč prý zatím nemůže dodržování zákona kotrolovat.

Paní Dolejší se ve svém textu pozastavila nad přístupem řetězce Delvita. Vedoucí obchodního domu, který si donedávna zakládal na šetrném přístupu k životnímu prostředí - vždyť v jeho provozovnách se třídil odpad, nejen opovrhuje zákazníky jako je paní Dolejší, ale navíc se mýlí.

Opět jsem se setkala s naprosto alibistickým přístupem prodejců k vratným obalům. V obchodní síti Delvita (tedy alespoň v obchodech, které běžně navštěvuji - Barrandov, Holešovice) již nejsou k dispozici absolutně žádné vratné skleněné lahve na šťávu. Pro upřesnění uvádím, že v minulosti byl jeden druh ve skle - ovšem nevratném. Nyní vše pouze v plastu!