Mezinárodní tým vědců, včetně entomologů z Přírodovědecké fakulty UK a z Biologického centra Akademie věd ČR, zmapoval v prestižním časopise Nature Ecology & Evolution dopady klimatických změn na denní motýly v globálním měřítku. Analýza dat z více než stovky zemí ukázala, že nejméně desetina motýlích druhů se již musela přestěhovat, převážně kvůli změnám klimatu. Výzkum zároveň odhalil obrovské mezery v tom, nakolik známe tropickou přírodu.

Mladí čápi po celé České republice v těchto dnech opouštějí svá mateřská hnízda a vydávají se na své první lety. Pro veřejnost jde o atraktivní podívanou, pro samotné ptáky však o náročnou zkoušku dospělosti v prostředí přetvořeném člověkem. Národní síť záchranných stanic, koordinovaná Českým svazem ochránců přírody (ČSOP), přijala během července a prvních srpnových dnů do své péče již 36 čápů. Ochránci přírody zdůrazňují, že o úspěšném vyvedení mláďat nerozhoduje jen dění na samotném hnízdě, ale především stav jeho okolí.

Letošní sucho a nízké stavy vody způsobují, že jsou raci v našich řekách a potocích viditelnější než obvykle. Ve snaze jim pomoci je lidé často přenášejí do jiných vodních toků, mohou jim tím však uškodit. Největší pomocí je nechat raky na místě a do jejich života nezasahovat.

Kriticky ohrožená skalnička hvězdnice alpská roste v chráněné krajinné oblasti České středohoří na posledních dvou lokalitách, v CHKO Lužické hory na jediné. Tato rostlina je pozůstatkem poslední doby ledové a daří se jí pouze na izolovaných místech se specifickými podmínkami. Aby z naší přírody nezmizela definitivně, připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR speciální záchranný program, takzvaný regionální akční plán.

Polník jasanový, nebezpečný škůdce jasanů se v červnu poprvé vyskytl na dvou místech Evropské unie – Maďarsku a Slovensku. Začátkem července byl potvrzen jeho další výskyt na Slovensku. Od Česka ho dělí jen 250 km. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) zapojený do osvětové kampaně #PlantHealth4Life zaměřující se na zdraví rostlin a vyzývá občany k obezřetnosti.

Vrátit kdysi uměle upraveným korytům toků přírodní charakter, zlepšit jejich schopnost zadržovat vodu a podpořit biodiverzitu bylo cílem několika jihočeských revitalizací. Týkaly se Dubenského a Borového potoka na Českobudějovicku, Křížového potoka a jeho přítoků na Šumavě i přítoků Chlumského potoka v chráněné krajinné oblasti Blanský les.

Od roku 2017 oživují českobudějovický park Stromovka a také místní vědecký kampus květnaté pásy. Pokud je chcete vidět v plném květu, je právě ideální doba.

V chráněné krajinné oblasti České středohoří se dlouhodobě sleduje výskyt a početnost jednotlivých druhů rostlin, živočichů a hub, aby se vědělo, jak prosperují. Monitoring motýlů, který zde organizuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, odhalil překvapivá čísla.

Jeden dobře vyvinutý samec klidně může vážit i tunu. A lze tedy v jisté nadsázce naznačit, že právě kvůli té hmotnosti z bizonů ve Spojených státech amerických vznikl tak těžký problém k řešení. Stali se totiž předmětem legislativně-politického sporu. Který se točí kolem toho, co za zvířata vlastně bizoni jsou, a komu patří.

Běžná kapradina dokáže ve svých listech hromadit nejen živiny, ale i některé stopové prvky včetně vzácných zemin, ukázal rozsáhlý výzkum vědců z Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK) napříč Českou republikou. Papratka samičí tak může pomoci sledovat kvalitu životního prostředí, koloběh živin, stav krajiny i dopadů lidské činnosti na lesní ekosystémy.