PřírodaBiopásy na krajích polí. Jaká jsou doporučení přírodovědců pro nastavení zemědělských dotací?17.7.2024 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Biopás na kraji pole znamená pro přírodu zvýšení biodiverzity. Pro zemědělce je to ale práce navíc. Týká se to samotného založení a následné péče o biopásy, ale i administrativní zátěže. Stát zemědělcům za biopásy platí skrze AEKO (agroenvironmentálně-klimatická opatření), pokud splní podmínky dotačního titulu. Jak ale upozorňují přírodovědci z České zemědělské univerzity, některá pravidla z pohledu biodiverzity nedávají příliš smysl.
Je možné kaly z čistíren odpadních vod využívat jako hnojivo? Vědci ČZU popsali rizika a možnost jejich úpravy pyrolýzou16.7.2024 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Čistírenské kaly využívané jako půdní aditivum v zemědělství představují díky obsahu léčiv, pesticidů, kovů a dalších látek environmentální riziko. Jak ukázal komplexní výzkum týmu vědců z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze, pyrolýza je na rozdíl od levnějšího kompostování schopna zredukovat většinu těchto látek až o 100 %. Kovy nicméně v upraveném kalu zůstávají a jejich chování záleží na pH půdy, do které se upravené kaly vpravují. Velmi kyselé nebo velmi zásadité půdy umožní další uvolňování rizikových kovů a metaloidů do prostředí.
Únik ropy z Deepwater Horizon ovlivnil biodiverzitu na 9x větší ploše, než se předpokládalo16.7.2024 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Podle nové studie amerických vědců měla havárie na vrtné plošině Deepwater Horizon v roce 2010 na podmořský život mnohem větší vliv, než se dosud soudilo.Až poznáme, co krajina uměla před odvodněním, začneme vodě její prostor navracet. Lukáš Linhart vysvětluje, proč je dobré mít mokřady16.7.2024 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Mokřady jsou jako „klimatizační jednotky“ krajiny. Když je vody hodně, dokáží ji v sobě zadržet a dlouhodobě akumulovat. Za sucha pak okolní krajinu vodou dotují. Hrají rovněž zásadní roli v koloběhu živin. Díky obnově malých lesních mokřadů se lesy stávají odolnější, i vůči kůrovci. V době klimatické změny je jejich význam o to větší.Kriticky ohrožení čmeláci klamaví se objevili v Českých Budějovicích na dalších místech15.7.2024 | PRAHA
(Ekolist.cz)
V Praze jako v Bulharsku. Nová aplikace ukazuje, jak se kvůli změně klimatu promění naše města15.7.2024 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Ekologicky významné prvky (krajinné prvky) jako součást ekologické sítě14.7.2024 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Ekologickou síť v České republice tvoří soustava velkých jádrových území (chráněných území, biocenter) vzájemně propojených cestami (biokoridory) či nášlapnými kameny. Je to tedy prostorově propojená síť krajinných prvků, která zajišťuje uchování nebo zlepšení stavu populací druhů a biotopů, a tím i zdraví ekosystémů a v nich probíhajících procesů, zásadně posiluje rezistenci a rezilienci krajinné struktury a udržitelnost obnovitelných přírodních zdrojů v době probíhající klimatické změny.Turismus bez bariér? Dvě trasy jako příklad, jak mohou přírodu navštívit i lidé se sníženou pohyblivostí13.7.2024 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Česká republika nabízí mnoho krásných a zajímavých lokalit, která stojí za vidění. Pro většinu z nás nepředstavuje návštěva takových míst problém, ale jaké to je pro osoby se zrakovým či sluchovým postiženým nebo pro osoby se sníženou pohyblivostí? Na co nesmí zapomenout při plánování výletních tras? Jaké překážky je mohou čekat přímo v terénu? Je možné jim poznávání přírodních a kulturních krás usnadnit?
Botanici v kaluži vytvořené v jedné z ulic Olomouce objevili nové sinice12.7.2024 | OLOMOUC
(ČTK)
Dva nové druhy sinic objevili odborníci z olomoucké přírodovědecké fakulty v kaluži, která se po vydatném dešti vytvořila v jedné z ulic ve městě. Nové druhy vědci pojmenovali Laspinemapalackyanum a Laspinemaolomoucense. Učinili tak na počest Františka Palackého, k 450. výročí založení Univerzity Palackého v Olomouci a také jako připomínku města Olomouce, na jehož území nové druhy sinic objevili, informoval ČTK mluvčí Univerzity Palackého Egon Havrlant. |
reklama |