Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, že firma Delvita skutečně systematicky porušuje zákon o obalech. Nereagovala ani na moje ustní upozornění v několika superparketech, ani na stížnost adresovanou České obchodní inspekci, kterou firma dostala na vědomí. Bohužel ČOI v odpovědi potvrzuje mé stanovisko, leč prý zatím nemůže dodržování zákona kotrolovat.

Paní Dolejší se ve svém textu pozastavila nad přístupem řetězce Delvita. Vedoucí obchodního domu, který si donedávna zakládal na šetrném přístupu k životnímu prostředí - vždyť v jeho provozovnách se třídil odpad, nejen opovrhuje zákazníky jako je paní Dolejší, ale navíc se mýlí.

Opět jsem se setkala s naprosto alibistickým přístupem prodejců k vratným obalům. V obchodní síti Delvita (tedy alespoň v obchodech, které běžně navštěvuji - Barrandov, Holešovice) již nejsou k dispozici absolutně žádné vratné skleněné lahve na šťávu. Pro upřesnění uvádím, že v minulosti byl jeden druh ve skle - ovšem nevratném. Nyní vše pouze v plastu!

Jsem rodák z obce Lipník, je mi 45 let a nerozumím dnešní demokracii. Za druhé světové války v roce 1940 bylo provedeno vystěhování obce Lipník. Po válce v létech 1945 se někteří lidé stěhovali zpět a znovu cílevědomě budovali svá obydlí. V roce 1950 proběhlo rozšiřování stávajícího vojenského prostoru. Poté přišel rok 1968 - okupace sovětských vojsk. V roce 1990, budiž tomu chvála, pan Kocáb potřásl rukou poslednímu sovětskému vojákovi. Tento region, který byl po dlouhou dobu takto zkoušen, jsem se domníval, že koněčně se začne v klidu rozvíjet a ejhle, není tomu tak. Opět se začíná v tomto regionu z pozice mezinárodní firmy akciové společnosti Škoda a.s., se sídlem Mladá Boleslav, rozhodovat o nás bez nás. Na lidi se nebere ohled, a já se ptám vzniká nová TECHNOKRACIE???

Žádáme časopis Týden a ČTK, která od něj převzala nepravdivé informace, o zveřejnění tiskové opravy v následujícím znění:

"V článku nazvaném "Dobře zaplacené dobro", který s podtitulkem "Odkud plynou peníze do pokladny Dětí Země" vyšel v časopise Týden 22. dubna 2002 byly uvedeny nepravdivé a zavádějící informace, které uvádíme na pravou míru.

Není pravda, že ekologické hnutí Děti Země a jím vedenou kampaň proti malešické spalovně platil nadnárodní rakouský koncern ASA.

Cenu Ropáka roku bych věnoval sdružení Děti Země, ale i jiným organizacím jejichž náplní není ekologie, ale jen zviditelňování se na úkor obyvatel dusící se Plzně a jiných měst.

V jedné nedávné debatě probíhající v bulletinu Duhové vnitro se objevila výše uvedená věta jako příklad něčeho absurdního. Já bych s ní však vcelku souhlasil. Ano, nejezděme z Prahy do Brna a z Brna do Prahy po dálnici, nejedná-li se o případ krajní nouze. Proč? Kvůli vlakům, řece, krajině a nám samým.

Chtěl bych vyzvat čtenáře této rubriky k ještě hojnější a otevřenější diskusi o tom, PROČ někoho volit a jiného ne. Jejím základem by ovšem měly být věcné argumenty.

Nezlobte se na mne vážení, ale nemohu absolutně souhlasit s článkem pana Daniela Vondrouše ze dne 11. 4. Jako závislý (poradce poslance Ambrozka) zde chválí jeho kvality, které jsou nesporné, ale z jeho názoru je příliš cítit vliv Koalice (viz dále jmenovaný spolehlivý Vl. Mlynář).

Předvolební ankety v tisku - od EkoListu až po Lidové noviny - se snaží nyní před volbami vymoci od známých tváří, jak hodlají v tajných volbách hlasovat, aby pak jejich soukromou volbu mohli zveřejnit. Sám jsem také nastrčil svůj neznámý obličej k podobné exhibici a nyní bych rád vysvětlil, co mě k tomu vedlo.