Jednou z nepůvodních dřevin, s níž máme v České republice dlouhodobé zkušenosti, je borovice černá, která pochází z jižní Evropy. Při použití vhodné provenience vědci považují borovici černou z hlediska lesnického využití za perspektivní dřevinu pro změněné klimatické podmínky v ČR, pokud ji budoucí legislativa nezahrne mezi invazní nepůvodní druhy.

Už jen dějiště následujícího příběhu má podobu laciné hororové kulisy. Opuštěný bunkr, pozůstatek sovětské éry, ztracený v jehličnatých lesích kdesi na západě Polska. A v tomto mechem obrůstajícím železobetonovém monstru, Objektu 3003, který kdysi sloužil k ukládání konvenčních i jaderných zbraní, žily v úplné tmě a chladu další monstra.

Dva výzkumy jesenických lesů se zaměřily na nejcennější lesní ekosystémy v rezervacích v oblasti Pradědu a na Králickém Sněžníku. Pomocí analýzy letokruhů popisují, jak vybrané porosty vznikly. Zjišťují, jakou mají nyní strukturu a jaké organismy je obývají. Ukázalo se, že nejenom centrální část Jeseníků – oblast Pradědu, ale také nejvyšší polohy Králického Sněžníku jsou významným centrem biodiverzity.

Australští zoologové a ekologové usilují o změnu místně zaužívaných (nikoliv vědeckých) názvů tamních živočichů. Přejmenování drobných savců chtějí provést z důvodů ryze ochranářských. Věří, že nahradit ošklivé názvy líbivými by pomohlo ohroženým zvířatům.

V České republice je borovice lesní druhou nejvíce využívanou hospodářskou dřevinou se zastoupením 16 % v druhové skladbě našich lesů. Důvodem je její pěstební nenáročnost, dobrý růst, kvalitní dřevo a všestranné využití dříví ve stavebnictví i nábytkářství. Avšak pěstování porostů s nevhodnými proveniencemi borovice lesní zvyšuje pravděpodobnost jejich poškození abiotickými a biotickými škodlivými činiteli. Naopak používání ověřeného reprodukčního materiálu snižuje riziko předčasného rozpadu hospodářského lesa.

Převozem dvou zubřích býků z bývalého vojenského prostoru Milovice ve středních Čechách do obory Židlov v Libereckém kraji začala včera rozsáhlá výměna a převozy zubrů v českých chovech. Jejich výsledkem bude genetické oživení dvou nejvýznamnějších chovů zubrů v Česku a založení nového chovného stáda na Lipně. Akce se týká celkem čtyř krajů. Informuje o tom Česká krajina.

Přestože kůrovcová kalamita v České republice způsobila značné škody a vytěžené smrkové lesy mohou působit zdevastovaným dojmem, výzkum českých vědců přinesl překvapivě dobrou zprávu. Příroda se zotavila, výrazně vzrostla biodiverzita a kůrovcem napadené hospodářské lesy, včetně holin a nově osázených či samovolně se vyvíjejících pasek, doslova kypí životem. Nečekaně se v nich objevily i desítky kriticky ohrožených druhů živočichů a rostlin, které figurují v červeném seznamu. Výsledky ze 45 lokalit v České republice zveřejnili pracovníci Biologického centra Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, Muzea regionu Valašsko a Agentury ochrany přírody a krajiny ve studii, právě vydané ve vědeckém časopisu Forest Ecology and Management.

O tom, zda mohou rodiče různých živočišných druhů včetně lidí předávat svým potomkům „užitečné“ bakterie už během embryonálního vývoje, se v biologii vede bouřlivá debata. Rozlousknout tuto otázku však není jednoduché, neboť bakterie žijí téměř všude a snadno mohou kontaminovat nástroje či chemikálie používané ve výzkumu. Tím mohou výrazně zkreslit výsledky vědeckých studií.

Koncept původnosti v populační biologii je problematický, protože stojí a padá s fragmentárními historickými údaji. Ukázkovým příkladem je dosud nedořešený problém přirozeného výskytu modřínu opadavého na území dnešní České republiky, mezi lesníky a botaniky diskutovaný už bezmála jedno století.

Lesy, které pokrývají třetinu zemského povrchu, hrají klíčovou roli v ukládání uhlíku a koloběhu vody. V nové studii publikované v časopise Nature Communications přinášejí vědci ze Stockholmské univerzity a jejich zahraniční kolegové nové poznatky o komplexní roli, kterou lesy hrají v klimatickém systému a koloběhu vody. A zdá se, že se stále můžeme dozvědět něco nového.