Keri Bergereová se spolu se svými přítelkyněmi jedno sobotní odpoledne projížděla na kole po stezce vedoucí hustým lesem nedaleko Fall City ve státě Washington, když jim cestu zkřížily dvě pumy. Jedna šelma utekla do lesa, ale druhá se otočila a během několika vteřin 60letou ženu strhla z kola, píše server BBC.

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) v tomto roce ve svém programu Ochrana biodiverzity finančně podpořil péči o biopás vytvořený na bývalém poli nedaleko Poličky. Majitelé pole se v roce 2022 rozhodli ho věnovat přírodě. Místní ochránci přírody ze spolků Čmeláci PLUS a 1. ZO ČSOP Polička pás pole o délce 770 m a šířce 14 m postupně přetvořili v ráj pro čmeláky. V tomto roce na něm pozorovali už 14. druh čmeláka! Stal se jím velmi vzácný a kriticky ohrožený čmelák humenní Bombus ruderatus.

Jedle bělokorá patřila k významným dřevinám našich lesů, ale zhruba od 18. století docházelo k výrazné redukci jejího zastoupení, a to především v důsledku přechodu na pasečné hospodaření a znečištěním ovzduší. V současnosti se zastoupení této dřeviny v našich lesích opět zvyšuje. Zlepšení zdravotního stavu a regenerace jedle byla zaznamenána v celé střední Evropě a podle recentních poznatků většinou lépe odolává suchým epizodám než doposud dominantní smrk.

Invazní druhy jsou problémem po celém světě. Díky své adaptabilitě, rychlému šíření a nepřítomnosti přirozených konkurentů představují riziko pro původní druhy rostlin a živočichů. Mohou ovlivňovat i ekonomiku, potravinovou bezpečnost a lidské zdraví. Jejich výskyt může ohrožovat stabilitu celých ekosystémů.

Čápům bílým se letos v Česku dařilo. Česká společnost ornitologická (ČSO) ve spolupráci s dobrovolníky zaznamenala celkem 837 hnízd s již vzrostlými čapími mláďaty, což je o 122 hnízd více než loňský rok a nejvíce za celou historii programu Čapí hnízda, který ČSO koordinuje od roku 2014. Rekordní byl také počet 1192 zapojených dobrovolníků, díky kterým získala ČSO cenná data o hnízdění čápů v Česku.

Fotografie může být neuvěřitelně silným nástrojem ochrany přírody, který posiluje environmentální aktivismus, vytváří vazby na přírodu a dává příležitost ke vzdělávání lidí. Zrovna tak ale může být zhoubná a nebezpečná. Záleží, kdo a za jakých okolností ji na sociálních sítí zveřejnil, a jakými informacemi doplnil.

Nálezová databáze ochrany přírody je svým rozsahem unikátní v celé střední Evropě. Slouží nejen státní správě, ale přístupná je i široké veřejnosti.

Dub červený patří k nejvýznamnějším introdukovaným dřevinám v České republice. V roce 2010 zaujímala plocha této dřeviny v ČR přibližně 6 000 ha a celková zásoba asi 900 000 m3, v roce 2018 pak 6 101 ha a 1 138 000 m3. Běžně se využíval a stále využívá v parkových úpravách a rekultivacích a nepovažuje se za produkčně významnější dřevinu. Svého času měl i nahradit domácí druhy dubů ohrožené tracheomykózou. Diskuse kolem vhodnosti či nevhodnosti výsadby dubu červeného do našich lesů probíhá již několik desetiletí a přispívá do ní svými poznatky řada vědeckých pracovišť.

Studenti a akademici zapojení do studijního programu Arboristika na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) během čtyř let zkontrolovali na šest tisíc stromů ve městech i v krajině po celé České republice, aby shromáždili data o udržitelnosti výsadeb stromů v městských aglomeracích.

Stáří není nemoc, k životu prostě patří. Platí to u lidí, i u zvířat. Jenže zatímco se stářím související proměnu zažitých sociálních návyků u svého živočišného druhu dokážeme identifikovat, pojmenovat a občas se s ní i ztotožnit, o tom, jak stáří mění zvyky zvířat, moc netušíme. Terénní experimenty ze zahraničí se to snaží alespoň přiblížit.