Pandemie, která zdecimovala populace ježovek v Rudém moři, se dále šíří a ničí tyto ostnokožce v částech Indického oceánu. Podle agentury Reuters na to upozorňují izraelští vědci, podle kterých by rozšíření nebezpečného patogenu mohlo dosáhnout celosvětových rozměrů. Druh ježovek, na který pandemie doléhá, je přitom dobře známý tím, že chrání korálové útesy a jeho úhyn znamená další ohrožení pro tento beztak křehký ekosystém.

Ve volné přírodě začíná žít jedno ze dvou mláďat ohroženého orlosupa bradatého, která se letos vylíhla v liberecké zoo. Domovem se tříměsíční samičce stane španělská hornatá oblast Maestrazgo. Jedná se o 13. mládě tohoto ohroženého druhu, které zahrada v záchranném programu bezplatně poskytla pro vypuštění do volné přírody, informovala mluvčí liberecké zoo Barbara Tesařová.

Klimatická změna a s ní související ztráta biodiverzity a chemické znečištění jsou považovány za největší hrozbu pro lidské zdraví i zdravotnické systémy ve 21. století. Ve vzdělávání českých zdravotníků je ovšem problematika souvislostí zdraví a stavu životního prostředí zastoupena jen okrajově.

V červnu 2024 proběhnou volby do Evropského parlamentu. Nové obsazení Parlamentu a Evropské komise bude důležité pro podobu unijního úsilí v ochraně klimatu pro léta 2024 až 2029. Tu do velké míry ovlivní i členské státy, jejichž hlavy na poli Evropské rady přijímají tzv. Strategickou agendu EU, která vytyčuje hlavní priority unie pro následujících pět let.

Vyhození Kachovské přehrady na Dněpru do povětří loni 6. června způsobilo záplavy, smrt desítek lidí i nepopiratelné škody na životním prostředí, ale příroda se po půl roce začala vzpamatovávat, uvedla dnes agentura AFP s odvoláním na ukrajinského botanika. Ten dokonce připustil, že z dlouhodobého hlediska by zničení přehrady mohlo mít pro přírodu i pozitivní důsledky.

Studie, první svého druhu v Evropě, ukazuje, že potenciální uhlíkový zisk z ochrany, obnovy a pokračujícího růstu stávajících původních lesů (pralesů) a starých lesů s přírodě blízkou druhovou skladbou činí přibližně 300 megatun C02 ročně. Toto množství je vyšší než současné poutání uhlíku evropskými lesy a úroveň srovnatelná s cílem Zelené dohody EU pro rok 2030 pro odstraňování C02.

Zástupci pražské zoologické zahrady vypustili první tři koně Převalského v Kazachstánu, po stovkách let tak dnes začal návrat divokých koní do této země. Na síti X to odpoledne uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

V době ledové mohly hydrotermální prameny sehrát klíčovou roli pro přežívání teplotně náročných druhů ve vyšších zeměpisných šířkách. K tomuto zjištění dospěl mezinárodní tým vědců vedený pracovníky z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a České geologické služby. Výsledky výzkumu, čerstvě publikované v prestižním časopise Science Advances, do značné míry mění dosavadní představy o migraci druhů po skončení poslední doby ledové a poskytují nové informace o přizpůsobování rostlin klimatickým změnám.

Z vojenského letiště v pražských Kbelích dnes kolem 14:30 odletěli v armádním letounu CASA tři z původně plánovaných čtyř koní Převalského do Kazachstánu. Na pražském letišti Kbely to řekl Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha, která návrat koní do přírody organizuje. Jeden z koní byl podle Miroslava Bobka v přepravním boxu neklidný, proto zůstal v Praze. Další čtyři koně měla vypravit z Berlína tamní zoologická zahrada, letoun však měl závadu, a převoz tak bude mít 48 hodin zpoždění.

Okrasné zahrady a záhony jsou častým zdrojem invazních nepůvodních druhů, které se posléze šíří do volné krajiny. Zahradní kompozice je ale možné mít pestré i bez pěstování druhů s invazním potenciálem, ukázal projekt Fakulty životního prostředí ČZU v Praze.