Jednou z oblastí, která bude brzy dělat těžkou hlavu obyčejným lidem i politikům, bude teplárenství. Odvětví, které je naučené na fosilní paliva, se nesnaží hledat cestu do budoucnosti a vsází na to, že politici nenechají lidi doma mrznout. O teplárenství jsme v krátkém rozhovoru mluvili s Jiřím Beranovským a Janem Truxou z energetické poradenské společnosti EkoWATT.

Jaderná energetika se po letech hibernace dostala opět do centra pozornosti. Má být jádro tím zdrojem, který zajistí dlouhodobou dostupnost energie v Česku, v Evropě a ve světě? V rozhodování o něm hraje roli rostoucí poptávka po energii a současné zvyšování klimatických závazků. A protože vlna zájmu o jadernou energetiku v 70. letech minulého století byla způsobena velkými výkyvy v ceně ropy, můžeme se ocitnout v podobné situaci i s plynem, připomíná v rozhovoru Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Fosfor je prvek, který stojí za vším živým. Nutně ho potřebujeme pro život, ale neumíme ho vyrobit. A jeho dostupné zásoby na planetě ubývají. Co to bude znamenat pro náš život a jak o nedostatku fosforu přemýšlet? Odpověď jsme hledali u paleoekologa Petra Pokorného.

Začátkem prosince 2021 vyběhlo na nýřanské mokřadní louky stádo „divokých“ koní. Jde o desátou rezervaci, v níž se přistupuje k ochraně přírody tak, že se o biodiverzitu starají velcí spásači, exmoorští ponyové, zubři či pratuři. O koních i o tomto přístupu k ochraně přírody jsme si povídali s Daliborem Dostálem, ředitelem společnosti Česká krajina, který za tímto projektem stojí.

Novým prezidentem celoevropské asociace chráněných území Federace EUROPARC se na tři roky stal Michael Hošek z Krkonošského národního parku. Co Federace EUROPARC vlastně je a co dělá? O tom jsme hovořili s jejím novým prezidentem.

Chůze je něco tak samozřejmého, že se o ní nepřemýšlíme jako o dopravě. Město vlídné k chodcům je aletřeba aktivně vytvářet, protože pěší doprava se sama od sebe nezařídí. O tom, jaké by měly být ulice, kde se dobře chodí, jestli jsou chodci proti cyklistům a ti proti řidičům aut, jsme si povídali s architektkou a urbanistkou Rozálií Kašparovou.

Svoboda pohybu, cestování a doprava jsou dnes jedním z nejžádanějších výhod života v Evropě. Patří k těm nejvýraznějším vlivům, které proměňují nejen náš každodenní život, ale i prostředí, ve kterém žijeme. Proč chceme pořád někam cestovat, když máme tu možnost, a je možné, že se nám cestování omrzí? Jak cestují Češi? O cestování a dopravě jsme si povídali s historikem dopravy Janem Štemberkem.

Zoo Ústí nad Labem má novou ředitelku, Ilonu Pšenkovou. V jakém stavu zoo přebírá, co by pro zoo znamenalo ukončení zatím jen pozastaveného členství v EAZA, jaké je vize nové ředitelky a co říká na průběh samotného výběrového řízení?

Na půdu se často díváme jako na samozřejmost, je tu a vždycky bude. Ale půda je půdou jedině tehdy, když funguje, když se dokáže vlastními silami obnovovat. A k tomu potřebuje být živá. Obývá ji obrovské množství živočichů a mikroorganismů, které svou činností umožňují růst rostlin i recyklaci rostlinného opadu. A jedině zdravá půda v sobě zadrží vodu. O tom, kdo žije v půdě a jak to ovlivňuje to, co vidíme z půdy růst, jsme si povídali s půdní bioložkou Hanou Šantrůčkovou.

„Čápice trýznila v přímém přenosu své mládě! Lidé volali o pomoc: Nebohé ptáče ale matčiny útoky nepřežilo“. Titulek bulvárního deníku Blesk z 26. června shrnuje téměř vše podstatné. Chybí v něm jen to, že lidé volali pracovníkům záchranné stanice pro handicapované živočichy. Ti ale odmítli zasáhnout a trýzněné mládě zachránit. O události na čapím hnízdě a jejím kontextu jsme si povídali s Karlem Makoněm z DES OP - Záchranné stanice živočichů Plzeň, který o tom, že se mláděti pomáhat nemá, rozhodl.